Přejít k hlavnímu obsahu

Antioxidanty a fotoprotekce: Mýtus? Nikoli, realita!

„Máme jasná evidence-based data, která ukazují, že perorální a topické přípravky s obsahem antioxidantů vedou k redukci pigmentových změn na kůži, vyvolaných dlouhovlnným ultrafialovým zářením či viditelným světlem. Některé z nich mají také příznivý vliv na zpomalení fotoagingu. Nepochybně bychom proto měli začít využívat antioxidanty jako doplňkovou terapii k fotoprotekci,“ konstatoval Dr. Henry W. Lim z Henry Ford Hospital v Detroitu, USA, na kongresu EADV 2022.

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

Jak úvodem zdůraznil, až 50 % slunečního záření dopadajícího na zemský povrch na úrovni moře je ve spektru viditelného světla (400–700 nm), přibližně 5 % pak připadá na ultrafialové (UV) záření (280–400 nm). „Dříve se předpokládalo, že viditelné světlo nemá, vzhledem ke své nízké energii, žádné fotobiologické účinky, a ochrana před sluncem se soustředila na UV rozsah spektra. V současnosti však víme, že čím delší je vlnová délka záření, tím hlouběji může pronikat do organismu. A to se týká právě viditelného světla,“ uvedl H. Lim s odkazem na vlastní práci, publikovanou v Journal of Investigative Dermatology (Lim HW et al., J Invest Dermatol 2021). Otázkou tedy je, jak široké jsou účinky slunečního záření na různé typy pleti.

V případě UVB (280–315 nm) dochází k přímému poškození DNA, vlivem UVA (315–400 nm) vznikají reaktivní formy kyslíku, způsobující oxidativní poškození DNA. Jak upřesnil H. Lim, UVB a UVA2 (krátkovlnné) záření jsou příčinou zarudnutí kůže či fotokarcinogeneze, hlavně u jedinců se světlým fototypem (I–III), zatímco UVA1 (dlouhovlnné) záření se uplatňuje spíše u osob s tmavším fototypem (IV–VI), u nichž vede k fotokarcinogenezi, fotoagingu a opálení. Pokud jde o fotobiologické účinky viditelného světla, poměrně recentním poznatkem je, že u všech typů pleti vede –­ stejně jako UV záření – k erytému. U lidí s tmavší barvou kůže je zase znám synergický efekt s UVA1 zářením při vzniku pigmentových změn, přičemž dochází k interakci modrého světla s opsinem 3, klíčovým senzorem v melanocytech (Kohli I et al., Photochem Photobiol 2019; Kohli I et al., Br J Dermatol 2018).

3 přístupy ke zlepšení fotoprotekce

„Z hlediska fotoprotekce jsou aktuálně dostupné ochranné filtry, které pokrývají pouze UVB a krátkovlnné UVA záření. Je ale zřejmé, že potřebujeme přípravky, které by chránily i před dlouhovlnným UVA a před viditelným světlem. Jakýkoli typ opalovacího krému navíc musí být esteticky příjemný, aby ho lidé chtěli používat. Existuje přitom několik cest, kterými se můžeme vydat,“ naznačil H. Lim. První z nich představují tónované opalovací krémy, které chrání před viditelným světlem. Obsahují různé složení a koncentrace oxidů železa (ve třech barvách – červené, žluté a černé) a pigmentového (bílého) oxidu titaničitého, aby vyhovovaly všem fototypům pleti (Lyons AB et al., J Am Acad Dermatol 2021). „Důležitým krokem je výběr správného odstínu, který bude záviset na tónu a podtónu pleti. Oba tyto aspekty musejí být dobře zváženy, abychom našli dokonalou barevnou shodu s tónovaným krémem – a to může být někdy docela výzva,“ dodal H. Lim a odkázal na praktického průvodce tónovanými opalovacími krémy (Torres AE et al., J Am Acad Dermatol 2022). Zmínil se dále o vývoji nových ochranných filtrů, které pokrývají dlouhé vlnové délky UVA (až 400 nm) a taktéž viditelné světlo. Jde o UVA1 filtr Mexoryl 400, vykazující vrchol absorpce při 385 nm, což je unikátní vlastnost, neboť všechny opalovací krémy doposud chránily pouze do 350–370 nm (Marionnet C et al., JID Innov 2021).

Druhým produktem je TriAsorB, nový širokospektrální sluneční filtr, který chrání nejen před UV zářením, ale také před modrým světlem, až do vlnové délky 450 nm (Bacqueville D et al., Photochem Photobiol Sci 2021). „Oba filtry jsou nyní dostupné v Evropě ve výrobcích La Roche-Posay a Pierre Fabre,“ poznamenal H. Lim.

Třetím přístupem ve zlepšení fotoprotekce je začlenění antioxidantů, které pomáhají redukovat kožní změny způsobené viditelným světlem. Důvodem je tvorba volných radikálů vlivem slunečního záření, přičemž až 50 % z nich je indukováno právě viditelným světlem (Zastrow L et al., Skin Pharmacol Physiol 2009).

Jak připomněl H. Lim, publikováno bylo mnoho studií zabývajících se opalovacími krémy s obsahem antioxidantů, které prokázaly ochranný účinek proti UV záření – ať už jde o vitamin B3, E či C, licochalcon A, karotenoidy, kyselinu glycyrrhetinovou a další. Co se týká fotoprotekce proti viditelnému světlu, zmínil se o práci svého týmu, zveřejněné roku 2022 (Lyons AB et al., Photochem Photobiol 2022).Jde o studii typu ‚proof-of-concept‘, ve které jsme hodnotili roli směsi topických antioxidantů oproti placebu při změnách kůže vyvolaných viditelným světlem a UVA1 zářením. Celkem bylo zařazeno dvacet jedinců se všemi fototypy,“ upřesnil. Z výsledků vyplynulo, že antioxidanty (v koncentraci 2 %) vedly k signifikantnímu poklesu erytému u osob se světlejší pletí a pigmentových změn u osob se tmavší pletí. Příznivý efekt antioxidantů a „lapačů“ volných radikálů v ochraně pokožky před viditelným světlem a UVA1 pak potvrdila další práce H. Lima a jeho kolegů (Lim HW et al., J Am Acad Dermatol 2022). Ukázalo se, že z hlediska potlačení pigmentových změn fungoval opalovací krém s ochranným faktorem 50 a obsahem pěti antioxidantů stejně dobře jako tónovaný opalovací krém s ochranným faktorem 20. Jiná studie zase poukázala na fakt, že opalovací krém s antioxidanty a fotolyázou – enzymem, jež je schopen opravy DNA poškozené UV zářením – dokáže utlumit proces fotoagingu a je vhodný pro každodenní použití (Kern J et al., J Drugs Dermatol 2022). „Výhoda antioxidantů je zjevně v tom, že ve srovnání s tónovanými opalovacími krémy umožňují vytvořit elegantní finální produkt,“ komentoval H. Lim.

Na závěr své přednášky se zmínil o perorálních přípravcích na bázi přírodních látek s antioxidačními vlastnostmi. V této souvislosti upozornil na review studií s rostlinnými látkami, které mají fotoprotektivní vlastnosti a jež se ukázaly být slibné při zmírňování kožních změn vyvolaných UV zářením (Torres AE et al., Plast Aesthet Res 2020). Konkrétně šlo o extrakt z tropické kapradiny Polypodium leucotomos (PLE), zelený čaj, granátové jablko, resveratrol (hroznová semínka, hroznová slupka a červené víno), kurkumin (kurkuma) a silymarin (ostropestřec mariánský). Podrobněji se zastavil u vlivu PLE na pigmentaci indukovanou viditelným světlem. Tímto tématem se mimo jiné zabývala práce (Mohammad TF et al., J Drugs Dermatol 2019), do níž bylo zařazeno 22 jedinců s tmavší pletí, kteří užívali dvě tablety s extraktem PLE denně (dohromady 480 mg) po dobu 28 dnů. Hodnocení kožních alterací nultý, první a sedmý den po ozáření viditelným světlem proběhlo před léčbou a po ní. Spektroskopická data poukázala na statisticky významné snížení množství relativního pigmentu (přetrvávajícího ztmavnutí i zpožděného opálení) po podávání PLE. Histologicky byl taktéž prokázán pokles 8-oxoguaninu, markeru oxidativního stresu, a COX-2 aktivujícího se při zánětu. „Zajímavé je, že extrakt PLE navíc zpomaluje fotoaging vyvolaný UV zářením a viditelným světlem, a to prostřednictvím několika různých mechanismů – ať už jde o stimulaci tkáňového inhibitoru metaloproteináz, indukci exprese kolagenu a elastinu nebo o inhibici exprese i enzymatických hladin matrix metaloproteináz. Všechny tyto procesy fungují jako antioxidanty,“ vysvětlil H. Lim s odkazem na nedávno zveřejněnou studii (Pourang A et al., Photochem Photobiol Sci 2021).

(red)

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne