Kosmeceutika – co je skutečné a co ne?

„Kosmeceutika stojí někde na pomezí kosmetických výrobků a léčivých přípravků. Používají všechny možné marketingové nástroje a branding, jako je tomu u kosmetiky, zároveň však využívají i vědecké poznatky z vývoje léků a obsahují aktivní látky s terapeutickým účinkem, které pronikají do hlubší vrstvy pokožky a nepůsobí pouze v epidermis,“ konstatoval R. A. Dahmen, který se ve své přednášce zaměřil právě na evidence-based data týkající se kosmeceutik. „Je dobré vědět, co opravdu funguje a co ne, protože v posledních několika letech jsou zákazníci zvyklí složení přípravků, které používají k péči o pleť a pokožku, konzultovat stále častěji s námi, dermatology – přestože nejsme kosmetičtí chemikové, ale jsme vyškoleni k diagnostice a léčbě kožních onemocnění.“

Kosmeceutika, která jsou v současnosti dostupná na trhu, obsahují nejčastěji retinoidy, vitamin C, niacinamid nebo kyselinu hyaluronovou, některá novější také bakuchiol či resveratrol. Nejvíce prozkoumanou skupinou jsou bezpochyby retinoidy, deriváty vitaminu A (retinolu), které regulují tvorbu kožního mazu, podporují proliferaci buněk epidermis, blokují diferenciaci sebocytů, transport melaninu, stimulují fibroblasty a jejich patrně nejznámějším „anti-aging“ účinkem je inhibice aktivity matrix metaloproteináz, enzymů, jež rozkládají kolagen (Zasada M, Budzisz E, Postepy Dermatol Alergol 2019).

Do první generace retinoidů patří tretinoin (kyselina retinová), jehož dlouhodobá účinnost a bezpečnost u fotopoškozené pokožky obličeje byla prokázána ve dvouleté randomizované, placebem kontrolované studii (Kang S et al., Am J Clin Dermatol 2005). „Používání zvláčňujícího krému s obsahem 0,05 % tretinoinu vedlo k výrazné redukci vrásek, skvrnité hyperpigmentace a lentiga. Zajímavé bylo, že pohmatově se drsnost pokožky nezměnila,“ komentoval R. A. Dahmen. Je přitom známo, že kyselina retinolová je 10–25násobně efektivnější než retinol. Srovnáním účinků těchto dvou látek se zabývala práce autorů Kong R et al., publikovaná v J Cosmet Dermatol 2016. Autoři prokázali, že topická aplikace 0,1 % tretinoinu významně ovlivňuje jak buněčné, tak molekulární vlastnosti epidermis a dermis a vyvolává podobnou upregulaci genů pro kolagen typu 1 a typu 3 jako léčba 0,1 % retinolem. Nedávno zveřejněné výsledky 12týdenní dvojitě zaslepené studie (Draelos ZD, Peterson RS, J Drugs Dermatol 2020) pak ukazují, že nová retinolová séra (0,25 %, 0,5 %, 1 %) jsou bezpečná a účinná s ekvivalentním nebo lepším efektem a snášenlivostí než krémy obsahující tretinoin (0,025 %, 0,05 % a 0,1 %). Z hlediska ovlivnění známek fotoagingu mezi nimi nebyl zaznamenán žádný rozdíl. Jak dále uvedl R. A. Dahmen, z třetí generace retinoidů je často využíván adapalen. Při léčbě fotostárnutí však gel s obsahem 0,3 % této látky možná trochu překvapivě vykázal nižší efektivitu než krém s 0,05 % tretinoinu, a to při zachování bezpečnosti (Bagatin E et al., Eur J Dermatol 2018).

„Podívejme se nyní na populární přírodní alternativu retinolu, která nemá tak výrazný dráždivý účinek. Jde o bakuchiol, jenž se získává derivací ze semen a listů rostliny Psoralea corylifolia, vyskytující se zejména v Indii,“ poznamenal R. A. Dahmen. V této souvislosti upozornil na prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené klinické hodnocení (Dhaliwal S et al., Br J Dermatol 2019), v němž byl bakuchiol v koncentraci 0,5 % srovnáván s retinolem ve stejné koncentraci, a to při 12týdenní aplikaci. Závěry této studie naznačují, že terapie bakuchiolem vykázala podobné zmírnění vrásek a hyperpigmentace obličeje, přičemž byla lépe snášena a provázena nižším výskytem nežádoucích účinků, než tomu bylo v případě vitaminu A.

„Co se týče kyseliny hyaluronové, víme, že za normálních okolností je to docela velká molekula, s molekulovou hmotností 1000–8000 kDa, takže se nedostane do hlubších vrstev kůže a zůstává na jejím povrchu. Perfektně tedy pomůže s hydratací a zvláčněním pokožky, ale ne tak už s její elasticitou,“ připomněl R. A. Dahmen s tím, že vznikla myšlenka vyvinout nízkomolekulární kyselinu hyaluronovou (20–50 kDa), která by byla schopna proniknout i do spodních vrstev epidermis a mohla by tak pomoci s redukcí vrásek. To se potvrdilo ve studii autorů Pavicic T et al., zveřejněné v J Drugs Dermatol 2011. „Zároveň se ale ukazuje, že zmenšení velikosti molekuly kyseliny hyaluronové by mohlo být doprovázeno rizikem aktivace prozánětlivých reakcí,“ dodal přednášející. Jak vyplynulo ze studie na buněčných kulturách (Farwick M et al., SOFW-Journal 2008), kyselina hyaluronová s molekulovou hmotností přibližně 20 kDa indukovala výraznou upregulaci exprese TNF-alfa, což poukazuje na počátek zánětlivé reakce, zatímco molekuly s hmotností 50 kDa a více tyto negativní účinky neměly. „To je také důvod, proč v kosmetických produktech vidíte téměř vždy kyselinu hyaluronovou s minimální velikostí 50 kilodaltonů,“ dodal R. A. Dahmen.

V další části své přednášky se věnoval niacinamidu, amidu vitaminu B₃ (niacinu), který má kromě jiného zesvětlující účinky, neboť dokáže inhibovat transfer melanosomů. Využívá se v terapii pacientů s melasmou, a to i pro jeho příznivý bezpečnostní profil oproti hydrochinonu (Navarrete-Solís J et al., Dermatol Res Pract 2011). Niacinamid má ovšem i protisvědivé, antimikrobiální, sebostatické a protizánětlivé vlastnosti (Wohlrab J, Kreft D, Skin Pharmacol Physiol 2014), takže je indikován pro léčbu různých dermatóz, například středně závažného acne vulgaris (Khodaeiani E et al., Int J Dermatol 2013).

„Za pomyslnou ‚superstar‘ lze označit vitamin C neboli kyselinu askorbovou, která je pravděpodobně druhou nejlépe prozkoumanou molekulou, pokud jde o kosmeceutika,“ konstatoval R. A. Dahmen. Má velmi důležité účinky proti stárnutí kůže, díky tomu, že redukuje rozpad vláken kolagenu a zvyšuje jeho syntézu. „Aplikace krému obsahujícího 5 % kyseliny askorbové vedla k výrazné redukci drobných i hlubokých vrásek, zvýšení elasticity vláken a aktivity fibroblastů. V dermální kolagenové síti ale žádné změny pozorovány nebyly,“ poznamenal s odkazem na práci autorů Humbert PG et al., publikovanou v Exp Dermatol 2003. Vitamin C je rovněž velmi silným antioxidantem a v kombinaci s vitaminem E má výborné fotoprotektivní účinky (Lin J-Y et al., J Am Acad Dermatol 2003). Tato kombinace navíc poskytuje ochranu proti tvorbě pyrimidinových dimerů, které jsou spojeny s přímým poškozením DNA. V jiné randomizované, dvojitě zaslepené studii se zase potvrdilo, že vitamin C příznivě působí na zesvětlení pokožky u jedinců s melasmou (Espinal-Perez LE et al., Int J Dermatol 2004). „O kyselině askorbové ale také víme, že aby pronikla do pokožky a doplnila přirozený rezervoár antioxidantů, musí být připravena při hodnotách pH nižších než 3,5, a že funguje nejlépe při koncentracích 5–20 %,“ dodal R. A. Dahmen, že vitamin C je extrémně nestabilní a snadno oxiduje, což může být důvodem k tomu, říci „good bye“.

Silným přírodním antioxidantem je resveratrol, polyfenol nacházející se například v červených hroznech, bobulích či kořenech, který snadno proniká kůží a má protizánětlivé, antivirové, antibakteriální a zesvětlující vlastnosti (Ratz-Łyko A. Arct J, J Cosmet Laser Ther 2019). K dispozici je nicméně prozatím jediné klinické hodnocení, ve kterém užívání přípravku s obsahem 1 % resveratrolu, 0,5 % biacalinu a 1 % vitaminu E vedlo po 12 týdnech k statisticky významnému omlazení pokožky – tedy ke zmírnění jemných linek a vrásek, zlepšení hyperpigmentace, pevnosti, pružnosti, zářivosti a drsnosti pleti (Farris P et al., J Drugs Dermatol 2014). „Do budoucna bude ovšem nutné provést další výzkum potvrzující přínosy resveratrolu v kosmeceutických přípravcích,“ naznačil R. A. Dahmen.

Závěrem shrnul, že retinoidy jsou zlatým standardem v „anti-aging“ péči o pleť a s největší pravděpodobností nezáleží na tom, který z produktů si zákazník zvolí. Dobrou alternativou k retinoidům je bakuchiol, při léčbě hyperpigmentace jsou pak účinné niacinamid a vitamin C. „Sérum s vitaminem C je ale potřeba uchovávat v lednici,“ uzavřel R. A. Dahmen.

(red)