Systémová léčba a komunikace s pacientem

Systémová léčbu psoriázy je doporučována pacientům se středně těžkou až těžkou formou této nemoci. Co ale pojem „středně těžká až těžká“ vlastně znamená? Je to konkrétní skóre PASI či určitá hodnota indexu DLQI? Existují další hlediska, která je třeba do rozhodovacího algoritmu zahrnout? Odpovědi najdeme v přednášce MUDr. Jana Huga z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze. Sdělení bylo připraveno pro virtuální Akademii biologické léčby a předneseno v květnu roku 2020.

Při hodnocení závažnosti psoriázy se rutinně využívá klasické dělení dle PASI či BSA. Je ale velmi vhodné zohlednit i další faktory – především DLQI, zvlášť pokud je vyšší než pět; také se čím dál častěji mluví o tzv. hard-to-treat lokalizacích, mezi něž se typicky řadí oblasti dlaní, chodidel, obličeje, nehty, kštice nebo genitál. J. Hugo ještě zmiňuje výskyt izolovaných subjektivně obtěžujících symptomů – například svědění či bolestivost rozpraskaných ložisek. Postižená oblast ani nemusí být nijak rozsáhlá, přesto tyto symptomy značně snižují kvalitu života nemocného, protože komplikují spánek či chůzi. I v těchto případech bychom se měli zamýšlet nad tím, zda systémovou terapii přece jen nezkusit.

Jak s pacientem komunikovat ohledně možnosti systémové léčby? Mnoho nemocných může mít z radikálnějšího postupu strach – ať už kvůli obavám z nežádoucích účinků, neúčinnosti terapie nebo prostého odporu k „polykání prášků“. Důležité je si s pacientem vyjasnit, na jak dlouho a proč systémovou léčbu vůbec podávat. „Lupénka je sice skutečně nevyléčitelná, ale v současné době jsme schopni ji dostat pod dlouhodobou kontrolu. Pokud však jde o rozsáhlé projevy, bez systémové terapie se při tom neobejdeme,“ vysvětluje Jan Hugo.

Někteří nemocní si neuvědomují, jak moc je psoriáza ovlivňuje – a že se neprojevuje jen ložisky na kůži. Systémová léčba může znamenat celkovou úlevu, vymizení únavy potlačením zánětu, bolestivosti a svědění, nikoliv pouhé zhojení lokálních projevů. Se systémovou terapií odpadá i nutnost dennodenně složitě ošetřovat léze a aplikovat lokální terapii. Zvyšuje se tak kvalita života. J. Huga překvapila vlastní zkušenost s jeho pacienty. Kolikrát především od mužů slyšel, že poté, co systémová léčba zabrala, mohli konečně vyrazit s rodinou k bazénu nebo se vrátit ke koníčkům, které přestali dělat, když se jejich lupénka zhoršila.

Systémová terapie psoriázy může také snížit rizika vzniku dalších komorbidit, které potom vedou ke zkrácení délky života. Co pacienti chtějí slyšet hned na začátku, je to, že je léčba bezpečná. „Ujistěte je, že případné nežádoucí účinky nejsou trvalé a že víme, jak jim předcházet a co máme sledovat,“ připomíná J. Hugo.

Nějaké další důležité tipy do praxe? Když už se nemocný rozhodl, že s terapií začne, je vhodné jej upozornit na nebezpečná zákoutí internetu. „Doporučte pacientovi, aby si negooglil, co jsme mu to předepsali, a rovnou s ním projděte ty nejpalčivější otázky, které by mohly vzniknout,“ radí J. Hugo. Je vhodné mít připravené předdefinované texty o tom, jak bude léčba probíhat. Tím lze eliminovat zásadní omyly. Pacient si tak může i po návratu od lékaře připomenout nejdůležitější informace, když je na pochybách, zda si vše zapamatoval správně. Zejména ze začátku je třeba mírnit očekávání nemocných, jak rychle terapie zabere, a zdůraznit, že efekt bude nastupovat postupně během 2–3 měsíců a pravděpodobně nedojde ke stoprocentnímu zhojení.

Doufáme, že rady, jak komunikovat s pacientem o systémové léčbě, pro Vás byly užitečné. V příštím podcastu DermaNews se budeme věnovat metotrexátu. Už teď se na další setkání s Vámi těšíme. 

(red)