Kolik sacharidů by měl diabetik konzumovat a jakou dietu mu doporučit?

Jak vyplývá z práce Zhileie Shana a spolupracovníků, publikované v roce 2019 (Shan Z et al., JAMA 2019), v posledních zhruba dvou dekádách se poměr živin ve stravě dospělých osob nijak výrazně nezměnil – asi polovinu energie přijímají ze sacharidů, třetinu z tuků a 16 % z bílkovin. Lze však pozorovat jasný trend poklesu spotřeby přidaného cukru, vyšší příjem celozrnných výrobků, drůbežího masa a také ořechů. Nicméně až 42 % přijatých sacharidů je bohužel málo kvalitních. Proto i nová doporučení American Diabetes Association (ADA) z roku 2022 kladou důraz právě na kvalitu konzumovaných sacharidů u pacientů s diabetem. Ti mají ve srovnání s běžnou populací průměrně nižší spotřebu cukrů, okolo 45 %, naproti tomu o něco vyšší spotřebu tuků (cca 38 %).

Zastoupení živin v různých typech diet

Mnoho diabetiků má tak celkem přirozeně dietu nízkosacharidovou, ve které je přibližně stejné zastoupení cukrů a tuků (26–45 %, respektive 30–45 %). V případě velmi nízkosacharidové diety tvoří podíl cukrů pouze 10–26 % (tuky 50–60 %, bílkoviny 15–25 %), u ketogenní dokonce jen 5–10 % (tuky 70–80 %, bílkoviny 15–25 %). Naopak vysokosacharidová dieta, například vegetariánská, obsahuje více než 65 % cukrů a pouze 10–20 % tuků, respektive bílkovin. Tradiční dieta, kterou se stravuje většina dospělých, zahrnuje 40–65 % sacharidů, 20–35 % tuků a 10–20 % bílkovin.

Móda versus odborná doporučení

Jaké množství sacharidů je pro diabetika ideální? Množství sacharidů, preferované pacienty, může pod vlivem módních trendů odrážet oblibu různých typů diet, nicméně rozhodující by měly být odborná guidelines. Nicméně i doporučené postupy se v průběhu času v tomto ohledu poměrně významně měnily. Zatímco v roce 2012 nízkosacharidová strava pro pacienty s diabetem nebyla doporučována, současné guidelines ADA preferují individuální zastoupení sacharidů ve stravě v závislosti nejen na léčebných cílech, ale taktéž podle jídelních zvyklostí, tradic (náboženství) a preferencí samotného pacienta. Evidence-based data naznačují, že pro diabetiky 1. i 2. typu je přínosná dieta nízkosacharidová (méně než 45 % energie ze sacharidů), u jedinců s diabetem 2. typu pak rovněž dieta středomořská („tradiční“) ale i vegetariánská, respektive veganská, které podle výsledků provedených studií snižují glykovaný hemoglobin.

Jakou dietu doporučit konkrétnímu pacientovi?

Pokud lékař zvažuje, jaký druh diety je vhodný pro daného pacienta, měl by se rozhodovat podle toho, zda se dietou snaží především kontrolovat glykemii nebo ovlivňovat lipidogram, respektive krevní tlak či redukovat hmotnost. Rozhodující je tedy hlavní cíl, kterého se snaží dosáhnout. Je-li cílem hlavně kontrola glykemie, což se týká především diabetiků 1. typu, je klíčové vědět, jak se mění především postprandiální glykemie. Velký význam by proto i u pacientů s diabetem 2. typu měla kontinuální nebo okamžitá monitorace pomocí glukózových senzorů, které by nemocným mohly pomoci zjistit, zda mají změnit množství či složení potravy, popřípadě obojí. Když pacient vidí okamžitý dopad stravy na změnu glykemie, má to pro něj význam nejen edukační, ale i motivační.

Výběr stravy s ohledem na neglykemické cíle

Existují EBM data, která říkají, že riziko vzniku diabetu snižuje středomořská, vegetariánská, veganská a nízkotuková strava. Zároveň je třeba připomenout, že již neplatí tvrzení „Nejezte sladké a nedostanete cukrovku!“, protože pro nízkosacharidovou dietu tato data nejsou publikována. Pokud je naopak terapeutickým cílem kontrola lipidogramu, pak je výhodná zejména dieta středomořská (snižuje riziko kardiovaskulárních příhod a vede k redukci triglyceridů), vegetariánská a veganská (snižuje LDL a non-HDL cholesterol), u některých jedinců může být prospěšná i nízkosacharidová dieta (zvyšuje HDL a snižuje triglyceridy). Ta je naopak velice vhodná u osob s hypertenzí, neboť snižuje krevní tlak, stejně jako strava středomořská či s velmi nízkým obsahem tuků.

Všechny uvedené diety, s výjimkou středomořské, jsou účelné v případě, že je nutná redukce hmotnosti. Klíčové je, aby dieta byla kaloricky restriktivní a pacient dosáhl pokles minimálně o 5 % své tělesné hmotnosti. Ruku v ruce se snížením kalorického příjmu by se však nemělo zapomínat ani na zvýšení fyzické aktivity.

Nezapomínat na pomoc specialistů

Závěrem lze shrnout, že u pacientů s diabetem je potřeba individualizovat dietu a podíl konzumovaných sacharidů i vzhledem k jejich dalším přidruženým onemocněním, metabolickým cílům a kalorické potřebě, s čímž může velmi dobře pomoci nutriční terapeut nebo specialista. Je zřejmé, že jiné množství sacharidů ve stravě bude vyžadovat sportující diabetik 1. typu, jiné obézní diabetik 2. typu a jiné křehký senior. Nepochybně však platí, že nejúčinnější bude takový jídelní plán, který bude pacient schopen a ochoten dodržovat.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXII. celostátním diabetologickém sympoziu v Průhonicích přednesla:
MUDr. Eva Horová, Ph.D.
III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze