Neuropatická bolest trápí diabetiky možná víc, než si myslíte

Cílem této studie bylo zhodnotit, jaké mají pacienti s diabetem zkušenosti s diagnostikou a léčbou bolestivé diabetické periferní neuropatie, jak moc neuropatická bolest ovlivňuje jejich osobní či pracovní život a v čem by byl prostor pro zlepšení. Prevalence bolestivé diabetické neuropatie, vznikající v důsledku poškození nebo dysfunkce systému neuronů, který signalizuje bolest, se v Evropě pohybuje mezi 6–34 %, v závislosti na použitých diagnostických kritériích. Existují však důkazy, že je tato komplikace u jedinců se symptomy neuropatické bolesti poddiagnostikována – ať už vinou toho, že se lékaři o uvedené příznaky ne vždy zajímají, nebo toho, že sami pacienti mohou mít potíže s jejich rozpoznáním či se obávají stigmatizace a nemusejí se s bolestí svěřit.

Průzkum se zaměřil na neuropatickou bolest diabetiků

Do kvantitativního on-line průzkumu, jenž probíhal od 30. listopadu 2021 do 1. února 2022 v Německu, Nizozemsku, Španělsku a ve Velké Británii, byli zařazeni dospělí jedinci s diabetem, kteří odpověděli „ano“ na alespoň čtyři z deseti otázek v dotazníku Douleur Neuropathique 4 Questions (DN4). Celý průzkum nebo jeho část dokončilo 3 626 respondentů, přičemž do finální analýzy bylo zařazeno 576 z nich; nejčastějším důvodem pro vyloučení bylo nesplnění kritérií DN4 pro neuropatickou bolest.

Z výsledků vyplynulo, že 79 % dotazovaných uvedlo každodenní bolest střední nebo silné intenzity, což je ve shodě s předchozími studiemi provedenými na evropských či severoamerických populacích jedinců s bolestivou diabetickou periferní neuropatií. Většina účastníků přitom hlásila negativní dopad bolesti na spánek (74 %), náladu (71 %), tělesné cvičení (69 %), koncentraci (64 %) či denní aktivity (62 %). Zároveň se ukázalo, že v posledním roce dokonce tři čtvrtiny zaměstnaných diabetiků musely kvůli bolesti vynechat pracovní povinnosti. Průzkum dále poukázal na fakt, že zhruba pětina respondentů se vyhýbala diskusi o bolesti se svým ošetřujícím lékařem, polovina neměla formálně stanovenou diagnózu bolestivé diabetické periferní neuropatie a 56 % neužívalo předepsané léky proti bolesti. Přestože dvě třetiny diabetiků uvedly, že jsou s terapií spokojeni nebo velmi spokojeni, 82 % z nich stále pociťovalo každodenní středně silnou nebo silnou bolest.

„Naše zjištění potvrzují hluboký dopad neuropatické bolesti na každodenní život pacientů s diabetem a zdůrazňují opravdu naléhavou potřebu správné diagnostiky a léčby bolestivé diabetické periferní neuropatie. Zdá se, že mnoho diabetiků s přetrvávajícími symptomy stále zůstává nerozpoznáno a že pacienti mají nízké očekávání od léčby navzdory dostupnosti terapeutických možností, které by jim mohly pomoci bolest zmírnit,“ shrnují autoři studie.

Pozor na komplikace diabetické neuropatie!

Připomeňme, že diabetická neuropatie je nejčastější mikrovaskulární chronickou komplikací provázející diabetes mellitus. Je přitom známo, že rozvoj diabetické neuropatie úzce koreluje s věkem, dobou trvání diabetu a zejména s hodnotami glykemie v průběhu let. Kromě hyperglykemie se může na vzniku neuropatie podílet také hypertenze nebo abnormální hladiny LDL-cholesterolu a triglyceridů, pravděpodobnější je pak i u diabetiků s nadváhou či obezitou, pokročilým stadiem chronického onemocnění ledvin nebo u těch, kteří jsou kuřáky.

Jak je uvedeno ve standardech péče American Diabetes Association (Diabetes Care 2022), existují různé formy diabetické neuropatie, které jsou doprovázeny různými klinickými projevy. Odhaduje se, že zhruba polovina diabetiků se v určité fázi svého života potýká právě s periferní polyneuropatií, typicky na rukou, nohou a chodidlech, může však postihnout i jiné části těla. Mezi nejběžnější časné symptomy patří bolest a dysestezie, tj. nepříjemné pocity pálení a mravenčení, dále se mohou objevit necitlivost nebo ztráta citlivosti končetin, což může v konečném důsledku vést k riziku poranění a rozvoji syndromu diabetické nohy. Téměř u poloviny pacientů s diabetem ovšem periferní polyneuropatie probíhá bezpříznakově. Méně často se pak u diabetiků mohou vyskytnout fokální neuropatie, tedy poškození jednoho nervu, zpravidla rukou, nohou, hlavy a trupu, či proximální neuropatie, tedy poškození nervu v oblasti kyčlí, hýždí a/nebo stehen. Příznaky, které mohou zahrnovat náhlou a silnou bolest v jedné z těchto oblastí spolu se slabostí a ztrátou reflexů, se obvykle postupně zlepšují, ale zcela vymizet nemusejí.

Kromě periferní neuropatie jsou pacienti s diabetem rovněž ohroženi rozvojem diabetické autonomní neuropatie, přičemž se odhaduje, že se týká asi třetiny z nich. Mezi hlavní klinické manifestace autonomní neuropatie patří syndrom nerozpoznání hypoglykemie, klidová tachykardie, ortostatická hypotenze, gastroparéza, zácpa, průjem, fekální inkontinence, erektilní dysfunkce, neurogenní močový měchýř a sudomotorická dysfunkce se zvýšeným nebo sníženým pocením.

Glykemická kontrola je klíčová

U pacientů s diabetickou neuropatií je klíčovým opatřením optimalizace kontroly glykemie, neboť dlouhodobé udržení hladiny glukózy v cílovém rozmezí může u diabetiků 1. typu oddálit či dokonce zabránit rozvoji této komplikace a u diabetiků 2. typu může zpomalit její progresi, ačkoli nevratně poškozené neurony již nahradit nelze. Terapeutické strategie (farmakologické i nefarmakologické) pro úlevu od bolestivé diabetické periferní neuropatie a symptomů autonomní neuropatie mohou potenciálně snížit bolest a zlepšit kvalitu života pacientů s diabetem.

(red)