Co je to ESUS a jak jej diagnostikovat?

Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., z Neurologické kliniky LF Ostravské univerzity a FN Ostrava, v této souvislosti připomíná pojem „kryptogenní mozková příhoda“, což je skupina ischemických cévních mozkových příhod, kde se ještě pátrá po etiologii. Pokud jsou v této kategorii pacienti starší 60 let, pak je pravděpodobnost, že za jejich cévními mozkovými příhodami stojí právě fibrilace síní, poměrně vysoká a je třeba po této možnosti aktivně pátrat. Embolická ischemická cévní mozková příhoda, jako podkategorie kryptogenní cévní mozkové příhody, u které nemáme jasně definovaný zdroj, je známá pod zkratkou ESUS (embolic stroke of undetermined source). „ESUS je spíše ischemickou cévní mozkovou příhodou, kterou vídáme u nemocných mladších 50 let, kteří jsou zatíženi menším počtem rizikových faktorů,“ připomíná O. Volný. Příčiny tohoto stavu mohou podle něj ležet v srdci, ať už to jsou chlopenní vady či abnormality pohybu srdeční stěny, nebo mimo srdeční sval, jako například nediagnostikovaná či známá onkologická onemocnění. „Samozřejmě, pokud kategorizujeme pacienta jako ESUS, pak to ovlivňuje i sekundární prevenci, která je jiná než u fibrilace síní,“ uvádí a v této souvislosti připomíná magnetickorezonanční kritéria pro ESUS – mozková příhoda musí vykazovat určité objemové parametry a bývá lokalizována spíše kortiko-subkortikálně.

Detekce paroxysmální FS je klíčová!

Je známo, že pokud jsou nemocní s ESUS dlouhodobě monitorováni, pak může být zhruba u 30 % z nich odhalena fibrilace síní. Dalšími příčinami ESUS bývají skryté zdroje aterotrombózy, jako například aterosklerotické plaky ve velkých tepnách přivádějících krev do mozku, které ještě nedosahují hemodynamické významnosti, či perzistující foramen ovale. „Důležité je, že se jednotlivé rizikové faktory mohou kumulovat – jde o komplexní problém, nelze očekávat, že u daného nemocného identifikujeme jeden rizikový faktor, se kterým budeme posléze pracovat. Více souběžných rizikových faktorů vykazují především starší jedinci a v diagnostickém procesu hraje významnou úlohu prolongované EKG holterovské monitorování,“ upozorňuje MUDr. Marek Hozman z Kardiocentra Karlovarské krajské nemocnice s tím, že proces monitorování se odvíjí nejen od věku nemocného. „Pokud existuje podezření, že by za jeho iktem mohla stát fibrilace síní, pak je, při přijetí na JIP či iktovou jednotku, nepřetržitě monitorován s automatickou detekcí fibrilace síní. Leckdy lze stihnout i 24hodinový EKG holter,“ vypočítává O. Volný a upozorňuje, že pro sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody je klíčová detekce paroxysmální fibrilace síní, která je bohužel běžně podceňována neurology i kardiology. Po kryptogenní ischemické cévní mozkové příhodě je totiž paroxysmální fibrilace síní zachycena rutinním EKG vyšetřením při příjmu jen ve 3 % případů, opakováním EKG do 5 dnů ve 4 % a 24hodinový EKG holter bývá úspěšný do 5 %. Do procesu dlouhodobého monitorování mohou být zapojena také telemedicínská centra – prolongovaný, 7denní EKG holter je na tom už lépe, uspěje až ve 12,5 % případů, 30denní dokonce v 16 %.

(red)