Přejít k hlavnímu obsahu

Délka versus kvalita života – jak žít blaze?

prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze

I když se v posledních dekádách délka dožití v České republice výrazně prodloužila, roky navíc často lidé tráví s různými zdravotními omezeními. Přitom délka života s chronickým onemocněním je u nás až 4× delší než v jiných zemích EU. Významnou část těchto nemocných tvoří pacienti se srdečním selháním (HF), jejichž počet by se podle ÚZIS mohl do roku 2040 vyšplhat až na 900 000. Nakolik dokáže léčba glifloziny zlepšit kvalitu života pacientů s HF? Co říkají data z klinických studií?

Proč je počet let života s chronickým onemocněním v České republice 4× delší než například ve Švédsku, když preventivní strategie, které by mohly vznik těchto chorob oddálit, jsou všeobecně známé? Evropská kardiologická společnost (ESC) například uvádí pět základních atributů zdraví: nekouřit, pravidelně se hýbat, dodržovat zdravou dietu, omezit nebo zcela vynechat alkohol a (i když to zní jako vtip) méně pracovat. Přestože jsou tato doporučení známá, v reálném životě je dodržuje jen asi 5 % lidí. Prevalence kouření zůstává v České republice na podobné úrovni jako před 35 lety, i když pozitivní příklady týkající se úspěšnosti odvykání kouření existují. Například Centrum pro léčbu závislosti na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze má desetkrát vyšší úspěšnost v odvykání kouření než běžné pokusy bez odborné pomoci, což dokazuje, že odborný přístup má smysl. Co se týká konzumace alkoholu, jsou Češi na špičce Evropy, i když mezi odbornou veřejností v současnosti jednoznačně převládá názor, že i malé dávky alkoholu mohou být škodlivé a z pohledu kardiovaskulárního (KV) zdraví je asi nejlepší strategií abstinence.

KCCQ: zrcadlo kvality života při srdečním selhání

Navzdory dostupnosti moderní léčby chronická onemocnění, zejména ta spojená s kardiovaskulárním rizikem, přispívají k tomu, že velká část populace tráví dlouhou dobu v nemoci nebo s omezeními, která výrazně snižují kvalitu jejich života.

K hodnocení kvality života pacientů se srdečním selháním se využívá validovaný dotazník Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ), který umožňuje detailně zmapovat dopad srdečního selhání na každodenní život pacienta a jeho vnímání zdraví. Obsahuje několik domén, které se zaměřují na symptomy (například dušnost, únava), fyzické omezení, kvalitu života, sociální omezení a vliv léčby na zdraví v předešlých dvou týdnech.

Dotazník lze využít jak k posouzení účinnosti léčby, tak ke sledování progrese onemocnění či jako prognostický nástroj, přičemž za klinicky významnou změnu je považováno cokoli, co mění stav pacienta o více než 5 bodů. Změna o 15 bodů je pak považována za klinicky velmi významnou.

Chronická onemocnění pacienty limitují v různých oblastech života. Pacienti s KV onemocněním mají přibližně o 16 % pohybu méně než zdraví jedinci a v rámci skupiny nemocných s KV onemocněním jsou v pohybových aktivitách nejvíce limitováni pacienti se srdečním selháním, kteří mají přibližně o 44 % pohybu méně než zdravé osoby v kontrolní skupině (Barker J et al., Int J Epidemiol. 2019;48:1167–1174).

Jak dapagliflozin ovlivňuje kvalitu života?

Jak lze léčbou ovlivnit kvalitu života pacientů se srdečním selháním, dokládají data z velkých kardiovaskulárních studií. Také ve studii DAPA-HF, která byla zaměřena na pacienty se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (HFrEF), byla provedena analýza zdravotního stavu pacientů dle KCCQ.

Dapagliflozin přináší rychlou symptomatickou úlevu, což je pro nemocné zásadní, protože potlačení symptomů může výrazně ovlivnit jejich každodenní život.

Vycházela z dotazníků KCCQ, které pacienti vyplňovali při vstupu do studie a pak ve 4. a 8. měsíci po randomizaci (93 % populace ve studii). Z analýzy vyplynulo, že dapagliflozin pacientům s HFrEF přinášel subjektivní úlevu ve všech doménách skóre KCCQ a tato úleva byla statisticky významná již od 4. měsíce léčby a pozitivní subjektivní hodnocení se ještě dále prohlubovalo v 8. měsíci léčby. Dapagliflozin po 8 měsících zlepšil omezení jak fyzických (chůze po rovině, práce na zahrádce, sprchování nebo koupání), tak sociálních aktivit (koníčky a rekreační činnosti, zaměstnání, návštěva rodiny a přátel); tab. 1.

Tab. 1. DAPA-HF: vliv dapagliflozinu na fyzická a sociální omezení po 8 měsících od zařazení do studie (dle dotazníku KCCQ)

Tab. 1. DAPA-HF: vliv dapagliflozinu na fyzická a sociální omezení po 8 měsících od zařazení do studie (dle dotazníku KCCQ)

Také ve studii DELIVER, která byla zaměřena na pacienty se srdečním selháním s mírně sníženou (HFmrEF) a zachovanou ejekční frakcí (HFpEF), byla provedena podobná analýza zdravotního stavu pacientů dle KCCQ, a to v 1., 4. a 8. měsíci po randomizaci. Celkové a klinické skóre i skóre fyzické aktivity byly statisticky významně zvýšeny v aktivně léčené skupině již v 1. měsíci léčby, což svědčí o rychlém nástupu symptomatické úlevy, přičemž ve 4. a 8. měsíci terapie došlo při podání dapagliflozinu ještě k dalšímu zlepšení, a to ve všech parametrech KCCQ.

Zlepšení kvality života bez ohledu na ejekční frakci

Sdružená analýza dat dle KCCQ ze studií DAPA-HF a DELIVER prokázala, že dapagliflozin přináší pacientům rychlou úlevu od příznaků srdečního selhání a zlepšuje kvalitu jejich života bez ohledu na ejekční frakci. Zajímavá je také analýza menších studií, jako jsou DEFINE-HF a PRESERVEDHF (263 pacientů s LVEF ≤ 40 %, NYHA II a III a 324 pacientů s LVEF ≥ 40 %, NYHA II–IV s DM a bez DM), které rovněž potvrdily výrazné klinické zlepšení, měřené dotazníkem KCCQ, při léčbě dapagliflozinem. Konzistentní zlepšení je po této terapii patrné ve všech hodnocených kategoriích KCCQ, někteří pacienti dokonce reportovali velmi velké zlepšení (≥ 20 bodů), a to se vyskytovalo téměř 3× častěji při léčbě dapagliflozinem než po podání placeba.

Lze tedy uzavřít, že srdeční selhání významně snižuje kvalitu života pacientů. Provedené studie s dapagliflozinem dokládají, že jeho podávání přináší významné zlepšení kvality života těchto nemocných, a to bez ohledu na ejekční frakci.

Z klinických studií vyplývá, že zlepšení kvality života pacientůse srdečním selháním přichází v případě pacientů s HFpEF už za 1 měsíc léčby dapagliflozinem.

(red)

Text byl zpracován podle sdělení, které zaznělo na sympoziu „A je to tu zas“ v hotelu Grandium v Praze 22. 11. – 23. 11. 2024.

Literatura

  • Anderson L. Congress presentation at HFA 2024; May 11 2024, Lisbon, Portugal.
  • Bailey CJ. Curr Diab Rep. 2009;9(5):360–367.
  • Barker J et al. Int J Epidemiol. 2019;48(4):1167–1174.
  • Barzilay JI et al. J Am Heart Assoc. 2024;13(2):e030131.
  • Berg DD et al. JAMA Cardiol. 2021;6(5):499–507.
  • Bhatt DL et al. N Engl J Med. 2021;384(2):117–128.
  • Bull FC et al. Br J Sports Med. 2020;54(24):1451–1462.
  • Butler J et al. Eur Heart J. 2022;43(5):416–426.
  • Coresh J et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2019;7(2):115–127.
  • Cornel JH et al. Diabetes Care. 2016;39:2304–2310.
  • Davies MJ et al. Diabetes Care. 2022;45(11):2753–2786.
  • Davies MJ et al. Diabetologia. 2022;65(12):1925–1966.
  • Desai AS et al. JAMA Cardiol. 2022;7(12):1227–1234.
  • Dunlay SM et al. Nat Rev Cardiol. 2017;14(10):591–602.
  • Fontes-Carvalho R et al. Eur J Prev Cardiol. 2022;29(9):1352–1360.
  • Garlo KG et al. Clin J Am Soc Nephrol. 2018;13:398–405.
  • Gerstein HC et al. Lancet. 2019;394:131–138.
  • Ghazi L et al. J Am Coll Cardiol. 2022;79(22):2203–2213.
  • Green CP et al. J Am Coll Cardiol. 2000;35:1245–1255.
  • Greene SJ et al. Circ Heart Fail. 2020;13(6):e007132.
  • Greene SJ et al. JAMA. 2021;326(22):2261–2262.
  • Gyldenkerne C et al. J Am Coll Cardiol. 2024;84:2251–2259.
  • Heerspink HJL et al. Kidney Int. 2018;94:26–39.
  • Heerspink HJL et al. N Engl J Med. 2020;383:1436–1446.
  • Heerspink HJL et al. Nephrol Dial Transplant. 2020;35:274–282.
  • Heidenreich PA et al. J Am Coll Cardiol. 2022;79(17):e263–e421.
  • Henry RR. Am J Med. 1998;105(1A):20S–26S.
  • Chertow GM et al. J Am Soc Nephrol. 2021;32:2352–2361.
  • Jaeckel E et al. Diabetes Stoffw Herz. 2022;31:82–90.
  • Jhund PS et al. Nat Med. 2022;28:1956–1964.
  • Jongs N et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2021;9(11):755–766.
  • Kondo T et al. Eur Heart J. 2022;43(5):427–429.
  • Kosiborod MN et al J Am Coll Cardiol. 2023;81:460–473.
  • Kosiborod MN et al. Circulation. 2007;115:1975–1981.
  • Kosiborod MN et al. Circulation. 2020;141:90–99.
  • Kristensen SL et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2019;7(10):776–785.
  • Mann JFE et al. N Engl J Med. 2017;377(9):839–848.
  • Martinez FA et al. Circulation. 2020;141(2):100–111.
  • Mc Donagh T et al. Eur Heart J. 2021;42(36):3599–3726.
  • McDonagh T et al. Eur Heart J. 2023;44(37):3627–3639.
  • McEwan P et al. Nephrol Dial Transplant. 2024;39:2040–2047.
  • McMurray JJV et al. Eur J Heart Fail. 2019;21:665–675.
  • McMurray JJV et al. JACC Heart Fail. 2021;9(11):807–820.
  • McMurray JJV et al. N Engl J Med. 2019;381(21):1995–2008.
  • Mosenzon O et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2019;7(8):606–617
  • Muskiet MHA et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2018;6:859–869.
  • Nassif ME et al. Circ Heart Fail. 2023;16(7):e009837.
  • Nassif ME et al. Circulation. 2019;140(18):1463–1476.
  • Nassif ME et al. Nat Med. 2021;27(11):1954–1960.
  • Oktay AA et al. Curr Heart Fail Rep. 2013;10(4):401–410.
  • Owan TE et al. N Engl J Med. 2006;355(3):251–259.
  • Peikert A et al. Circ Heart Fail. 2022;15(10):e010080.
  • Perkovic V et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2018;6:691–704.
  • Perkovic V et al. N Engl J Med. 2019;380:2295–2306.
  • Perkovic V et al. N Engl J Med. 2024;391(2):109–121.
  • Raz I et al. Diabetes Obes Metab. 2018;20:1102–1110.
  • Rich JD et al. Eur Heart J. 2012;33:1750–1757.
  • Rosenstock J et al. JAMA. 2019;321:69–79.
  • Rossing P et al. Kidney Int. 2022;102(5):990–999.
  • Sayed A et al. JAMA Cardiol. 2024;9(6):585–589.
  • Schechter M et al. Ann Intern Med. 2023;176(1):59–66.
  • Solomon SD et al. Eur J Heart Fail. 2021;23(7):1217–1225.
  • Solomon SD et al. JACC Heart Fail. 2022;10(3):184–197.
  • Solomon SD et al. N Engl J Med. 2022;387(12):1089–1098.
  • Srinivasan BT et al. Postgrad Med J. 2008;84(996):524–531.
  • Vaduganathan M et al. JAMA Cardiol. 2022;7(12):1259–1263.
  • Vardeny O et al. Nat Med. 2022;28(12):2504–2511.
  • Wanner C et al. N Engl J Med. 2016;375(4):323–334.
  • Washburn WN. J Med Chem. 2009;52(7):1785–1794.
  • Wheeler DC et al. Kidney Int. 2021;100:215–224.
  • Wheeler DC et al. Lancet Diabetes Endocrinol. 2021;9:22–31.
  • Wheeler DC et al. Nephrol Dial Transplant. 2020;35:1700–1711.
  • Wiviott SD et al. Am Heart J. 2018;200:83–89.
  • Wiviott SD et al. N Engl J Med. 2019;380(4):347–357.
  • Yu MK et al. J Gen Intern Med. 2024;39:921–930.
  • Zelniker TA et al. Lancet. 2019;393(10166):31–39.
Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne