Délka versus kvalita života – jak žít blaze?

I když se v posledních dekádách délka dožití v České republice výrazně prodloužila, roky navíc často lidé tráví s různými zdravotními omezeními. Přitom délka života s chronickým onemocněním je u nás až 4× delší než v jiných zemích EU. Významnou část těchto nemocných tvoří pacienti se srdečním selháním (HF), jejichž počet by se podle ÚZIS mohl do roku 2040 vyšplhat až na 900 000. Nakolik dokáže léčba glifloziny zlepšit kvalitu života pacientů s HF? Co říkají data z klinických studií?

Proč je počet let života s chronickým onemocněním v České republice 4× delší než například ve Švédsku, když preventivní strategie, které by mohly vznik těchto chorob oddálit, jsou všeobecně známé? Evropská kardiologická společnost (ESC) například uvádí pět základních atributů zdraví: nekouřit, pravidelně se hýbat, dodržovat zdravou dietu, omezit nebo zcela vynechat alkohol a (i když to zní jako vtip) méně pracovat. Přestože jsou tato doporučení známá, v reálném životě je dodržuje jen asi 5 % lidí. Prevalence kouření zůstává v České republice na podobné úrovni jako před 35 lety, i když pozitivní příklady týkající se úspěšnosti odvykání kouření existují. Například Centrum pro léčbu závislosti na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze má desetkrát vyšší úspěšnost v odvykání kouření než běžné pokusy bez odborné pomoci, což dokazuje, že odborný přístup má smysl. Co se týká konzumace alkoholu, jsou Češi na špičce Evropy, i když mezi odbornou veřejností v současnosti jednoznačně převládá názor, že i malé dávky alkoholu mohou být škodlivé a z pohledu kardiovaskulárního (KV) zdraví je asi nejlepší strategií abstinence.

KCCQ: zrcadlo kvality života při srdečním selhání

Navzdory dostupnosti moderní léčby chronická onemocnění, zejména ta spojená s kardiovaskulárním rizikem, přispívají k tomu, že velká část populace tráví dlouhou dobu v nemoci nebo s omezeními, která výrazně snižují kvalitu jejich života.

K hodnocení kvality života pacientů se srdečním selháním se využívá validovaný dotazník Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ), který umožňuje detailně zmapovat dopad srdečního selhání na každodenní život pacienta a jeho vnímání zdraví. Obsahuje několik domén, které se zaměřují na symptomy (například dušnost, únava), fyzické omezení, kvalitu života, sociální omezení a vliv léčby na zdraví v předešlých dvou týdnech.

Dotazník lze využít jak k posouzení účinnosti léčby, tak ke sledování progrese onemocnění či jako prognostický nástroj, přičemž za klinicky významnou změnu je považováno cokoli, co mění stav pacienta o více než 5 bodů. Změna o 15 bodů je pak považována za klinicky velmi významnou.

Chronická onemocnění pacienty limitují v různých oblastech života. Pacienti s KV onemocněním mají přibližně o 16 % pohybu méně než zdraví jedinci a v rámci skupiny nemocných s KV onemocněním jsou v pohybových aktivitách nejvíce limitováni pacienti se srdečním selháním, kteří mají přibližně o 44 % pohybu méně než zdravé osoby v kontrolní skupině (Barker J et al., Int J Epidemiol. 2019;48:1167–1174).

Jak dapagliflozin ovlivňuje kvalitu života?

Jak lze léčbou ovlivnit kvalitu života pacientů se srdečním selháním, dokládají data z velkých kardiovaskulárních studií. Také ve studii DAPA-HF, která byla zaměřena na pacienty se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (HFrEF), byla provedena analýza zdravotního stavu pacientů dle KCCQ.

Vycházela z dotazníků KCCQ, které pacienti vyplňovali při vstupu do studie a pak ve 4. a 8. měsíci po randomizaci (93 % populace ve studii). Z analýzy vyplynulo, že dapagliflozin pacientům s HFrEF přinášel subjektivní úlevu ve všech doménách skóre KCCQ a tato úleva byla statisticky významná již od 4. měsíce léčby a pozitivní subjektivní hodnocení se ještě dále prohlubovalo v 8. měsíci léčby. Dapagliflozin po 8 měsících zlepšil omezení jak fyzických (chůze po rovině, práce na zahrádce, sprchování nebo koupání), tak sociálních aktivit (koníčky a rekreační činnosti, zaměstnání, návštěva rodiny a přátel); tab. 1.

Tab. 1. DAPA-HF: vliv dapagliflozinu na fyzická a sociální omezení po 8 měsících od zařazení do studie (dle dotazníku KCCQ)

Také ve studii DELIVER, která byla zaměřena na pacienty se srdečním selháním s mírně sníženou (HFmrEF) a zachovanou ejekční frakcí (HFpEF), byla provedena podobná analýza zdravotního stavu pacientů dle KCCQ, a to v 1., 4. a 8. měsíci po randomizaci. Celkové a klinické skóre i skóre fyzické aktivity byly statisticky významně zvýšeny v aktivně léčené skupině již v 1. měsíci léčby, což svědčí o rychlém nástupu symptomatické úlevy, přičemž ve 4. a 8. měsíci terapie došlo při podání dapagliflozinu ještě k dalšímu zlepšení, a to ve všech parametrech KCCQ.

Zlepšení kvality života bez ohledu na ejekční frakci

Sdružená analýza dat dle KCCQ ze studií DAPA-HF a DELIVER prokázala, že dapagliflozin přináší pacientům rychlou úlevu od příznaků srdečního selhání a zlepšuje kvalitu jejich života bez ohledu na ejekční frakci. Zajímavá je také analýza menších studií, jako jsou DEFINE-HF a PRESERVEDHF (263 pacientů s LVEF ≤ 40 %, NYHA II a III a 324 pacientů s LVEF ≥ 40 %, NYHA II–IV s DM a bez DM), které rovněž potvrdily výrazné klinické zlepšení, měřené dotazníkem KCCQ, při léčbě dapagliflozinem. Konzistentní zlepšení je po této terapii patrné ve všech hodnocených kategoriích KCCQ, někteří pacienti dokonce reportovali velmi velké zlepšení (≥ 20 bodů), a to se vyskytovalo téměř 3× častěji při léčbě dapagliflozinem než po podání placeba.

Lze tedy uzavřít, že srdeční selhání významně snižuje kvalitu života pacientů. Provedené studie s dapagliflozinem dokládají, že jeho podávání přináší významné zlepšení kvality života těchto nemocných, a to bez ohledu na ejekční frakci.

(red)

Text byl zpracován podle sdělení, které zaznělo na sympoziu „A je to tu zas“ v hotelu Grandium v Praze 22. 11. – 23. 11. 2024.

Literatura