Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Probiotika mohou pomoci pacientům s relaps-remitentní roztroušenou sklerózou, říká metaanalýza
Mikrobiom je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Ukázalo se, že dysregulace střevní mikroflóry může způsobovat různá autoimunitní onemocnění, včetně roztroušené sklerózy, aniž by však byl jasný konkrétní kauzální mechanismus. K normalizaci mikrobiomu mohou přispět probiotické doplňky stravy. Jejich vliv na průběh roztroušené sklerózy byl sledován v několika menších a krátkodobých studiích, z nichž nebylo možné vyvodit jasné závěry. Robustnější data přináší nedávno publikovaná metaanalýza – jak to tedy s těmi probiotiky je?
Lidské tělo je domovem pro miliony bakterií, z nichž většina žije v zažívacím ústrojí. Tyto bakterie se souhrnně nazývají střevní mikrobiom. Ten hraje zásadní roli jak v udržování zdraví, tak i v rozvoji některých onemocnění. Jakým mechanismem k tomu dochází, zatím ale není úplně známo. Poslední výzkumy ukazují, že dysregulace střevního mikrobiomu může způsobit některé autoimunitní choroby, včetně roztroušené sklerózy (MS). Pokud je tomu tak, normalizace střevní flóry by mohla být jedním z léčebných přístupů.
Jednou z cest k úpravě mikrobiomu je užívání probiotických doplňků stravy. Probiotika jsou definována jako „živoucí mikroorganismy, které mají příznivý vliv na hostitelovo zdraví“. Několik výzkumů se snažilo objasnit, zda a jakým způsobem mohou mít pacienti s MS z probiotik benefit, nicméně většina z nich byla prováděna na malém vzorku pacientů, kteří byli sledováni pouze krátkodobě. Nebylo tedy možné vyvodit žádné jasné závěry.
V International Journal of Clinical Practice nedávno vyšel článek shrnující výsledky metaanalýzy klinických studií s probiotiky u pacientů s relaps-remitentní formou MS (RRMS). Sledoval se jejich vliv na progresi onemocnění, depresi, celkový zdravotní stav a vybrané antropometrické parametry. Analyzována byla data ze čtyř klinických hodnocení, jejichž výsledky byly publikovány v období 2017–2020. Ve všech těchto výzkumech byla nemocným s RRMS randomizovaně podávána buď probiotika, nebo placebo po dobu 12–24 týdnů. Celkem šlo o 213 pacientů ve věku od 34 do 40 let, z nichž probiotika dostávalo 106 zúčastněných. Průměrná doba trvání choroby činila v jednotlivých studiích 4,3–6,7 roku. Většina nemocných měla normální tělesnou hmotnost s BMI okolo 25 kg/m2. Ve všech studiích byl podáván více než jeden typ probiotika.
Účinek probiotických doplňků stravy na sledované výsledky pacientů byl vyjádřen rozdílem vážených průměrů (WMD), který reflektuje rozdíl mezi průměrnými hodnotami měřenými ve skupině s probiotiky a v kontrolní skupině každé studie.
Analýza prokázala, že probiotická suplementace vedla k signifikantnímu poklesu skóre EDSS (Expanded Disability Status Scale) s WMD –0,43 (p < 0,001). To znamená, že u pacientů užívajících probiotika byla zaznamenána pomalejší progrese disability. Také u nich došlo k významnému zlepšení skóre v dotazníku Beck Depression Inventory-II (–3,22; p < 0,001), který měří závažnost deprese, a v dotazníku General Health Questionnaire (–4,37; p < 0,001), jenž prostřednictvím 28 položek hodnotí celkový zdravotní stav, včetně mentální pohody. Naopak nebyl prokázán příznivý vliv užívání probiotických doplňků na antropometrické parametry – tělesnou hmotnost nebo BMI.
Publikovaná metaanalýza prokázala statisticky významné zlepšení v progresi disability, deprese a celkového zdraví u pacientů užívajících probiotické doplňky stravy. Na základě těchto výsledků autoři uzavírají, že někteří pacienti s RRMS mohou mít z tohoto přístupu prospěch. Druhým dechem ale také dodávají, že tato analýza byla limitována malým počtem publikovaných dat. Příznivý efekt probiotik na průběh MS bude muset být potvrzen rozsáhlejšími výzkumy.
(red)
Zdroj:
- Mirashrafi S, Hejazi Taghanaki SZ, Sarlak F, et al. Effect of probiotics supplementation on disease progression, depression, general health, and anthropometric measurements in relapsing-remitting multiple sclerosis patients: A systematic review and meta-analysis of clinical trials. Int J Clin Pract 2021;75:e14724. https://doi.org/10.1111/ijcp.14724