Efektivita palbociklibu u starších pacientek s MBC: výsledky z reálné praxe

Nádory prsu (BC) patří celosvětově k nejčastějším onkologickým diagnózám. Medián věku, v němž se projevují, je 63 let. Pacientky nad 65 let tvoří 45 % populace nemocných s nově diagnostikovaným BC. Celkem 65 % úmrtí na diagnózu BC se vyskytne právě v této věkové skupině. Výskyt HR+/HER2– subtypu BC s věkem narůstá; u pacientek nad 75 let je tento subtyp přítomen v 80,1 % případů.

Navzdory faktu, jak častou diagnózou jsou BC u nemocných nad 75 let, bývá tato skupina v klinických studiích zaměřených na nové onkologické léky nedostatečně reprezentována. Analýzy ukazují, že v největších studiích zaměřených na léčbu BC byly pacientky starší 70 let zastoupeny méně než v 10 %. Je to pochopitelné. Klinické studie mají většinou striktní kritéria pro zařazení, která bohužel do značné míry redukují diverzitu v demografických a klinických charakteristikách pacientů do nich zahrnutých. Až data z reálné praxe pak ukazují, jak si ve skutečnosti léčivo „vede“ u nemocných s řadou komorbidit, vyšším věkem nebo horším socioekonomickým statutem.

PAL prokazuje svou efektivitu i mimo klinické studie

Kombinace CDK4/6i a aromatázového inhibitoru (AI) je považována u pacientek s HR+/HER2– MBC za naprostý standard prvoliniové léčby. Efektivitu této kombinace prokázala studie fáze 3 PALOMA-2, v níž ve srovnání se samostatnou hormonální terapií (ET) došlo zásluhou palbociklibu (PAL) ke statisticky významnému prodloužení PFS, a to i ve skupině nemocných nad 65 let (30,6 měsíce s PAL vs. 19,1 měsíce se samostatnou ET). Numericky prodlouženo bylo oproti kontrolní skupině i OS (58,6 měsíce vs. 47,4 měsíce).

P-REALITY X byla retrospektivní observační kohortová studie, v níž byla využita data ze zdravotních záznamů obsažených v databázi Flatiron. Studie zkoumala použitá dávkování a schémata léčby PAL, délku celkového přežití (OS), délku doby do progrese v běžné klinické praxi (rwPFS) a délku doby do nutnosti použití chemoterapie (TTC). Bezpečnost v této práci posuzována nebyla, neboť pro ni nebyla v databázi dostupná data. Medián věku nemocných zařazených do studie P-REALITY X činil 70 let, což je o 8–9 let více, než byl medián věku pacientek zařazených do PALOMA-2. Medián follow-upu činil 23,7 měsíce ve skupině s PAL a 21,3 měsíce ve skupině s AI.

Délka rwPFS byla u nemocných s kombinovanou terapií 19,3 měsíce, v kontrolním rameni se samostatnou ET šlo pouze o 13,9 měsíce. Prodloužilo se i celkové přežití – medián OS ve skupině s PAL činil 49,1 měsíce a v kontrolní skupině 43,2 měsíce.

Vynikající výsledky i při snížených dávkách

V subanalýze studie P-REALITY X bylo posuzováno 961 pacientek starších 75 let s HR+/HER2– MBC, které zahájily prvoliniovou léčbu kombinací PAL + AI nebo samostatnou léčbu AI v období od února 2015 do března 2020. Kombinace PAL + AI byla použita u 313 z nich (32,6 %), samostatné AI obdrželo 648 nemocných (67,4 %). Medián věku této vybrané podskupiny pacientek byl 80 let. Ve skupině s PAL bylo více pacientek s de novo diagnostikovaným MBC. Klinické a demografické charakteristiky byly u obou skupin vyrovnané.

Většina pacientek (75 %) v kohortě PAL + AI obdržela PAL v počáteční dávce 125 mg/den, méně často byla léčba zahájena 100 mg nebo 75 mg. Celkem asi u 40 % nemocných zařazených do studie bylo později nutno dávku redukovat; ke snížení dávky léku bylo nutno přistoupit mezi 59.–72. dnem léčby, typicky kvůli neutropenii. Přesto PAL v kombinaci s AI zajistil i u této skupiny nemocných signifikantní prodloužení PFS a OS.

Ve skupině s PAL dosáhl medián OS 47,8 měsíce, v rameni se samostatnou ET šlo o 31,8 měsíce. PFS bylo taktéž vyšší ve skupině s PAL – 20 měsíců oproti 15 měsícům na samostatné ET. Během follow-upu bylo u 43,5 % pacientek v rameni s PAL nutno přistoupit k podání druholiniové léčby – častěji k dalšímu CDK4/6i. Chemoterapie byla podána v 19,1 % případů. U nemocných se samostatnou ET byla druhá linie léčby nutná v 55,7 %, přičemž v 39,6 % byl podán CDK4/6i, 10 % nemocných obdrželo chemoterapii.

CDK4/6i oddalují nutnost indikace chemoterapie

Medián TTC byl u pacientek, léčených PAL, signifikantně prodloužen, činil více než 40 měsíců. Nemocné léčené jen ET dostávaly chemoterapii významně dříve – TTC byl o více než 10 měsíců kratší. Pozdější podání chemoterapie vedlo ke snížení toxicity léčby, delšímu zachování funkčního statusu a zajištění vyšší kvality života pacientek.

Tato zjištění potvrzují výsledky již dřívějších studií z reálné praxe (RW). Například nedávná retrospektivní analýza dat z databáze Flatiron týkající se pacientek nad 65 let s MBC léčených PAL v kombinaci s AI letrozolem (LET) měla signifikantně prodloužený medián rwPFS (22,2 měsíce vs. 15,8) a medián OS (ve skupině s PAL + LET nedosažen, v kontrolní 43,4 měsíce). Retrospektivní analýza databáze SEER-Medicare zase ukázala 41% snížení mortality pacientek nad 65 let s MBC právě zásluhou kombinované terapie CDK4/6i + ET, přičemž nejčastěji používaným CDK4/6i byl právě PAL (asi v 90 %).

Léčba starších pacientek s MBC bývá složitá. Komplikují ji četné komorbidity, zvýšené riziko toxicity a časté lékové interakce. Pro správné pochopení výsledků z klinických studií a jejich přenos do praxe jsou tak potřeba co nejrobustnější data z RW studií. I pacientky nad 75 let mohou díky nim dostat nejmodernější léčiva v co nejefektivnější a nejbezpečnější dávce pro svou věkovou skupinu a klinický stav.

(red)