Na kvalitě života nemocných s metastatickým onemocněním (také) záleží

Ačkoliv se hodnocení kvality života může zdát jako marginální součást klinického hodnocení onkologické léčby, jde o velmi důležitý aspekt života pacientů, zejména pak těch s metastatickým onemocněním. Jaký vliv na kvalitu života měl talazoparib, jeden z inhibitorů PARP, u nemocných s HR+/HER2– karcinomem prsu s germinální mutací BRCA1, zdokumentovala studie EMBRACA, kterou na 44. brněnských onkologických dnech představila prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Možnosti léčby inhibitory PARP u pacientek s germinální mutací BRCA1

Karcinom prsu je nejčastější onkologická diagnóza u žen, v České republice je ročně stanovena u cca 8 000 z nich. Přibližně čtvrtina pacientek s karcinomem prsu nakonec dospěje do metastatického stadia a navzdory rozšiřujícím se terapeutickým možnostem, které prodlouží jejich přežití, se již nikdy zcela nevyléčí. Dnes je ale možné žít dlouhý a kvalitní život i s metastatickým onemocněním. Rozdíl v riziku rekurence nádoru je dán zejména typem a biologickou povahou malignity a zásadně k němu přispívá i mutační status BRCA (Pogoda K et al., J Oncol 2020). Mezi pacientkami s metastatickým onemocnění se tedy velmi často setkáváme s ženami pozitivními na mutaci BRCA1 nebo BRCA2.

Studie EMBRACA

Nezaslepená, randomizovaná studie fáze III EMBRACA zahrnovala přibližně 430 žen s lokálně pokročilým nebo metastatickým HR+/HER2– karcinomem prsu a potvrzenou germinální mutací BRCA1/2 a zkoumala efektivitu jednoho z inhibitorů PARP, talazoparibu, oproti chemoterapii. Pacientky mohly být předléčeny až dvěma předchozími liniemi. „Některé výsledky této studie jsou velmi potěšující. Jde zejména o prodloužení doby do progrese. Prodloužení celkového přežití sice statisticky signifikantní nebylo, ale zřejmě to bylo způsobeno nedostatečnou statistickou silou v analyzované skupině pacientek, kterých bylo celkem 431, a také následnou sekvenční účinnou terapií, která výsledky do jisté míry zkreslila. Velmi potěšující jsou výstupy z analýzy dat kvality života,“ uvedla P. Tesařová (Litton JK et al., N Engl J Med 2018).

Bezpečnost

Bezpečnostní profil talazoparibu se ukázal jako velmi příznivý. Z nehematologických nežádoucích účinků se nejčastěji vyskytovala únava a zažívací obtíže, z těch hematologických pak zejména anemie a v menším množství také neutropenie (Litton JK et al., N Engl J Med 2018). „Tyto nežádoucí účinky nebyly většinou závažné, a navíc se dají řešit profylakticky nebo úpravou dávkování talazoparibu,“ vysvětlila P. Tesařová. Trvale muselo z důvodu nežádoucích účinků ve studii EMBRACA ukončit terapii necelých 6 % pacientek dostávajících talazoparib a cca 8,5 % podstupujících chemoterapii dle volby ošetřujícího lékaře. Úprava dávky kvůli toxicitě pak byla nutná u dvou třetin žen užívajících talazoparib a u 60 % v kontrolním rameni. Přizpůsobování dávkování talazoparibu je usnadněno dostupností dvou sil přípravku. K dispozici jsou tobolky obsahující 1 mg a 0,25 mg účinné látky. Díky tomu je poměrně snadné dávku léku nastavit v závislosti na tíži a vývoji potíží dle přesně daného algoritmu, popsaného v Souhrnu údajů o přípravku. Závažné nežádoucí účinky jsou důvodem pro ukončení terapie, tyto stavy se však vyskytují velmi vzácně.

Výsledky hlášené pacienty (PRO)

Výsledky zaznamenané pacienty (PRO – patient-reported outcomes) byly hodnoceny pomocí dotazníků EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQ-BR23. „Ačkoliv se hodnocení kvality života v klinických studiích jeví jako zdlouhavý a nezáživný proces, který ve finále představuje poměrně nedůležitou část výstupů, v této studii se právě tento parametr ukázal jako velmi zásadní přednost talazoparibu,“ uvedla P. Tesařová.

Všechny položky obou použitých dotazníků vyzněly v jednoznačný prospěch experimentální léčby ve srovnání s chemoterapií. Bylo pozorováno zlepšení fyzických, psychických, sociálních, kognitivních a sexuálních funkcí, pacientky vnímaly pozitivněji vlastní tělo a zároveň měly kladnou budoucí životní perspektivu. Významný efekt měla léčba talazoparibem i na ústup jednotlivých symptomů onemocnění, zejména pak únavy, nauzey, bolesti, nespavosti, anorexie, lymfedému, zánětlivých komplikací na paži přilehlé ke karcinomu či alopecii (Ettl J et al., Ann Oncol 2018).

„V klinických hodnoceních je kvalita života sledována zejména kvůli obavě z potenciálního zhoršení tohoto parametru experimentální léčbou. V reálné praxi se u pacientek s karcinomem prsu často setkáváme s postupnou deteriorací kvality života v průběhu jednotlivých linií paliativní léčby,“ přiblížila realitu P. Tesařová a poukázala na nevídané výstupy z klinického hodnocení talazoparibu: „Ve studii EMBRACA byla deteriorace kvality života rovněž sledována a bylo prokázáno statisticky signifikantní prodloužení času do klinicky významného zhoršení ve prospěch talazoparibu, a to až o čtyřnásobek.“ Medián doby do zhoršení byl s talazoparibem 24,3 měsíce v porovnání s 6,3 měsíci u chemoterapie (HR = 0,38; 95% CI, 0,26–0,55) (Ettl J et al., N Engl J Med 2018).

„Co také často v onkologických studiích nevídáme, je fakt, že by se kvalita života pacientů zlepšovala. Za úspěch je považováno, pokud nedojde k jejímu zhoršení. Talazoparib ale prokázal statisticky signifikantní zlepšení kvality života oproti výchozímu stavu při vstupu do studie, zatímco nemocné léčené chemoterapií hlásily statisticky signifikantní zhoršení,“ doplnila P. Tesařová (Litton JK et al., N Engl J Med 2018). Provedená subanalýza potvrdila tento pozitivní efekt talazoparibu napříč všemi podskupinami pacientek (Rugo HS et al., ASCO 2018).

„Zajímavé bylo hodnocení budoucí perspektivy, které ukazuje, jak silné jsou ženy s karcinomem prsu. Výsledky totiž ukázaly, že ať už byly tyto ženy léčeny talazoparibem, který významně zlepšuje kvalitu jejich života, nebo trpí při chemoterapeutických režimech, jejich výhledy do budoucna jsou porovnatelné. To dokazuje, jak jsou obě skupiny pacientek odvážné a jsou přesvědčené, že svou chorobu zvládnou,“ dodala nakonec P. Tesařová.

3 benefity na závěr: činnost, bezpečnost a kvalita života

Talazoparib, který je v monoterapii indikován pacientkám s HER2– metastatickým nebo lokálně pokročilým karcinomem prsu a prokázanou germinální mutací BRCA1/2, prokázal ve studii EMBRACA statisticky významné zlepšení kvality života a celkového indexu zdraví oproti vstupnímu stavu, zatímco chemoterapie vedla k opačnému trendu. Statisticky signifikantní zlepšení v porovnání s kontrolním ramenem bylo u talazoparibu pozorováno ve všech složkách kvality života, a při této léčbě došlo navíc k zásadnímu ústupu symptomů. Čas do klinicky významného zhoršení celkového indexu zdraví, kvality života a symptomů byl s talazoparibem čtyřnásobný v porovnání s chemoterapií.

(red)