Palbociklib u pacientek nad 70 let je účinný a bezpečný, ukázala studie POLARIS

Studie PALOMA-2 a PALOMA-3 jednoznačně prokázaly efektivitu inhibitoru CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklibu při léčbě pacientek s HR+/HER2– ABC a metastatickým karcinomem prsu. PAL zajistil prodloužení doby do progrese (PFS), zachování kvality života a snížení pociťovaných bolestí. I v těchto studiích však byla rozrůstající se skupina pacientek nad 70 let zastoupena v jen velmi nízkém procentu. Data, která by popisovala efektivitu a především bezpečnost terapie PAL u této skupiny pacientek, tak nejsou zcela dostatečná, přestože v těchto studiích působila nadějně.

S cílem vyplnit mezery v datech ze studií PALOMA-2 a PALOMA-3 vznikla observační multicentrická real-world studie POLARIS. Právě z té vychází podskupinová analýza zaměřená specificky na pacientky starší 70 let léčené PAL po dobu šesti měsíců v rutinní klinické praxi na pracovištích v USA a Kanadě. Pro srovnání byla posuzována data nemocných ve věku 18–70 let léčených na stejných pracovištích. Pacientky byly sledovány od začátku terapie PAL a poté tři roky po ukončení léčby (popřípadě do smrti či předčasného ukončení léčby, dle toho, co nastalo dříve).

Nerozhoduje věk, ale funkční status

Pacientkami reportované výsledky (PRO – patient reported outcome) a geriatrické dotazníky hodnocené ve studii POLARIS přinesly nový pohled na důležité aspekty terapie, jako je například průběh onemocnění, souběžná léčba, funkční status a kvalita života. Cílem práce bylo porozumět rozdílům ve výsledcích terapie u mladší a starší populace dospělých nemocných s ABC léčených kombinací PAL a ET.

Nemocné vyššího věku jsou oproti mladším jedincům mnohem náchylnější k projevům toxicity léčby, je ale důležité si uvědomit, že věk samotný není pro tolerabilitu léku rozhodujícím kritériem. Mnohem citlivějším ukazatelem je tzv. funkční status, který byl v této analýze hodnocen pomocí dotazníků G8 (Geriatric 8 – posuzován lékařem) a ADL (vyplňován pacientkami). Funkční status byl hodnocen na začátku léčby, v prvních třech měsících každý měsíc, poté jednou za tři měsíce až do ukončení terapie. Hodnocení ADL je screeningový nástroj posuzující celou řadu běžných denních činností souvisejících se sebeobsluhou, jako je například schopnost se obléci, najíst, vykoupat nebo samostatně se pohybovat. Pacientky dotazník ADL vyplňovaly buď v papírové, nebo on-line formě. V rámci G8 lékaři posuzovali například příjem potravy a s tím související změny hmotnosti pacientek, BMI, neuropsychologický status a celkové zdraví ve srovnání s vrstevníky bez onkologické diagnózy.

Posuzováno bylo také skóre ECOG, v němž 0 bodů znamená aktivní pacientku zvládající všechny činnosti stejně jako před léčbou a nejvyšší hodnocení 4 body nemocnou kompletně závislou na pomoci druhých. Skóre ECOG bylo stanovováno na začátku léčby a poté při každé kontrole u lékaře. Kromě toho práce posuzovala také demografické charakteristiky pacientek, změny v běžném dávkování PAL, nežádoucí události spojené s léčbou (TEAE – treatment emergent adverse event).

Klinické charakteristiky pacientek byly v obou skupinách srovnatelné

Na začátku sledování v listopadu 2020 bylo do studie POLARIS zařazeno 1 282 nemocných s HR+/HER2– tumory. Z nich bylo 556 mladších 70 let (medián 59 let) a 287 starších 70 let (medián 75 let). Skupina nad 70 let tedy tvořila 22,4 % sledovaných pacientek. Většinu z nich tvořily bělošky, v 8,4 % šlo o nemocné hispánského původu a 7,7 % tvořily pacientky tmavé pleti.

Klinické charakteristiky pacientek v obou věkových skupinách byly podobné. Většina nemocných (95 %) měla metastatický ABC (stadium IV). Pouze u 14 nemocných šlo o lokálně pokročilý neresekovatelný ABC (stadium III). Celkem 193 pacientek mělo kostní metastázy (67,2 %), viscerální metastázy se vyskytovaly u 95 nemocných (33,1 %).

Většina pacientek nad 70 let za sebou při zařazení do studie ještě neměla žádnou terapii zaměřenou na léčbu ABC (celkem 76,3 %); pouze 62 pacientek (21,6 %) již dříve obdrželo ET a 24 (8,4 %) prošlo chemoterapií (CHT). Mezi mladšími nemocnými bylo bez předchozí léčby pro ABC 77,5 % pacientek, 13,3 % již dříve dostalo samostatnou ET a 14,9 % za sebou mělo CHT. Mezi pacientkami nad 70 let obdrželo jednu předchozí linii terapie 37 žen (12,9 %), dvě linie léčby absolvovalo 13 pacientek (4,5 %) a 18 nemocných za sebou mělo více než dvě linie léčby (6,3 %). U pacientek v mladší věkové kategorii absolvovalo jednu předchozí linii terapie 68 z nich (12,2 %), dvě linie léčby 34 žen (6,1 %) a více než dvě linie léčby 23 žen (4,1 %).

Během prvního cyklu léčby PAL obdržela většina pacientek starších 70 let (87,8 %) standardní dávku 125 mg. Dávku sníženou na 100 mg dostalo hned na začátku 9,4 % a PAL v dávce 75 mg začalo užívat 2,8 % žen. Mezi mladšími začínalo se standardní dávkou 95,3 % pacientek, s dávkou sníženou na 100 mg 3,6 % a na 75 mg 1,1 %.

Nežádoucí účinky? Očekávatelné a dobře řešitelné snížením dávky

Přibližně 81 % nemocných v obou skupinách během prvních šesti měsíců léčby PAL pocítilo některý z nežádoucích účinků léku. Nejčastější hlášené nežádoucí účinky představovala neutropenie, únava a anemie. Asi 40 % nemocných ve vyšší věkové kategorii mělo nežádoucí účinky stupně 3 a vyšší – nejčastěji šlo o poruchy krvetvorby, které ale byly stejně dobře zvladatelné pomocí snížení dávky. Febrilní neutropenie byla pozorována pouze u 0,2 % pacientek léčených PAL. Celkově lze říci, že PAL byl i ve skupině nad 70 let dobře tolerován, počty případů neutropenie a jiných poruch krvetvorby byly mezi staršími i mladšími pacientkami srovnatelné.

Výsledky studie PALOMA-1 ukázaly, že věk pacientů nemá vliv na nutnost redukce dávky, přerušení léčby nebo rozvoj nežádoucích účinků stupně 3–4. Z analýzy studie POLARIS je nicméně zřejmé, že pacientkám nad 70 let je dávka PAL redukována častěji a tyto nemocné také častěji s nižší dávkou již začínají. Real-world analýza databáze Flatiron došla k podobným zjištěním – pacientky s ABC starší 75 let začínají léčbu PAL s nižšími dávkami než mladší věkové kategorie. Podle zjištění práce POLARIS je i při nižším dávkování zachován klinický efekt a pozitivní výsledky (outcomes) léčby PAL.

Kvalita života i funkční status jsou i po půl roce aktivní léčby zachovány

A co říkají data z reálné praxe o kvalitě života a funkčním statutu pacientek? Analýza studie POLARIS ukázala, že hodnocení G8, ADL a skóre ECOG u nemocných zůstaly i po šesti měsících léčby PAL nezměněny. Lze tak jednoznačně říci, že při použití PAL nedošlo k významné deterioraci funkčního statutu pacientek.

Kvalita života byla posuzována ve i studiích PALOMA, žádná z nich ale dosud neposuzovala funkční status pomocí geriatrických skóre a ukazatelů. Ujištění, že i křehké pacientky vyššího věku z léčby PAL profitují, aniž by byly ohroženy přílišnou toxicitou nebo snížením kvality života, má tak pro klinickou praxi značný význam.

(red)

Zdroj:
Karuturi MS, Cappelleri JC, Blum JL, et al. Measures of functional status in older patients treated with palbociclib for advanced breast cancer. J Geriatr Oncol 2024;15(1):101670.