„Rodinné stříbro“ aneb význam a hodnota databáze Flatiron

Flatiron umožňuje výzkumným týmům získat hlubší vhled do problematiky výsledků léčby, genomiky a také ceny léčby. Databáze obsahuje detailní informace o přístupech k terapii a ověřitelná multimodální data o reálných výsledcích více než čtyř milionů deidentifikovaných pacientů, což umožňuje zkoumat i vzácnější onkologické diagnózy a provádět analýzy v rámci různě zvolených podskupin.

Pomocí kombinací celé řady modalit dokážou výzkumníci odhalit nové vhledy do problematiky, které by jinak nebyly možné. Jednou z nejzásadnějších možností využití dat z Flatironu je přiřazování typově stejných pacientů z reálné praxe a klinických studií, což umožňuje zlepšit přesnost a efektivitu real-world (RW) analýz a vyrovnat nedostatky klinických prací.

Flatiron doplňuje data o pacientech, kteří jsou v klinických studiích nedostatečně zastoupeni

Přístup do databáze Flatiron usnadňuje i nástroj s názvem Flatiron Explore, který zahrnuje soubory dat pro 22 různých nemocí. Jedna z kohort je například zaměřena na klinicko-genomická data týkající se solidních tumorů a je propojena s výsledky testování NGS. Platforma OncoEMR zase využívá strojové učení k tomu, aby zajistila onkologům přístup k analýzám velkého množství dat přímo v ambulanci a umožnila tak co nejlepší rozhodování o léčbě. Směřuje k precizní, individualizované medicíně zaměřené na konkrétního pacienta.

Velkým plusem dat z databáze Flatiron je možnost zkoumat výsledky léčby u nemocných, kteří bývají v klinických studiích zastoupeni jen zřídka – například pacienti vyššího věku a s komorbiditami. Právě na nemocné starší 75 let léčené inhibitorem cyklin dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6i) palbociklibem (PAL) pro diagnózu metastatického nádoru prsu (MBC) se zaměřila recentní studie P-REALITY X. S využitím dat z Flatironu zjistila, že i v reálné praxi a u skupiny starších a křehčích nemocných vede PAL k prakticky totožným výsledkům doby do progrese (rwPFS), celkového přežití (OS) a nemá žádné nové neočekávané nežádoucí účinky. Délka rwPFS činila u nemocných s kombinovanou terapií PAL + endokrinní léčba (ET) 19,3 měsíce, v kontrolním rameni se samostatnou ET šlo pouze o 13,9 měsíce. Medián OS ve skupině s PAL činil 49,1 měsíce a v kontrolní skupině 43,2 měsíce.

Jedním z nejnovějších příkladů praktických využití dat je další RW studie s PAL. Jde o retrospektivní analýzu dat pacientek zařazených do longitudinální databáze Flatiron Health. U téměř 800 žen s HR+/HER2– metastatickými MBC starších 65 let, které byly léčeny kombinací PAL + letrozol (LET) nebo samostatným LET v rámci prvoliniové léčby, byla v této práci posuzována délka rwPFS, OS a RW nejlepší odpověď na léčbu (rwBTR – best tumor response). Celkem 450 nemocných bylo léčeno PAL+LET, 335 samostatným LET, medián věku činil 74 let. Medián rwPFS činil 22,2 měsíce pro PAL+LET a 15,8 měsíce pro samostatný LET. OS pro kombinaci PAL+LET nebylo dosaženo, u LET činilo 43,4 měsíce. Poměr rwBTR byl významně vyšší ve skupině s kombinovanou léčbou PAL+LET (52,4 %) oproti 22,1 %.

Flatiron vede k zefektivnění a zkvalitnění léčby

RW data z databáze Flatiron se hodí i v případě potřeby zkoumat efektivitu a bezpečnost léčby u nemocných, které mají k onkologické diagnóze kardiovaskulární komorbidity (KVO). Proto vznikla práce, která zkoumala účinnost prvoliniové léčby PAL + aromatázový inhibitor (AI) u 469 nemocných s HR+/HER2– MBC v kombinaci s kardiovaskulárním onemocněním. Celkem 160 z těchto pacientek obdrželo léčbu PAL + AI, 309 bylo léčeno samostatným AI. Ve skupině léčené kombinovanou terapií došlo k výraznému prodloužení OS (40,7 měsíce vs. 26,5 měsíce) i rwPFS (20 měsíců vs. 12,5 měsíce). Většina pacientek začala léčbu PAL v dávce 125 mg/den, ke snížení dávkování bylo přistoupeno u 38,6 % nemocných. Jen zásluhou RW dat tak bylo prokázáno, že PAL je i u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním bezpečnou a efektivní volbou, která vede k zásadnímu prodloužení života.

Role databáze Flatiron ve výzkumu nových možností onkologické diagnostiky a léčby je naprosto neocenitelná. Využití robustního množství dat z reálného světa umožňuje zajištění lepšího designu klinických studií, čímž vede nejen k urychlení vývoje léčiv, ale také k jejich časnější přístupnosti v klinické praxi. Umožňuje zkoumat efektivitu léků i u těch skupin nemocných, které se do klinických studií zkrátka nekvalifikují, ať už je to kvůli věku nebo komorbiditám – přitom by klidně mohly z léčby novým lékem profitovat.

Díky datům z Flatironu je léčba mnoha těžkých onkologických diagnóz rychlejší, efektivnější, individualizovaná a pro pacienty podstatně snesitelnější. A o to jde koneckonců především – nejen o délku života, ale také o jeho kvalitu.

(red)