Zlepšit péči o nemocné pomáhají onkologům i data z reálného života

Na 46. brněnských onkologických dnech 2022 se jedna z přednášejících věnovala souborům dat z reálné praxe a poznatkům z registrů. V randomizovaných klinických hodnoceních se sice srovnávají konzistentní soubory subjektů, které splňují inkluzní kritéria, nicméně ne všichni pacienti mohou být do studií tohoto typu zařazeni. Jsou údaje o léčbě v reálné praxi přesnější? Nebo alespoň podstatně zpřesňují obraz o účinnosti a bezpečnosti terapie? A jak je to u léčby karcinomu prsu?

Na rozdíl od kontrolovaného prostředí daného přísnými kritérii (Kennedy-Martin T et al., Trials 2015), v rámci nějž se získávají poznatky o léčbě a lécích při randomizovaných klinických studiích, údaje získávané z běžné klinické praxe (RWD – real world data) samozřejmě více odrážejí terapeutické postupy využívané v každodenní lékařské praxi, ovšem vzhledem k tomu se tyto typy údajů nedoporučuje přímo vzájemně porovnávat.

MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně, se ve svém sdělení soustředila právě na zdroje RWD o léčbě karcinomu prsu. Nemohla samozřejmě opominout severoamerickou databázi Flatiron a informace o celkovém přežití (OS) nemocných dle zvolené léčby první linie (získávané ze zdravotní dokumentace pojištěnců, n = 8 000), které ukazují, že medián OS byl nejkratší u pacientů, jimž byla v první linii podávána chemoterapie, a nejdelší u osob léčených v první linii inhibitory CDK4/6 a hormonální terapií, a to i po statistické úpravě výsledků analýzy. Důvodem je určitě i rychlá titrace ke kumulativní dávce cytostatika (Downer MK et al., SABCS 2019). „A podobný výsledek autoři zaznamenali i co se týká doby do následné léčby – také zde prokázaly nejlepší výsledek inhibitory CDK4/6 v kombinaci s hormonální terapií, jistě i díky jejich dobré snášenlivosti a nízké kumulativní toxicitě,“ dodává K. Petráková.

Z Francie, Německa a Itálie (nejen) do USA a Kanady

A přednášející před odborným auditoriem v Brně zmiňuje i další zdroje RWD o léčbě tumoru prsu, zahrnující údaje z observačních i prospektivních neintervenčních studií. Celkem 30 pracovišť z Německé spolkové republiky a 37 z Itálie hlásí údaje z reálné praxe do registru MARIA (n = 144), ve Francii existují údaje o 807 pacientkách ze 101 center v registru PALOMAGE (Mycock K et al., Curr Oncol 2021) a do registru IRIS se dodávají data o léčbě (první linie) palbociklibem v kombinované terapii v reálné praxi ve 12 zemích Evropy a Severní i Jižní Ameriky (n = 2 784). Za „velkou louží“ mají k dispozici i data ze zhruba tříletého následného sledování ze 100 amerických a kanadských pracovišť (n = 1 208) a ve Spojených státech amerických samotných se také pomocí mobilní aplikace hlásí údaje o léčbě pacientů s pokročilým a metastatických karcinomem prsu z 25 center do registru MADELINE. Databáze P-REALITY pak v USA obsahuje údaje z retrospektivních analýz elektronických zdravotních záznamů z komunitní praxe a akademického prostředí více než 2 milionů onkologických pacientů, z toho 1 430 osob s tumorem prsu (DeMichele A et al., Breast Cancer Res 2021). „K dispozici jsou údaje o zhruba 8 000 osobách léčených palbociklibem,“ podotýká K. Petráková a pozastavuje se ještě u analýzy dat z americké databáze Flatiron, co se týká odpovědi na léčbu v reálné praxi (první linie) kombinací právě palbociklibem a letrozolem (PAL + LET; n = 754) versus letrozolem v monoterapii (n = 629) u pacientek starších než 18 let s dokumentovaným hormonálně dependentním HER2– karcinomem prsu, kterou publikovali Brufsky A et al. (ESMO 2020, Abstract 176P). „Podle mne je léčebná odpověď důležitý parametr účinnosti léku, protože dochází k redukci masy nádorů, tlumení symptomů nemoci a na grafu s výsledky můžete vidět, že léčebná odpověď je u kombinace palbociklibu s letrozolem oproti letrozolu samotnému prakticky dvojnásobná, a to i po párování dat pacientek i po jejich demografické úpravě,“ obrací pozornost účastníků kongresu K. Petráková k barevným sloupcům s hodnotami částečné odpovědi na léčbu v neadjustované kohortě (50,2 % pro PAL + LET a 30,4 % pro LET) i úplné odpovědi (9,7 % pro PAL + LET a 9,8 %) a k podobným údajům u adjustovaných dat. „Myslím, kolegové, že podobné výsledky známe i z naší vlastní klinické praxe,“ poznamenává onkoložka. A připomíná ještě, že příznivější výsledky byly u kombinace PAL + LET oproti monoterapii LET zaznamenány i co se týká přežití bez progrese onemocnění (PFS).

Co říkají data o starších pacientkách?

K. Petráková zmiňuje i data z reálné praxe, prezentovaná autory na kongresu ESMO v roce 2021 (Rugo HS et al., Poster 236), která u pacientek nad 65 let jednoznačně ukazují vyšší benefit kombinace PAL + LET (medián PFS 23,3 měsíce) oproti monoterapii LET (medián PFS 15 měsíců). „Zajímavé poznatky o léčbě se dají vyčíst i z mnou již zmíněného RWD registru IRIS o palbociklibové léčbě v USA, Kanadě, Argentině a 9 evropských zemích, například o redukci dávky po toxicitě, která je ve všech těchto regionech podobná, zhruba patnáctiprocentní,“ říká dále K. Petráková a zmiňuje i přístup k léčbě: „Ve Spojených státech ale poměrně brzy – vlastně již u první dávky – redukují podávání palbociklibu, překvapivě v osmi procentech, až na nejnižší dávku 75 mg za den; v Evropě dávky tolik neredukujeme“ a odkazuje na zdroj dat: Taylor-Stokes G et al., Breast 2019.

A s nadějí v hlase na konci svého vystoupení přednášející říká přítomným: „Snad bude brzy možné získávat podobně podrobná data o palbociklibové léčbě z českého registru BRESCA.“

(red)