Novinky týkající se očkování v ordinaci praktického lékaře

V roce 2019 vydala Světová zdravotnická organizace prohlášení, v němž definovala 10 hlavních hrozeb pro globální zdraví. Kromě chřipkové pandemie, antimikrobiální rezistence, eboly a dalších vysoce rizikových nákaz, HIV a horečky dengue, je jím, bohužel, i sílící antivakcinační hnutí. „U dětí do pěti let je infekce stále nejčastější příčinou úmrtí, zejména v rozvojových zemích. Význam očkování je naprosto zásadní a nezpochybnitelný,“ potvrzuje na úvod Z. Blechová s tím, že nejčastějším a nejrelevantnějším zdrojem informací o vakcinaci je bezpochyby lékař a zdravotní sestra. Úpravy v očkovacím kalendáři probíhají kontinuálně, poslední aktualizace je z roku 2022. Jaké změny přinesla?

První meningokok už s hexavakcínou

Děti dostávají 2 dávky hexavakcíny a souběžně je jim nabízeno i očkování proti pneumokokům a meningokokům – vakcinace proti meningokoku B je od loňského roku nově hrazena až do jednoho roku věku. „Je to důležité, neboť první peak meningokokových infekcí přichází mezi 3.–7. měsícem života. Očkovací látku proti meningokoku je tedy nutné podat už s hexavakcínou, očkovat roční dítě v tomto případě postrádá prvotní smysl,“ upozorňuje Z. Blechová s tím, že do prvního roku věku je třeba doočkovat dítě proti ostatním typům meningokoků (ACWY). Očkování proti pneumokokům je rovněž nutné zahájit v časném věku, dítě dostane dvě dávky do prvního roku věku, třetí dávku v roce, vše je hrazeno ze zdravotního pojištění. Ty děti, které nebyly očkovány v kojeneckém věku, by měly mezi 4.–15. rokem věku, kdy přichází druhý peak výskytu meningokokových infekcí, dostat vakcínu proti všem typům meningokoků. Dítě může být samozřejmě přeočkováno kdykoli, v tomto období je to ale hrazeno pojišťovnou. Ve 25 letech věku by mělo dojít k přeočkování proti tetanu, vhodné je spojit to s vakcínou proti černému kašli. A co očkování dospělých?

Proč a čím očkovat v těhotenství?

Dospělí by měli být očkováni jednak na základě vyššího věku, kdy hrozí četnější výskyt komplikací, hospitalizací či úmrtí. Nad 50 let je hrazeno očkování proti klíšťové encefalitidě, tento věk je už spojen s vyšším rizikem pásového oparu či chřipky, nad 65 let je toto riziko navýšeno o pneumokoková onemocnění. „Pokud je člověk rizikový, pak je vakcinace proti pneumokokům hrazena už od 18 let. Rizikoví jsou i lidé neočkovaní v dětství nebo ti, kteří vykonávají riziková povolání. Těhotná žena by měla být v současnosti očkována proti chřipce, covidu a černému kašli, ideálně mezi 28.–36. týdnem, kdy placentou prochází nejvíce protilátek – jedině tak je může předat svému nenarozenému dítěti do věku, než může být samo naočkováno. Těhotná ve třetím trimestru vykazuje navíc výrazně vyšší riziko úmrtí na chřipku, covid ohrožuje dítě vyšším rizikem předčasného porodu,“ uvádí Z. Blechová.

Druhou hlavní cílovou skupinou pro očkování v dospělosti jsou osoby s chronickým onemocněním. Ty by měly být očkovány nejen kvůli účinné terapii základního onemocnění. Důležitá je také kvalita života a délka přežití. Vakcinace může zabránit rozvoji komplikací, výskytu komorbidit a pomáhá udržovat nemocné v kompenzovaném stavu.

Populace stárne a rizika stoupají

Mezi dospělými panuje nejvyšší míra povědomí o potřebnosti očkování proti COVID-19, chřipce, tetanu a klíšťové encefalitidě. Nemělo by se ale zapomínat na ochranu proti žloutence typu A i B a černému kašli. Z průzkumu společnosti GSK, provedeného roku 2022 mezi 164 dotazovanými, vyplývá, že téměř 8 % z nich nepodstoupilo v dospělosti žádné očkování. Věková indikace přitom přibývá na významu – v současnosti je asi 25 % evropské populace starší 60 let, v roce 2050 bude 30–50 % populace na našem kontinentu starší 65 let. Počet lidí starších 65 let se, oproti současnému stavu, do roku 2050 zdvojnásobí (na 1,55 miliardy).

Imunizační program pro osoby s chronickým onemocněním a v riziku se rozšiřuje. Týká se diabetiků, lidí s chronickou hepatopatií, CHOPN, asthma bronchiale, hyposplenismem/asplenií, HIV/AIDS, dále imunosuprimovaných a transplantovaných, osob s chorobami ledvin, renálním selháváním, hemodialyzovaných, lidí s kardiovaskulárním onemocněním, s neurologickými poruchami a závažnou neurodermatitidou. Ti všichni mají nárok být od roku 2018 očkováni ze zdravotního pojištění, někteří proti chřipce a pneumokokům, jiní navíc proti hemofilům a meningokokům. Mnozí z nich ale tuto informaci nemají; odhaduje se, že aspleniků je proočkováno pouhých 40 %. Praktickým aspektům očkování rizikových dospělých se budeme věnovat někdy příště.

(red)