Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
3 měsíce po COVID-19 – jaké postižení mají ambulantně léčení pacienti?
Přinášíme předběžné výsledky prospektivní studie autorů z Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, kteří hodnotili výsledky komplexního vyšetření pacientů 3 měsíce po prodělaném onemocnění COVID-19. Kolik z nich pociťuje ještě čtvrt roku po ambulantně léčené nákaze virem SARS-CoV-2 některý z příznaků COVID-19? Jakou patologii našli investigátoři u nemocných na HRCT nebo při funkčním vyšetření plic nejčastěji?
Ve FN Hradec Králové v současnosti probíhá komplexní multioborová prospektivní studie sledující následky u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19. Do studie jsou zváni všichni nemocní v Královéhradeckém kraji, kteří byli v „první vlně“ koronavirové pandemie, konkrétně v období od 10. 3. do 27. 4. 2020, pozitivně testováni na SARS-CoV-2 metodou PCR a jsou starší než 18 let. Navzdory tomu, že Královéhradecký kraj patřil v jarní vlně pandemie k regionům s nejnižším počtem COVID-19 pozitivních osob (celkem jich bylo 182 – z toho 24 hospitalizovaných, 158 ambulantně léčených a 3 nemocní zemřeli), do studie se podařilo zařadit již 78 pacientů (skupina A2 – 15 osob po prodělané hospitalizaci, skupina A3 – 63 osob léčených ambulantně). Celkem mají investigátoři v plánu do studie zařadit 100–120 nemocných z „první vlny“ COVID-19. Časový plán počítá s tím, že její účastníci budou systematicky sledováni po 3, 6 a 12 měsících od onemocnění COVID-19.
Komplexní vyšetření postcovidových pacientů
V rámci projektu je pacientům odebírána krev na podrobné biochemické vyšetření včetně kardiomarkerů, vyšetřován krevní obraz a parametry koagulace. Dále je prováděno vyšetření protilátek metodou ELISA a následně také virus neutralizační test. Část krevní plazmy každého účastníka studie je uložena do biobanky FN Hradec Králové. Pacienti také podstupují stěr z nosohltanu na PCR testy, dále EKG, funkční vyšetření plic, šestiminutový test chůzí (6MWT), HRCT plic a dotazníkové šetření zaměřené na respirační symptomy (dotazníky CAT, mMRC). Určitou specialitou této studie je skutečnost, že v rámci komplexního vyšetření je u všech nemocných prováděn standardizovaný čichový test a také je pomocí dotazníku zjišťována přítomnost postcovidových psychických obtíží (deprese, úzkosti, posttraumatický syndrom). Všichni pacienti jsou rovněž podrobně klinicky vyšetřeni v ambulanci Plicní kliniky.
Na nedávném kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP byla prezentována průběžná data z první kontroly po 3 měsících od onemocnění u skupiny ambulantně léčených (A3). V této skupině je téměř vyrovnané zastoupení mužů a žen a věkový průměr 44,64 let (přibližně třetinu však tvoří osoby ve věku 20–25 let). Nízký věkový průměr se odrazil i na poměrně malém zastoupení komorbidit. S hypertenzí se léčilo 20 % pacientů, cca 25 % bylo obézních a přibližně 10 % asthma bronchiale, naproti tomu pouze 1 nemocný trpěl ICHS a 2 osoby měly diabetes. CHOPN nebyla zaznamenána u žádného ze sledovaných jedinců. Více než 60 % souboru tvořili nekuřáci, 12,7 % aktivní kuřáci a zbytek exkuřáci.
Co lékaři zjistili po 3 měsících od nákazy?
Při zjišťování přítomnosti symptomů COVID-19 během akutního onemocnění nejprve velká část osob jejich přítomnost negovala, ale při podrobné strukturované anamnéze byly u všech nemocných příznaky COVID-19 nalezeny (byť u někoho jen mírné). Po 3 měsících po prodělaném onemocnění si na nějaký z příznaků stále stěžovalo 55 % pacientů. V průběhu nákazy COVID-19 dominovaly dušnost, kašel, vysoké teploty, poruchy čichu nebo bolesti hlavy, po 3 měsících nejčastěji přetrvávaly dušnost, porucha čichu, únava a u 12 % osob také kašel. Po 3 měsících má také polovina pacientů zjištěnu nějakou patologii v rámci funkčního vyšetření plic (dominuje pokles plicní difuze, i když u většiny není výrazný). U 6,3 % nemocných však byla pozorována latentní respirační insuficience při testu 6MWT. Na HRCT plic byla patologie zaznamenána u 57,1 % sledovaných; u více než 30 % jsou to známky bronchiolitidy, dále lékaři nacházeli bronchiektázie, plicní emfyzém, reziduální opacity mléčného skla (ground-glass) a pozánětlivé fibrózní změny. S odstupem 3 měsíců od onemocnění COVID-19 byla při objektivním vyšetření u přibližně třetiny pacientů zjištěna porucha čichu (20 % osob hyposmie, 7,5 % anosmie).
V současnosti stále probíhá vyhodnocování dat pacientů hospitalizovaných s COVID-19 a vzhledem k aktuálnímu průběhu pandemie bude studie pokračovat náborem další přibližně stovky nemocných z „druhé vlny“, u kterých bude provedeno podobné komplexní vyšetření jako v případě osob zařazených v „první vlně“.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na letošním on-line kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP přednesl:
MUDr. Mikuláš Skála
Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové