Jaká je efektivita vakcín u seniorů v reálné praxi?

Od začátku pandemie vyvolané virem SARS-CoV-2 bylo (do 20. 4. 2021) celosvětově zaznamenáno bezmála 180 milionů případů této infekce a více než 3,8 milionu úmrtí (data k 16. 6. 2021). Výrazně zasažena byla i Velká Británie, která (kromě České republiky) zaznamenala takřka nejvyšší míru morbidity a mortality. Na datech skotské populace byla před časem provedena prospektivní kohortová studie (Vasileiou E et al., Lancet 2021;397:1646–1657), která využila databázi Early Pandemic Evaluation and Enhanced Surveillance of COVID-19 (EAVE II), v níž se centralizovaně shromažďují údaje o vakcinaci tamních 5,4 milionu obyvatel, jim poskytované primární péči, provedeném testování metodou PCR i hospitalizacích v 940 všeobecných zdravotnických zařízeních (s pokrytím cca 99 % populace této země britské monarchie). V rámci ní došlo i k vyhodnocení efektivity používaných vakcín ve smyslu redukce hospitalizací pro onemocnění COVID-19.

Vakcinační pluky do akce!

V reakci na pandemii COVID-19 byly ve všech částech světa na vývoj, hodnocení a produkci vakcín, jakož i rozvoj očkovacích postupů, vynaloženy bezprecedentní investice i úsilí.

Ve vakcinačních programech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (i v mnoha jiných zemích) se široce využívají zejména vakcíny Comirnaty od konsorcia Pfizer/BioNTech a Vaxzevria vyvinutá společností AstraZeneca ve spolupráci s vědci z Oxfordské univerzity, které prokázaly v rámci III. fáze klinických zkoušek vůči viru SARS-CoV-2 vysokou účinnost. V souvislosti s bezpečnostními aspekty a hojně diskutovanými nežádoucími účinky, jež se logicky objevují s podáním statisíců a milionů (prvních i druhých) dávek, jsou pečlivě hodnoceny i poznatky o těchto prostředcích z reálné praxe. Pochopitelně se s nimi pracuje také při vyhodnocování a přehodnocování vakcinačních a revakcinačních taktik.

Účelem níže citované nezávislé studie bylo specificky zkoumat v lokální populaci dopad masivní aplikace první dávky uvedených vakcín na hospitalizace pacientů s COVID-19 ve zdravotnických zařízeních v dané spádové oblasti. Vakcína AstraZeneca přitom již dobrou (70%) účinnost proti onemocnění COVID-19 u séronegativních jedinců osvědčila (Voysey M et al., Lancet 2021;397:99–111). Z analýz přitom byly vyřazeny osoby, které již v minulosti měly pozitivní test na SARS-CoV-2. Výzkumný projekt sponzorovaly Research and Innovation Industrial Strategy Challenge Fund, Health Data Research UK a UK Research and Innovation (Medical Research Council) a zahrnoval téměř úplnou populaci Skotska, z níž bylo v době konání studie očkováno proti COVID-19 plných 1 331 993 osob (středního věku 65 let). K odhadu ovlivnění hospitalizací uvedenými vakcínami byl využit časově závislý Coxův model a Poissonovy regresní modely (inverse propensity weights).

Výsledky – redukce hospitalizací

Co se týká redukce hospitalizací po očkování, u první dávky vakcíny Comirnaty byla (v intervalu 28–34 dní po vakcinaci) zjištěna účinnost 91 %. I efekt první dávky látky Vaxzevria byl obdobný (88 %). A také u osob starších 80 let věku bylo ovlivnění hospitalizací pro COVID-19 očkováním podobné (83 % v totožném intervalu). Již dříve autority (Public Health England) u první dávky těchto vakcín hlásily podobné výsledky – redukce hospitalizací činila 80 % (Bernal JL et al., medRxiv 2021; https://doi.org/10.1101/2021.03.01.21252652). Výsledek této skotské studie tak předchozí závěry potvrzuje – nebyla sice schopná z důvodu svého designu i odlišnosti zařazovaných populací uvedené vakcíny porovnat vzájemně, nicméně závěrem analýz je, že i podání první dávky vakcíny Comirnaty i Vaxzevria podstatným způsobem snižuje riziko hospitalizací pro onemocnění COVID-19.

Ve studii převažovaly osoby, které obdržely první dávku vakcíny – očekává se, že druhá dávka u probandů míru ochrany před koronavirem (a hospitalizacemi) dále upevní. Nicméně co nejplošnější pokrytí populace alespoň jednou dávkou vakcíny je aktuálně globálním oficiálním záměrem, především v rizikových skupinách. Bez zajímavosti jistě není ani to, že v tomto skotském modelovém případě byla nižší míra proočkovanosti zaznamenána u osob z nižších socioekonomických skupin a že v největších městech se k očkování dostavilo jen cca 25 % oprávněných osob (přičemž v menších městech a menších sídelních celcích to bylo přes 32–38 %). Využívání vakcín korelovalo s vyšším krevním tlakem naočkovaných osob a více proočkováni byli i lidé s komorbiditami – 21,2 % očkovaných nemělo žádnou, zatímco 80 % pět a více nemocí (což pravděpodobně souvisí i s jejich vyšším věkem – nejvíce dávek obou očkovacích látek bylo podáno osobám starším 65 let).

Řešitelé studie plánují výhledově publikovat také výsledky ovlivnění mortality i výskyt nežádoucích reakcí po podání první dávky zmíněných vakcín.

Británie není jen Skotsko!

Autoři další studie (Bernal JL et al., BMJ 2021;373:n1088) se kromě ovlivnění počtů hospitalizací po očkování vakcínami Comirnaty a Vaxzevria zaměřili i na hodnocení redukce symptomů COVID-19 (včetně nákazy „britskou“ variantou viru B.1.1.7) a mortality v reálné klinické praxi po očkování seniorů. Připomeňme, že klinické studie u vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) účinnost v prevenci symptomatického průběhu nemoci COVID-19 prokázaly, u osob starších 70 let však byly důkazy doposud omezené.

Dodejme, že Spojené království se stalo první zemí, která po schválení vakcíny Pfizer/BioNTech započala vakcinační program COVID-19 (8. 12. 2020), následně po schválení očkovací látky AstraZeneca se přidalo masivní očkování i touto látkou. Během prvních několika týdnů byla vakcína prioritně podávána osobám starším 80 let, obyvatelům pečovatelských domů, zdravotníkům a sociálním pracovníkům. Od 18. ledna 2021 se očkování rozšířilo i na osoby starší 70 let. A právě na populaci seniorů se autoři studie zaměřili.

Z registru PCR testů analyzovali data 156 930 osob starších 70 let (z území Anglie), u nichž byly od spuštění vakcinačního programu v období od 8. 12. 2020 do 19. 2. 2021 zaznamenány typické příznaky onemocnění COVID-19 (44 590 osob bylo COVID-19 pozitivních, 112 340 COVID-19 negativních). Tato data byla následně párována s údaji britského imunizačního systému (National Immunisation Management System), který obsahuje populační záznamy o očkování proti COVID-19.

Jak vakcíny chrání seniory?

U očkovací látky Comirnaty (Pfizer/BioNTech) byla v odstupu 10–13 dní po vakcinaci zjištěna účinnost 70 % v prevenci symptomatického COVID-19 (95% interval spolehlivosti: 59–78 %), která následně přecházela do plateau a po 14 dnech od podání druhé dávky následně dosáhla 89 %. U osob ve věku ≥ 70 let pak byla u vakcíny Comirnaty zaznamenána účinnost 61 % v rozmezí 28–34 dní po imunizaci (a poté již nerostla).

Účinnost očkovací látky Vaxzevria (AstraZeneca) dosáhla 60 % (95% interval spolehlivosti: 41–73 %) mezi 28. a 34. dnem po očkování a po 35. dni od očkování narostla na 73 % (27–90 %).

Z analýzy dále vyplývá, že první dávka vakcíny Comirnaty vykazovala 85% účinnost ochrany před fatálním průběhem COVID-19 (u osob očkovaných vakcínou firmy AstraZeneca naneštěstí nedostatečná doba sledování neumožnila v této studii vliv na mortalitu hodnotit).

Studie prokázala, že v reálné praxi jedna dávka vakcíny Comirnaty nebo Vaxzevria poskytuje 60–70% ochranu proti symptomatické nákaze virem SARS-CoV-2. Spolu s ochranou před symptomatickým onemocněním COVID-19 byla u obou posuzovaných očkovacích látek již po podání první dávky zaznamenána také 80% redukce hospitalizace pro infekci SARS-CoV-2 u dospělých starších 70 let.

Lze tak říci, že obě očkovací látky nabízejí obdobnou úroveň protekce a že uvedené výsledky platí i pro britskou mutaci SARS-CoV-2 (B.1.1.7).

Na základě těchto prací se tedy ukazuje, že uvedené vakcíny jsou rozhodně efektivním prostředkem pro potírání pandemie COVID-19 (v různých věkových skupinách). A to již po podání první dávky.

(red)