Kolik je v populaci nediagnostikovaných astmatiků a pacientů s CHOPN?

Autoři studie se zaměřili zejména na vyhledání dosud nediagnostikovaných osob. Pracovali s hypotézou, že se problém nediagnostikované dechové obstrukce může týkat 5–10 % všech dospělých. Cílem práce bylo vyvinout populační nástroj k jejich identifikaci a následné léčbě. Výzkumníci kontaktovali náhodně zvolená telefonní čísla a dotazovali se na přítomnost symptomů, jako je dušnost, kašel, produkce sputa nebo pískoty, během posledních šesti měsíců. Osoby s již diagnostikovaným astmatem nebo CHOPN nebyly do dalšího výzkumu zahrnuty. U jedinců dosud bez diagnózy, kteří odpověděli kladně, vyplnili výzkumníci dotazníky ASQ (Asthma Screening Questionnaire), COPD-DQ (COPD-Diagnostic Questionnaire) a CAT (COPD Assessment Test). Respondenti se skórem ASQ alespoň 6, respektive COPD-DQ alespoň 20, byli následně pozváni k provedení spirometrie s bronchodilatačním testem.

Výsledky screeningu a spirometrického vyšetření

Celkem byl kontaktován velmi rozsáhlý soubor 12 117 osob, z nichž více než 10 000 nepokračovalo v následném podrobném šetření. Nejčastějším důvodem vyloučení ze studie byla anamnéza již potvrzeného astmatu nebo CHOPN, kterou uvedlo 3 936 z nich (32 %), dalších 954 dalších respondentů uvedlo užívání medikace na respirační onemocnění. Do dotazníkového podrobného screeningu bylo nakonec zařazeno 1 260 osob se symptomy typickými pro obstrukci dýchacích cest, u nichž dosud nebylo diagnostikováno žádné obstrukční onemocnění plic. Část z nich spirometrii odmítla nebo ji nedokončila kompletně. Kompletní spirometrické vyšetření, včetně bronchodilatačního testu, bylo provedeno u 72 % screenovaných osob (n = 910), přičemž u 20 % vyšlo pozitivně (n = 184). Na základě spirometrie a dalšího vyšetření bylo astma diagnostikováno u 73 účastníků screeningu, CHOPN u 111 nových osob.

Limitace standardizovaných dotazníků

Retrospektivně se navíc ukázalo, že nejlepšími prediktory přítomnosti obstrukční poruchy byl věk, BMI, pohlaví a množství vykouřených cigaret, vyjádřené pomocí balíčko-roků; naopak použití dotazníků mělo své limitace a ve výsledku mělo horší pozitivní prediktivní hodnotu než použití zmíněných jednoduchých klinických charakteristik. Výzkumníci proto na základě logistické regresní analýzy vyvinuli osmibodový dotazník, který kombinoval právě otázky na věk, BMI, pohlaví a anamnézu kouření s dvěma otázkami z dotazníku CAT a dvěma otázkami z ASQ (zhoršení pískotů s fyzickou aktivitou, dušnost při zátěži, přítomnost sputa, kvalita spánku ve vztahu k dýchání). Tento nový dotazník by mohl sloužit jako účinný nástroj nejenom pro telefonické dotazování, ale například též v ordinacích praktických lékařů.

K diagnóze přispívají klinické charakteristiky a spirometrie

Použití dotazníku v běžné praxi však může být svízelné. Telefonické vyhledávání osob je časově náročné a na základě kanadských dat se z celkem 12 117 zpovídaných respondentů povedlo identifikovat pouze 184 nových případů. To však může, spíše než limitaci telefonického dotazování, odrážet už tak vysoký záchyt osob s obstrukčními onemocněními plic v kvalitním zdravotnickém systému, který minimalizuje podíl nediagnostikovaných osob v populaci. V systémech s vyšší mírou poddiagnostikovanosti by mohlo být telefonické vyhledávání postižených osob, respektive záchyt praktickým lékařem, přínosnější. Otázkou je, nakolik je v takových systémech dostupná účinná léčba. Bez jejího podání je identifikace postižených osob redundantní.

Limitací práce byla také neochota 28 % respondentů s pozitivním screeningem dostavit se ke spirometrickému vyšetření. Dotazníky byly sice schopny odhalit rizikovou populaci, jejich pozitivní prediktivní hodnota ale byla relativně nízká – jen jedna pětina zachycených osob skutečně trpěla obstrukční poruchou dýchání podle spirometrického vyšetření. Design práce bohužel neumožnil zhodnotit míru falešně negativních výsledků prostého použití dotazníků. Autoři shrnuli, že přibližně jedna pětina náhodně vybraných dospělých osob s dýchacími obtížemi, dosud bez diagnózy obstrukce dýchacích cest, trpí CHOPN nebo astmatem. Dotazníky jsou sice relativně účinným screeningovým nástrojem v jejich vyhledávání, ke skutečné identifikaci pacientů je ale nutné jejich doplnění o klinické charakteristiky a především provedení spirometrického vyšetření.

Redakčně zpracováno podle článků:
1. Preteroti M, Whitmore GA, Vandemheen KL, et al. Population-based case-finding to identify subjects with undiagnosed asthma or COPD. Eur Respir J [online] 2020;55:2000024 [cit. 2020-06-29]. DOI: 10.1183/13993003.00024-2020. Dostupné z: https://erj.ersjournals.com/content/55/6/2000024
2. Russell, REK, Wang K. Finding the true prevalence of obstructive lung disease: two steps forward and one step back. Eur Respir J [online] 2020;55:2000024 [cit. 2020-06-29]. DOI: 10.1183/13993003.01514-2020. Dostupné z: https://erj.ersjournals.com/content/55/6/2001514