Proč na COVID-19 i vakcinaci reagují muži a ženy odlišně?

Imunitní systém ženy reaguje na vir SARS-CoV-2 poměrně dost odlišně, než je tomu u mužů. Doposud se těmto rozdílům nepřikládala žádná větší důležitost a ani data o reakcích na tuto infekci se povětšinou neanalyzují separátně dle pohlaví pacientů. I přesto, že virus napadá své oběti z různých kultur i typů společenských zřízení v mnoha zemích, akutní fáze nemoci COVID-19 probíhá dramatičtěji u mužů a pacienti mužského pohlaví také až 3× častěji než ženy končí na jednotkách intenzivní péče.

Mohou za silnější imunitní reakce žen geny?

To, že se imunitní systém ženy a muže liší, je známo poměrně dlouhou dobu. I to, že muži mívají těžší průběh onemocnění vyvolávaných viry. Bylo to zřejmé již během epidemie viru SARS v roce 2003 nebo při krizi spojené se šířením virózy MERS na Středním Východě. Rozdíly oproti nemocným ženám však byly u mužů zaznamenány i při rozvoji hepatitidy. A také u vakcín založených na virových antigenech. Ženy tak mohou vykazovat silnější odezvu imunitního systému po očkování.

Ukazuje se, že dva chromosomy X u žen pravděpodobně obsahují více genů zodpovědných za imunitní reakci než jen jeden, jímž disponují muži. Může to sehrávat roli i při procesu náhodné inaktivace genů na chromosomu X – pokud máte dva, máte rezervu. Genetické výzkumy zjistily, že u lidí inaktivaci vzdoruje jen cca 15 % genů chromosomu X (přitom více ty, které jsou zodpovědné za imunitní reakci organismu, a to s mírou ne právě náhodnou). Navíc chromosomy X ženy dědí od matky i otce neboli je zde vyšší variabilita. U žen (a obecně samic savců) možná vyšší imunitní odolnost souvisí i s vývojem a ochranou plodu během těhotenství v jejich tělech. Popřípadě by svou roli mohla sehrávat také aktivita ženských pohlavních hormonů, alespoň v období před přechodem – veškeré buňky imunitního systému disponují receptory pro estrogen a progesteron a ty se tak mohou podílet na zesilování či tlumení jejich reakcí. I testosteron má určité imunitní (protizánětlivé) účinky, může tedy možná tlumit reakce při vstupu cizorodých agens do organismu.

Vyšší aktivita imunitního systému však také může představovat problém – a to při autoimunitních onemocněních. Například jedno z nich, systémový lupus erythematodes, je u žen mnohem častější než u mužů (v poměru 9 : 1). A jiná autoimunitně podmíněná nemoc, roztroušená skleróza, postihuje častěji ženy, v poměru 6 : 1. Vlastně až 80 % pacientů s autoimunitními onemocněními je ženského pohlaví.

Odlišnosti v závažnosti akutní fáze COVID-19 i reakci na vakcinaci

Z dat získaných z USA a mnoha dalších zemí celého světa je zřejmé, že u mužů vyvolává koronavirus SARS-CoV-2 těžší akutní fázi onemocnění a častější hospitalizace, u žen je zase zaznamenáván delší průběh nemoci COVID-19 s delším přetrváváním příznaků (bolest hlavy, únava či zastření kognitivních funkcí nebo podráždění nervů). Aktuálně se studuje (i na Johns Hopkins University v Baltimore v USA), zda by za tímto protrahovaným ovlivněním organismu žen mohla stát tvorba protilátek působících proti vlastnímu tělu. Prozatím však pro potvrzení takové hypotézy není dostatek potřebných údajů.

Sledují se též případy žen, u nichž COVID-19 vedl ke komplikacím v těhotenství, prozatím však nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by měl SARS-CoV-2 nějak negativně ovlivňovat plodnost žen.

Co se očkování a rozdílů mezi pohlavími týká, zatím existují souhrnná data o tom, že z nežádoucích účinků po vakcinaci (jako například únava, bolest hlavy, bolest v místě vpichu, horečka) je 77 % hlášeno ženami. Možná za tím stojí to, že organismus ženy ve vyšší míře spouští zánětlivé reakce organismu, nutné pro ochranu před virem, a tak se u žen častěji objevují i nežádoucí účinky po podání vakcín (mediované zánětlivým mechanismem). Nebo to, že ženy se obecně více věnují svému zdraví a také ochotněji hlásí nežádoucí účinky (speciálně bolest a zvýšenou teplotu). A také častěji využívají zdravotní péči. Možná zde hrají roli kulturní a sociální zvyklosti.

Každopádně v klinických studiích se specifické reakce mužského a ženského organismu nijak fokusovaně nesledují. Nyní se budou vakcíny v rámci zkoušení podávat i těhotným ženám, aby se předešlo komplikacím během gravidity. Těhotenství bylo v klinických hodnoceních fáze II a III doposud vylučovacím kritériem.

Nicméně výzkumů se bude muset provést ještě mnohem více, ať již u žen v reprodukčním věku, po menopauze nebo u těhotných. Jen tak se podaří plně pochopit specifika působení vakcín u žen i unikátnost jejich imunitních reakcí na virus SARS-CoV-2, nebo rozdíly v průběhu nemoci COVID-19 mezi oběma pohlavími.

Redakčně zpracováno na základě rozhovoru Sereny Marshall pro podcast „Track the Vax“, který byl před časem publikován na serveru www.medpagetoday.com.

Zdroj: ZDE