Přímá inhibice IL-17A v kompletní terapii psoriázy

„Milé kolegyně a kolegové, rád bych se s vámi podělil o některé poznatky z virtuálního kongresu EADV a začal bych tématem, které představil prof. Reich z Hamburku,“ zahajuje svůj videokomentář doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc., z Kliniky nemocí kožních a pohlavních LF UK a FN Hradec Králové. Není divu – jedná se o sdělení zabývající se přímou inhibicí interleukinu IL-17A v kompletní terapii psoriázy. Jak zmiňuje pan docent, studium tohoto typu inhibice se totiž soustřeďuje nejen na chronickou ložiskovou psoriázu, ale i na její specifické domény, které M. Salavec ve videu i vyjmenovává a a zmiňuje též samozřejmě i nutnost dlouhodobé terapie.

Secukinumab v klinickém hodnocení TRANSFIGURE vykázal zlepšení nehtové formy psoriázy do 16. týdne, jakož i v dalším sledovaném období (132 týdnů). A studie MAXIMISE deklarovala významné zlepšení po secukinumabu v horizontu 1 roku také u psoriatické artritidy, jejíž opožděná diagnóza často u postižených osob přispívá k vývoji závažných symptomů i nevratných funkčních změn (Haroon M et al., Ann Rheum Dis 2015). Jak říká před kamerou M. Salavec: „Pozitivní vliv časné terapeutické intervence ve smyslu blokády interleukinu IL-17A u pacientů s psoriázou a subklinickým kloubním postižením prokázala studie IVEPSA.“ A uvádí také: „Na základě výsledků klinických hodnocení je možné konstatovat, že secukinumab je vhodným inhibitorem interleukinu IL-17A pro léčbu všech kategorií psoriatických onemocnění. A kromě kompletního terapeutického ovlivnění psoriázy má také prospěšný vliv na její komorbidity.“ Po jednom roce biologické terapie byla zaznamenána redukce cévních ateromových plátů, což přednášející dokumentuje na obrazovce i barevnou analýzou lumen postiženého fibrózou, kalcifikacemi a nekrózou.

M. Salavec mimo jiné zmiňuje i problematiku léčby dětské psoriázy (zejména ve věkové kategorii 10–18 let), která se pojí i se závažnými komorbiditami – metabolickými i kardiovaskulárními. „Ani v této pacientské populaci tedy není možné s nasazením biologik vyčkávat,“ ventiluje svůj odborný názor a ukazuje i souhrnnou tabulku s aktuálně a potenciálně použitelnými monoklonálními protilátkami u dětí v této indikaci (většinou ve věku 6–18 let) i probíhajícími klinickými studiemi nadějných léčiv. Klinický výzkum v tomto směru ostatně vidí jako přínosnou aktivitu právě s ohledem tuto věkovou skupinu pacientů.

Celý videokomentář M. Salavce zhlédnete ve výše připojeném videu.