Zapojovat pacienta do léčby psoriatické artritidy?

„Psoriatická artritida u drtivé většiny pacientů vzniká až po manifestaci psoriázy, a tak je vhodné zapojovat do terapie nejen nemocné s tímto zánětlivým muskuloskeletálním onemocněním, ale i psoriatiky, které je dobré instruovat v tom smyslu, aby si všímali svých příznaků. Lékaři by měli pacienty pravidelně poučovat o tom, jaké komorbidity se u nich mohou rozvinout,“ říká mimo jiné autor aktuálního několikaminutového videokomentáře. Je jím MUDr. Viktor Palla z Kliniky chorob kožních a pohlavních LF UP a FN Olomouc. Věnuje se dále sdělením, která o psoriatické artritidě (PsA) a jejím screeningu, diagnostice i terapii zazněla během 29. kongresu Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV). Shrnuje i známá fakta o tomto onemocnění ze skupiny spondyloartritid a zmiňuje i to, že v typickém případě se PsA objevuje s odstupem v průměru 10–12 let po diagnóze psoriázy. Zmiňuje také daktylitidu („párkovitý prst“) a entezitidu (tedy zánětlivé postižení úponů, šlach a kloubních pouzder), které jsou typickou součástí klinického obrazu PsA.

„Co se účinnosti screeningu psoriatické artritidy týká, je vysoká. Bylo totiž zjištěno, že pouhé zpoždění šesti měsíců v diagnostice tohoto onemocnění znamená daleko vyšší riziko trvalého strukturálního postižení kloubů a jejich funkčního omezení,“ říká V. Palla a odkazuje na zdroj Haroon M et al., Ann Rheum Dis 2015. Takové zpoždění také znamená nižší pravděpodobnost remise psoriatické artritidy bez nutnosti systémové terapie. A samozřejmostí je také výrazný negativní dopad na kvalitu života pacientů a častější výskyt závažnějších komorbidit typu obezity, hypertenze, depresí či diabetu (Husted JA et al., Arthritis Care Res 2011). „Kromě určitých fenotypů psoriázy patří k rizikovým faktorům psoriatické artritidy i pozitivní rodinná anamnéza, obezita, těžký průběh psoriázy nebo také subklinicky probíhající muskuloskeletální zánět,“ připomíná V. Palla a dále konstatuje, že screeningových dotazníků byla vytvořena celá řada – dle studie Contest však nejvyšší validitu prokázal nástroj PEST (Psoriasis Epidemiology Screening Tool). „Jde o velmi jednoduchý a stručný dotazník, který pacient může vyplnit sám již například v čekárně před samotným klinickým vyšetřením,“ vysvětluje V. Palla. Skládá se z pěti otázek, které zjišťují, zda nemocného někdy trápil otok kloubu či kloubů, zda mu někdy lékař řekl, že trpí artritidou, dále se zjišťuje, zda jej někdy bolela pata, zda mu někdy v minulosti bez nějaké zjevné příčiny bolestivě otekl prst na ruce či noze, anebo zda pozoruje na svých nehtech dolíčky či drobné prohlubně. Pokud pacient 3× (či vícekrát) odpoví na tyto otázky kladně, je poté indikován k dalšímu došetření u revmatologa. Dotazovaný může také označit konkrétní bolestivé klouby a lékař může sledovat tento vývoj v čase. „Na kongresu byla zmíněna ještě jedna možnost screeningu psoriatické artritidy, a sice pátrání po konkrétních příznacích – bolesti kloubů, jejich ztuhlosti ráno či po třicetiminutovém klidu nebo daktylitidě. A po ztuhlosti páteře či zad se zlepšením při pohybu,“ vyjmenovává V. Palla a připomíná ještě další doporučení z kongresu EADV – lékaři si mají dávat tyto subjektivní příznaky pacienta do širší klinické souvislosti, tzn. vždy se například zamyslet i nad jeho věkem a tím, zda by mohlo jít spíše o degenerativní onemocnění. A také nad jeho dosavadní léčbou, například biologickou.

Dle informací poskytnutých V. Pallou ve videokomentáři má při diagnostice a screeningu PsA klíčovou roli dermatolog, nutná je však i spolupráce s revmatology. Kompletní videokomentář zhlédněte ve výše připojeném videu.