Metabolomické hodnocení nehtů pro budoucnost léčby psoriázy?

Podle G. Diamianiho se dermatologové u pacientů s psoriázou nehtů v současnosti potýkají hned s několika výzvami. „Klíčové je pro nás porozumět patogenezi tohoto onemocnění – nikoli z hlediska klinického, ale z pohledu nehtové matrix, kde se, zjednodušeně řečeno, odehrává vše podstatné. Potřebujeme pochopit, jakým způsobem je narušena biologie keratinocytů, a potřebujeme identifikovat biomarker nehtové psoriázy, který bude schopen predikovat vývoj či výskyt psoriatické artritidy,“ zdůraznil přednášející.

Jak připomněl, nehet je tvořen mnoha tkáněmi, mnoha typy buněk, proto by mohlo být pro zkoumání patogenetických procesů výhodné použití metabolomiky. „Právě metabolomika představuje důležitý nástroj, který systematicky sbírá a hodnotí všechny metabolity – anabolity i katabolity – produkované buňkami, tkáněmi nebo orgány. Umožňuje nám tím vlastně získat metabolický ‚otisk prstu‘,“ konstatoval G. Damiani a dodal, že z dostupné odborné literatury nejsou prozatím k dispozici žádné poznatky o metabolomické analýze nehtů (keratinocytů) u pacientů s psoriázou.

I to byl jeden z důvodů, proč se jeho výzkumná skupina rozhodla realizovat studii zaměřenou na metabolomické hodnocení nehtů u nemocných s lupénkou. V první fázi projektu je cílem zjistit, jak se z hlediska metabolomiky liší nehty psoriatických pacientů (bez zjevného klinického postižení nehtů) a zdravých kontrol. Ve druhé fázi porovnat metabolomiku keratinocytů u různých patologií nehtů (důlků, drolení, distální onycholýzy) oproti nepoškozené nehtové ploténce u neléčených jedinců s lupénkou. A konečně ve třetí fázi chtějí autoři analyzovat metabolomiku keratinocytů postižených versus nepostižených nehtů před zahájením terapie inhibitory interleukinů IL-17 a IL-23 a následně po šesti měsících této léčby. Zařazeni mohou být jedinci dosud neužívající systémové nebo biologické přípravky a s negativním výsledkem klasifikačních kritérií pro psoriatickou artritidu CASPAR či screeningového dotazníku pro psoriatickou artritidu PEST. Mezi vylučovací kritéria mimo jiné patří používání laků na nehty či rekonstrukce nehtů. Vyhodnocovány jsou jak výsledky hlášené lékaři (indexy N-NAIL, NAPSI, PASI, BSA) a pacienty (indexy DLQI a SAPASI), tak metabolomická data získaná prostřednictvím dvou technologií – ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie a tandemové hmotnostní spektroskopie. „Pacientům přitom pomocí chirurgických kleštiček odebíráme milimetr široký fragment distální části nehtové ploténky, která není postižena psoriatickými lézemi,“ komentoval G. Damiani. Získaná data jsou analyzována pomocí konvenčních statistických metod a taktéž s využitím dvou algoritmů strojového učení (umělých neuronových sítí čtvrté generace), za účelem vytvořit prediktivní algoritmus založený na metabolitech.

G. Damiani na kongresu EADV 2022 prezentoval výsledky první fáze projektu, do které bylo zařazeno 15 jedinců s lupénkou a 15 zdravých kontrol odpovídajícího pohlaví a věku. „Jak víme, ne vždy jsou u psoriatických pacientů postiženy všechny nehty, přestože jsou exponovány zánětu,“  poznamenal s tím, že díky metabolomické analýze bylo ve vzorcích klinicky nepostižených nehtů identifikováno 84 různých metabolitů v porovnání se vzorky nehtů zdravých osob. „Zjistili jsme, že všechny tyto metabolity jsou asociovány s dvanácti alterovanými signálními drahami, včetně té pro IL-17. Ukázalo se však, že pouze devět metabolitů spolehlivě odlišuje psoriatické nehty od zdravých – a to s přesností dosahující 97,6 %,“ vysvětlil G. Diamiani a dodal: „Pro naši klinickou praxi je důležitým poznatkem, že bychom neměli nehty považovat jen za něco, co je třeba ostříhat, ale naopak za velice cenný biomarker, který popisuje cestu pacienta s lupénkou. Vzorky distálních částí nehtové ploténky nám totiž mohou dopomoci k tomu, abychom pochopili, jak u takto nemocných funguje systémový zánět, a abychom následně dokázali definovat jednotlivé endotypy psoriázy.“

Na závěr svého vystoupení G. Diamiani shrnul, že metabolomika se ukázala být užitečnou technikou pro mapování zánětu u psoriatických pacientů a do budoucna by se také mohla stát vhodným nástrojem pro výzkum nehtů. „Můj návrh tedy zní – nezbavujme se ústřižků nehtů od našich nemocných s lupénkou, ale pojďme je naopak shromažďovat. Je to významný biologický materiál, který v našich ambulancích můžeme získat opravdu snadno.“

(red)