Novinky ze světa kontaktních alergenů

Mezi dlouhodobě aktuální kontaktní alergeny se právem řadí kovy. Nejčastějším „viníkem“ kontaktních dermatitid je zřejmě nikl. Frekvence senzibilizace na tento kov se v posledních letech pohybuje kolem 18 %. Toto číslo je obzvláště vysoké v porovnání s 80. lety, kdy se frekvence senzibilizace na nikl pohybovala kolem pouhých 7 %. Nemalý rozdíl se projevuje i mezi pohlavími – ženy jsou senzibilizovány výrazně častěji než muži, pro představu jde o 22 % senzibilizovaných žen vs. necelých 7 % mužů. Zajímavé je také věkové rozložení pacientů – nejvíce postižených lze nalézt ve věkové skupině 21–40 let. A jaké jsou možné zdroje senzibilizace? Nejčastěji jde o šperky, přezky hodinek nebo poniklované součásti oděvu, jako jsou knoflíky na kalhotách. Za nemoci z povolání lze považovat kožní reakce po kontaktu s mincemi u pokladních nebo po práci s legovanou ocelí u obráběčů kovů.

Problémy dělají šperky i kožené výrobky

Nejčastěji jsou na nikl senzibilizovány ženy s diagnózou atopického ekzému, což souvisí s deficitem filagrinu. Ten je totiž složen především z nikl-chelatujících polypeptidů; v případě nedostatku filagrinu je tak výrazně usnadněn průnik iontů niklu do pokožky. Klinický obraz se proměňuje s časem. Ze začátku se objevují erytematózně-skvamózní plošky v oblastech kontaktu s kovem, následně dojde obvykle k rozvinutí pruriginózní formy atopického ekzému. Svou roli ve vývoji kožních projevů zřejmě hraje i příjem niklu v potravě.

Dalším častým zdrojem vzniku kontaktní dermatitidy je kobalt; u něj však bylo v posledních letech zaznamenáno snížení frekvence senzibilizace. Ta se pohybuje okolo 6 % a opět je častější u žen, což souvisí s využitím kobaltu v bižuterii.

Oproti 80. letům došlo k výraznému snížení frekvence senzibilizace na další kov – chrom. Reakce na chrom jsou pro změnu téměř výhradně doménou mužů, k senzibilizaci dochází obvykle ve spojitosti s výkonem povolání, a to buď při přímém kontaktu s chromem, například v případě obráběčů kovů nebo zedníků, anebo při nošení pracovní obuvi či rukavic z chromočiněné kůže. Frekvence senzibilizace na tento kov se dnes pohybuje okolo 3 %.

Po odhlédnutí od kovů vystupují do popředí další kontaktní alergeny – například plastické hmoty, z nichž nejproblematičtější je epoxidová pryskyřice obsažená v různých druzích lepidel. K reakcím dochází častěji u mužů; ekzém začíná obvykle v centrální části obličeje, mívá akutní charakter a může generalizovat.

Pozor na složky barev na vlasy

V barvách na vlasy se vyskytuje další kontaktní alergen, parafenylendiamin (PPD). V posledních letech došlo k nárůstu frekvence senzibilizace; u žen nyní dosahuje až 5 %, u mužů je toto číslo nižší. U pacientů senzibilizovaných na PPD může docházet ke skupinovým přecitlivělostem. Mohou se objevit reakce na další paraaminosloučeniny obsažené v barvách na vlasy (2,5-toluendiamin, 4-aminofenol) nebo na řadu azobarviv. S reakcemi na PPD ale může souviset také senzibilizace na anestetika prokainového typu.

U ekzémů vznikajících v reakci na složky barev na vlasy si často lze povšimnout především výrazných otoků očních víček, může ale také dojít k rozšíření ekzému mimo oblast obličeje a také k úplné generalizaci.

Výrazný nárůst senzibilizací byl zaznamenán v případě konzervantů na bázi izotiazolinových derivátů. Do této skupiny patří zejména kathon CG, u nějž frekvence senzibilizace dosáhla vrcholu v roce 2017, kdy činila necelých 8 %. Častěji jsou postiženi muži, a to z důvodu používání dalších izotiazolinových derivátů v průmyslové výrobě a kvůli rozvoji skupinové přecitlivělosti.

Kathon CG je v ČR využíván od roku 1960 a objevuje se v různých kosmetických přípravcích. Má totiž poměrně dobré antimikrobiální účinky likvidující široké spektrum grampozitivních i gramnegativních bakterií. Působí také proti kvasinkám a plísním. Jeho další výhodou je nízká cena – všechny tyto důvody vedly k širokému rozšíření ve vlasové kosmetice, mýdlech, toaletním papíru, ale také v mycích a čisticích přípravcích, leštěnkách, lepidlech či barvách.

V roce 2014 byl do Evropské standardní sady (ESS) zařazen metylizotiazolinon (MIT), což je komponenta kathonu CG s poněkud nižším senzibilizačním potenciálem, než má kathon CG jako celek. V reakci na vysoké procento případů senzibilizace na kathon CG začal být MIT používán místo něj, a to ve vysokých koncentracích. Výrazný nárůst senzibilizací na tuto komponentu na sebe nenechal dlouho čekat. Přítomnost MIT byla prokázána ve více hydratačních krémech, včetně těch, které se označovaly za hypoalergenní nebo byly určeny pro děti. U většiny výrobců už však došlo k napravení situace – jako konzervant se místo MIT začal používat benzylalkohol.

Ačkoliv jsou pozitivní účinky benzylalkoholu nesporné (je antiseptický, zabírá také proti svědění, a dokonce jako mírné lokální anestetikum), může fungovat i jako senzibilizátor. Je-li tak použit jako konzervant v dermatologických přípravcích, například jako součást antimykotik, může se stát zdrojem velmi nepříjemné kontaktní dermatitidy.

Rovnost „přírodní = neškodné“ neplatí

Mezi časté kontaktní alergeny se zařazují také fragranty a některé další látky přírodní povahy. Senzibilizace na tzv. fragrance-mix I se v ČR pohybuje okolo 5,5 %. Tento mix se skládá z osmi komponent, přičemž největší potíže dělají skořicový aldehyd a izoeugenol.

Do ESS byl v roce 2008 zařazen také fragrance-mix II, který obsahuje šest komponent. Jednou z nich je i lyral, který je považován za kontaktní alergen i samostatně. Senzibilizovaných lehce přibývá, frekvence se pohybuje okolo 3,5 %.

K senzibilizaci na fragrance dochází nejčastěji po použití antiperspirantů, kosmetických krémů a vod po holení. Zajímavé je, že vonné substance lze nalézt i ve složení mnohých léčiv určených pro zevní použití (některá antimykotika, gely proti bolestem kloubů a svalů) – i na to je třeba pomýšlet při hledání zdroje vzniku kontaktní dermatitidy.

Častým viníkem kontaktní dermatitidy je také tzv. peruánský balzám, který má společné komponenty s fragrance-mixem I, ale i s propolisem a čajovníkovým olejem; konkrétně jde o skořicový alkohol, skořicový aldehyd, eugenol, izoeugenol, vanilin a také d-limonen. Poslední uvedený se často používá i v dalších kosmetických přípravcích a přípravcích pro domácnost, dokonce má i průmyslové využití.

Pozor na změny ve složení ESS od 1. 1. 2019!

Ke stále aktuálním kontaktním alergenům se řadí kovy, především nikl, kobalt a méně chrom. Iritačně mohou působit také složky barev na vlasy, konkrétně PPD a další paraaminosloučeniny. Problémy působí rovněž izotiazolinové deriváty a bez viny nejsou ani látky přírodní povahy a epoxidové pryskyřice. Všechny tyto látky jsou součástí ESS, v jejímž složení však od začátku tohoto roku došlo k několika změnám, na které by snad bylo vhodné ještě upozornit.

Především došlo k vyřazení benzokainu 5 % vaz., clioquinolu 5 % vaz. a priminu 0,01 % vaz., a naopak k zařazení tzv. Caine mix III 10 % vaz., který obsahuje směs anestetik benzokainu 5 %, dibukainu 2,5 % a tetrakainu 2,5 %. Přidán byl také 2-hydroxyetylmetakrylát 2 % vaz. a z přírodních látek propolis 10 %.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 15. kongresu českých a slovenských dermatovenerologů v Olomouci přednesla:
doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.
I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny a LF MU, Brno