Přejít k hlavnímu obsahu

Je COVID-19 vskutku jen pandemie, či rovnou syndemie?

Přednášející Héctor Bueno, MD, PhD, působící ve výzkumné sekci kardiologického oddělení jedné z madridských nemocnic, se během svého „virtuálního“ sdělení zamyslel nad tím, zda není (z pohledu zdravotní péče) pandemie COVID-19 přímo syndemií. A nad tím, jaké má přesahy do oblasti kardiologie a jak tato infekce ovlivňuje (mimo jiné) kardiovaskulární systém pozitivních nemocných (a práci kardiologů).

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

V úvodu svého sdělení přednášející z obrazovky směruje sledující publikum k článku Offline – COVID-19 is not a pandemic, který před rokem publikoval šéfredaktor časopisu Lancet prof. dr. Richard Horton, FRCP, FMedSci (https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)32000-6) – především kvůli terminologii (a šíři záběru, který je třeba pro správné vnímání této epidemie nastavit). Termín syndemie není právě běžně používaný, nicméně v současném období pravděpodobně platí na 100 %. V určitých populacích totiž dochází k synergickým interakcím infekční nemoci (vyvolané virem SARS-CoV-2) a nepřenosných chorob, což se v těchto sociálních skupinách koncentruje nerovnoměrným způsobem, tolik typickým pro naši současnou společnost. A syndemie si vyžaduje, aby se k těmto negativním jevům přistupovalo s větším smyslem pro detail. Jen to zaručí, že bude možné adekvátně zajistit ochranu zdraví občanů před těmito nebezpečími.

A co s tím má společného kardiolog?

Pokud se má vymýtit pandemie syndemickým přístupem, je nutné podrobně analyzovat biologické a socioekonomické interakce související s těmito přenosnými i spolupůsobícími nepřenosnými nemocemi a nevnímat participující neinfekční nemoci jen jako prosté komorbidity. Syndemické chápání morbidity postihuje charakteristiky, jimiž tyto interakce mohou danou osobu činit náchylnější ke zdravotní újmě nebo zhoršovat její zdravotní stav. V případě COVID-19 to jsou i interakce s jinými patologiemi, včetně kardiovaskulárních (KV).

Zahrnuje to samozřejmě úlohu kardiovaskulárního systému v patofyziologii nemoci COVID-19, přímé účinky tohoto koronaviru na něj, vyšší zranitelnost pacientů, trpících KV rizikovými faktory nebo KV onemocněními, těžším průběhem této virózy, dopady covidu na sociálně nejdeprivovanější skupiny obyvatelstva, mezi nimiž existuje i nejvyšší prevalence KV nemocí. A také dopady této „pandemie“ na KV péči. Nehovoře o vlivech aktuální plošné vakcinace, prozatím nejúčinnějšího prostředku vůči této syndemii (ať již přímo případnými nežádoucími účinky nebo nepřímo její nedostatečnou realizaci v populaci).

Chraňme ohrožené – selektivně i plošně

Onemocnění COVID-19 vykazuje dvoustrannou interakci s KV nemocemi, což ukázalo mimo jiné již studium využívání ACE receptorů virem při vstupu do organismu (Nishiga M et al., Nat Rev Cardiol 2020) – ostatně tato nemoc již byla redefinována jako komplexní postižení endotelu (Libby P et al., Eur Heart J 2020). Vir může zasahovat KV systém přímo (například trombózou) i nepřímo (například následnou myokarditidou) a také zprostředkovaně – například arytmiemi, ať již přímo vzniklými, nebo návazně vyvolanými působením použitých léčiv (Guzik TJ et al., Cardiovasc Res 2020). A pak tu jsou osoby obézní, hypertonici a diabetici – ty bývají kardiokompromitovány již samy o sobě, a co teprve při pozitivitě na všudypřítomný koronavirus nového typu; ostatně analýzy výskytu závažného průběhu a mortality v těchto populacích hovoří za vše, jak publikovali například Harrison SL et al. (Eur Heart J Qual Care Clin Outcomes 2021), přičemž tyto jevy s jinými typy onemocnění (jako jsou hepatální apod.) až tolik nekorelují. A jak zjistilo mezinárodní šetření, pozitivita na COVID-19 (a vyšší mortalita na něj) koreluje i s prevalencí těžkých chronických onemocnění, a především s lokalitami (velkých měst) obývanými lidmi s nižšími příjmy a menšinami (Islam N et al., J Epidemiol Comm Heatlh 2021). A zdá se, že tato syndemie zasahuje skutečně více souvisejících faktorů – k dispozici je i publikace spojující vyšší mortalitu na COVID-19 s geografickými oblastmi s vyšším znečištěním ovzduší antropogenního a fosilního původu (Pozzer A et al., Cardiovasc Res 2021).

V kombinaci s poklesem návštěv nemocných u kardiologů, odkládáním kardiologických výkonů a nárůstů úmrtí z některých KV příčin, zaznamenaných během této pandemie v mnoha zemích světa, je tedy její dopad na KV péči velmi široký – doslova syndemický. A také protiopatření vůči vlivům COVID-19 musejí být širokospektrální a musejí zahrnovat i aspekty vzdělávání, zaměstnanosti, výživy a životního prostředí. Jen na tak široké frontě je možné nad touto syndemií ve zdravotnictví a společnosti zvítězit, jak ve svém článku zmínil R. Horton.

Redakčně zpracováno ze sdělení, která během virtuálního kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) 2021 přednesl:
ass. prof. Héctor Bueno, MD, PhD, FESC, FAHA
Instituto de Investigación, Hospital 12 de Octubre, Madrid, Španělsko

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne