Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Jeden den na ANGIO 2020
„Pevně doufám, že nebudete litovat, že jste vážili cestu do Prahy na tento kongres. Potkáváme se rádi, abychom se navzájem obohatili nejen svými poznatky a zkušenostmi, ale také lidsky a já věřím, že tomu tak bude i v tomto roce.“ Tato úvodní slova letošního angiologického setkání patřila prezidentce České angiologické společnosti doc. MUDr. Deboře Karetové, CSc., která zároveň vyjádřila velkou radost z vysokého počtu participujících specialistů ze všech koutů Evropy a popřála všem zúčastněným mnoho nových poznatků, doplněných o příjemné dojmy z atmosféry celého kongresu.
Úvodním zahraničním hostem, a zároveň prvním držitelem čestného členství tohoto roku, se stal italský profesor Pier Luigi Antignani, MD, PhD, který nejenže v dohledné době převezme funkci prezidenta International Union of Angiology (IUA), ale je také přednostou Vaskulárního centra kliniky Nuova Villa Claudia v Římě a hlavním organizátorem angiologického kongresu, který na konci dubna letošního roku proběhne v italském hlavním městě. Kromě čestného členství se stal prof. Antignani i držitelem prestižní Puchmayerovy ceny, udělované každoročně významným představitelům oboru angiologie. V rámci své přednášky seznámil publikum v sále se změnou přístupu k cévním onemocněním, kterou způsobil vstup neinvazivních diagnostických metod do klinické praxe.
S periferním arteriálním onemocněním a možnostmi jeho terapie obeznámil během své přednášky posluchače primář Oddelení kardiológie a angiológie při Klinice kardiológie a angiológie LF Univerzity Komenského a NÚSCH v Bratislavě, a současně prezident Slovenské angiologické spoločnosti, doc. MUDr. Juraj Maďarič, PhD., MPH, který se stal dalším specialistou, slavnostně prohlášeným za čestného člena České angiologické společnosti. V rámci jeho sdělení zazněla řada informací a doporučení, týkajících se oblasti endovaskulárních intervencí u pacientů s klaudikačními obtížemi. Profesor Maďarič mimo jiné řekl: „Endovaskulární léčba je léčebnou metodou volby při femoropopliteálních lézích a dlouhotrvající intenzivní statinová terapie má být zvážena u pacientů po endovaskulární intervenci, bez ohledu na výšku hladiny cholesterolu.“
Třetím držitelem čestného členství se stal dlouholetý přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze a současný předseda České kardiologické společnosti, prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, který se ve své děkovné řeči vyjádřil k nezbytnosti spolupráce mezi angiology a kardiology. „I když se nám nepodařilo udržet angiologii mezi základními vzdělávacími obory, domnívám se, že toto pole má před sebou velkou perspektivu. Chtěl bych slíbit, že Česká kardiologická společnost bude pro českou angiologii nadále silným partnerem a spoluhráčem a že se společně budeme snažit tento obor nadále rozvíjet, protože ne nadarmo se říká, že jde o onemocnění kardio–vaskulární, a na to je třeba nezapomínat.“
Mezi specialisty oceněnými čestným členstvím nechyběl uznávaný člen zkušební komise vaskulární intervenční radiologie a zakládající člen sekce invazivní kardiologie České kardiologické společnosti, doc. MUDr. Jiří Křivánek, CSc. Celá jeho profesní a vědecká dráha je spjata s Radiodiagnostickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze, na které bude příští rok zahajovat již padesátou sezónu svého působení, a jak poznamenala docentka Karetová, je docent Křivánek dělníkem svého oboru v tom nejlepším slova smyslu.
Jako každoročně, i tentokráte hodnotila odborná komise nejlepší práce na angiologické téma, publikované v průběhu minulého roku. Vítězům jednotlivých kategorií pak byly slavnostně předány výroční ceny z rukou MUDr. Aleny Broulíkové, CSc. Laureátkou první z nich, pojmenované Prusíkova cena, udělovaná v kategorii nejlepší práce publikovaná v rámci odborného časopisu, se stala MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D., z pražského IKEM, která shrnula výsledky své práce následovně: „V rámci pooperační podiatrické péče jsme modifikovali castovací techniku a začali vyrábět kontaktní fixace, jejichž výroba je jednodušší a zabere pouhých 10–20 minut.“
Kromě řady uznávaných profesorů a docentů s letitou praxí a nenahraditelnými zkušenostmi jsou nedílnou součástí každého oboru také mladí lékaři, přinášející nové pohledy na danou oblast a mající nad svým oborem určitý nadhled. Právě pro tyto mladé specialisty do 35 let věku je určena Reinišova cena, jejímž laureátem se za letošní rok stal lékař Radiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové, MUDr. Milan Vajda, jehož kazuistický článek o možnostech endovaskulární terapie aortálních aneuryzmat hodnoticí komisi nejvíce oslovil.
Kromě nejzajímavějších momentů, zachycených prostřednictvím fotogalerie, přináší portál Kongresonline.cz také zajímavé reportáže z lékařských kongresů a živé rozhovory s prezentujícími lékaři, a to ve formě krátkých kongresových videí. Zde probíhá příprava na natáčení tohoto vstupu s vítězem Přerovského ceny, udělované za nejlepší práci v oblasti žilní problematiky, prof. MUDr. Davidem Kachlíkem, Ph.D., který, ač angiologie není jeho primárním oborem, přispěl do značné míry k ujasnění a optimálnímu systematickému pojmenování perforátorů, a to zejména v oblasti dolní končetiny. „Kolegové z oboru flebologie mě oslovili s žádostí o pomoc při ujasnění názvosloví a anatomie perforátorů, tak jsme se do toho společně pustili,“ uvedl v rámci své přednášky vítěz Přerovského ceny.
Poslední z ocenění, které čekalo na svého držitele, představovala Linhartova cena, udělovaná za nejlepší monografii. Letošní vítěznou prací se stala publikace s názvem Klinická kardiologie, na níž se podílel velký počet autorů, přičemž za její angiologickou část byl oceněn lékař II. interní kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze, doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc. Posluchačům nastínil význam své práce následujícími slovy: „V naší části vítězné kardiologické publikace, týkající se zejména periferní cirkulace aortálního řečiště, jsme kladli hlavní důraz na obrazovou dokumentaci a názornost celé tematiky.“
Ti, kdož zamířili na tento kongres již poněkolikáté, dobře vědí, že je milou tradicí připomenout významná výročí, která angiologii tento rok čekají. S grácií sobě vlastní se tohoto úkolu ujal MUDr. Karel Roztočil, CSc., z angiologického týmu Kliniky transplantační chirurgie IKEM v Praze. „Nejen autoři oceněných prací, ale všichni, kteří v současné době publikují, tím navazují na své předchůdce, a to je důvod, proč bychom si je měli připomínat. V neposlední řadě bychom si měli vzpomenout na doc. MUDr. Maruši Horákovou, CSc., zakladatelku a dlouholetou předsedkyni České flebologické společnosti, od jejíhož narození letos uplyne 95 let.“
„Ve skupině jednoho tisíce pacientů sledované deset let se ukázaly hluboká žilní trombóza a plicní embolie jako nejčastější klinické manifestace tromboembolie u antifosfolipidového syndromu s recidivou přibližně u čtyř procent pacientů,“ uvedla minisympozium farmaceutické společnosti Pfizer MUDr. Alena Buliková, Ph.D., která společně s doc. MUDr. Radovanem Malým, Ph.D., vedla dialog o možnostech řešení neobvyklých situací v antikoagulační léčbě žilního tromboembolismu.
Se značným zájmem sledují předsedající sekce volných sdělení doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., a doc. MUDr. Dalibor Musil, Ph.D., přednášku svého kolegy MUDr. Tomáše Hauera, který se věnoval recidivě žilního tromboembolismu u pacientů léčených DOACs v sekundární prevenci.
Velmi zajímavým zahraničním příspěvkem bylo sdělení Dr. med. Katji Mühlbergové, z Klinik und Poliklinik für Angiologie – Universitätsklinikum Leipzig v Německu. Tato energická lékařka velmi přesvědčivě hovořila o možnostech využití DOACs v rámci terapie žilního tromboembolismu u starších pacientů a poukázala na absolutní nezbytnost správné diagnózy, která je jediným možným základem pro optimálně vedenou terapii.
Velký zájem publika o všechny přednášky byl zcela zřejmý. Stává se již zvykem, že posluchači získávají důležité informace z jednotlivých přednášek přímo v sále zásluhou svých mobilních zařízení.
Vlivem velkého počtu dotazů, na které se přednášející snažili co nejpřesněji odpovědět a zacházeli i do větších podrobností, se diskuse s nimi po prezentaci často přesouvaly i do kuloárů.