
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
„Koronárních angioplastik se v ČR každoročně provede na 23 000. A v současnosti má při perkutánní koronární intervenci (PCI) indikaci k trvalé antikoagulační terapii každý 12. pacient – v 70 % trpí fibrilací síní, ve 30 % žilní trombotickou nemocí a jen cca 5–10 % těchto nemocných vyžaduje mechanickou chlopenní náhradu,“ zahajuje své vystoupení v pražském Kongresovém centru během XXVI. sjezdu ČIS MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D., z Kardiologického centra AGEL v Pardubicích a promítá auditoriu na plátno angiografický záznam pacienta, u nějž došlo i přes dvoutýdenní podávání přímého orálního antikoagulancia (DOAC) k rozvoji akutního koronárního syndromu s obstrukcí pravé koronární tepny a nutností indikovat (kromě zavedení tří stentů) i lokální trombolýzu.
„Z retrospektivních studií realizovaných na přelomu století víme, že u takových pacientů je nutné k prevenci trombózy stentu podávat inhibitor P2Y12, k prevenci embolizační příhody (CMP) perorální antikoagulans a během PCI i kyselinu acetylsalicylovou,“ říká I. Varvařovský i s odkazem na odbornou literaturu (Lopes R et al., Am Heart J 2018 a Steffel J et al., Eur Heart J 2018) a doplňuje: „A do doby, než byla tato oblast také zmapována randomizovanými studiemi, se mělo za to, že přidáním perorálního antikoagulancia k duální protidestičkové terapii (DAPT) se zvyšuje riziko závažného krvácení 3–5ד.
Studie WOEST srovnávala duální terapii (DT) vedenou warfarinovou antikoagulací a inhibitorem P2Y12 klopidogrelem s triple terapií (TT), v níž byla tato DT doplněna o kyselinu acetylsalicylovou (ASA). Následující klinická hodnocení (PIONEER AF-PCI, RE-DUAL PCI a ENTRUST-AF PCI) také porovnávala efekt DT (DOAC + klopidogrel) s TT (skládající se z warfarinu + ASA + klopidogrelu). „Asi nejkonzistentnější design měla nedávno publikovaná studie AUGUSTUS,“ míní I. Varvařovský: „Ta porovnávala DOAC apixaban podávaný v DT spolu s klopidogrelem s DT složenou z warfarinu a klopidogrelu, jakož i obdobnou TT, v níž tato léčiva doplnila kyselina acetylsalicylová.“
Již studie WOEST (Dewilde WJ et al., Lancet 2013) prokázala logicky znějící fakt, že DT bez ASA vykazuje oproti TT bezmála o 25 % méně všech krvácení, a ačkoliv studie nebyla designována na průkaz ischemických příhod, velice překvapivě i statisticky lepší výsledek DT v sekundárním endpointu – případů úmrtí, infarktu myokardu, CMP a další revaskularizace (11 % vs. 17 %). Do této studie přitom nebyly zařazeny subjekty s vysokým rizikem krvácení (např. vyššího věku, s trombocytopenií, předchozí hemoragií, anamnézou žaludečního vředu) – paradoxní je, že aktualizace doporučených postupů však na základě těchto výsledků uvádí, že právě u této skupiny pacientů je možné DT využít (2017 ESC guidelines, Eur Heart J 2018;39:213–260; doi:10.1093/eurheartj/ehx419).
Co se klinických hodnocení DOACs týká, randomizovaly pacienty až několik dní po provedení angioplastiky (provedené tedy pod účinkem ASA). Výsledky studie PIONEER AF-PCI (s rivaroxabanem) ukázaly, že efekt DT za využití dávky 15 mg rivaroxabanu jednou denně bez ASA je (stran všech krvácení) statisticky významně lepší, než tomu bylo u TT (a naznačily i pozitivní trend u závažných krvácení). Ve studii RE-DUAL (s dabigatranem) již byly hodnoceny dávky, které se využívají u nemocných s fibrilací síní, a DT snižovala oproti TT statisticky významně (dávka 110 mg 2× denně zhruba o polovinu, dávka 150 mg 2× denně asi o čtvrtinu) i riziko výskytu závažných krvácení (Cannon CP et al., N Engl J Med 2017). U dávky 110 mg dabigatranu však bylo zaznamenáno až o 30 % více embolizačních příhod, o 50 % více infarktů myokardu i téměř dvojnásobek trombóz stentu (u všech těchto parametrů s téměř prokázanou statistickou významností, ale je nutno mít na paměti, že tato ani jiné studie s DOACs nebyly na průkaz účinnosti designovány). U edoxabanu (studie ENTRUST-AF PCI) vyšel efekt DT z hlediska všech krvácení srovnatelně jako u warfarinové TT (Vranckx P et al., Lancet 2019).
Ve studii AUGUSTUS s apixabanem byla kromě randomizace k DT s warfarinem či DOAC provedena v každé větvi s těmito antikoagulancii i randomizace subjektů do skupiny s/bez ASA a byl během ní zjištěn (až o 1/3) nižší kumulativní výskyt závažných a klinicky relevantních krvácení (dle International Society on Thrombosis and Hemostasis – ISTH) ve větvích s apixabanem v DT i TT (oproti warfarinu). Absolutní redukce rizika závažných a klinicky relevantních nezávažných krvácení při léčbě pomocí DT (apixaban + klopidogrel) oproti TT (warfarin + klopidogrel + ASA) činila 11 % (s nutností léčit jen 9 pacientů k prevenci 1 krvácivé epizody). „Myslím, že nemáme v medicíně k dispozici příliš mnoho léků, které by vykazovaly podobnou účinnost i bezpečnost,“ pronáší I. Varvařovský a vyzdvihuje i významné snížení výskytu mozkových příhod (o 50 %) a snížení dalších položek ischemických endpointů. A upozorňuje přítomné i na výsledek primárního parametru (riziko výskytu hemoragií) ve studii AUGUSTUS – po podávání kyseliny acetylsalicylové byla za 180 dnů od výkonu oproti placebu v kombinaci s jakoukoli antikoagulací jeho hodnota téměř dvojnásobná (Lopes R et al., N Engl J Med 2019).
„K trombózám stentu docházelo v této studii v 80 % případů do 30 dní od PCI a je fér přiznat kyselině acetylsalicylové její význam, který by na základě výsledků mohla mít u menší skupiny pacientů s vyšším rizikem této komplikace – ve studii AUGUSTUS snižovala toto riziko o 50 %, byť formálně statisticky nevýznamně,“ podotýká I. Varvařovský s odkazem na suplement publikace doi:10:1056/NEJMoa1817083 a uvádí i další odkaz, relevantní pro správný management osob s tímto rizikem, který by měl balancovat riziko trombózy a hrozbu krvácení, samozřejmě s ohledem na renální funkce nemocného (Capodanno D et al., J Am Coll Cardiol 2019).
I. Varvařovský komentuje i další cenné zjištění: „Do studie AUGUSTUS byly zařazeny i osoby s fibrilací síní, které trpěly akutním koronárním syndromem, avšak k angioplastice odeslány nebyly. Tyto nemocné jistě znáte ze své praxe a je příznivé, že po analýze dat těchto konzervativně léčených pacientů vykázala léčba apixabanem versus warfarinem redukci závažného krvácení o 50 % oproti osobám s akutním koronárním syndromem a PCI.“
„Je vidět, že apixaban má v těchto ohledech vskutku poměrně pevná data, což odrážejí i evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu chronických koronárních syndromů, která jej pro DT preferují v dávce 5 mg 2× denně před warfarinem, spolu s ostatními, ne až tolik daty podloženými, DOACs,“ zakončuje své sdělení přednášející a upozorňuje, že DT by neměla trvat déle než 1 rok.
Doporučení pro trvalou antikoagulační léčbu po PCI by měl každopádně vždy určit intervenční kardiolog – typicky by měla po dobu několika dnů až týdnů následovat TT, jejíž délka by měla být určena na základě rizika krvácení/ischemie.
(red)
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?