VZP – přítomnost a budoucnost úhrad kardiologické péče v ČR

V průběhu XXVII. výročního sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) pozdravil jeho účastníky také Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP), a konstatoval, že úhrady za péči poskytnutou nemocným s chorobami oběhové soustavy jsou pro tuto největší českou zdravotní pojišťovnu podstatným tématem a činí téměř 20 % ze všech vynakládaných finančních prostředků. Dostupnost moderní péče, efektivních zdravotnických prostředků, účinných léčiv i nových technologií v kardiologii je dle jeho slov zásadní i pro plátce péče. Poté vystoupil i jeho náměstek pro zdravotní péči, Ing. David Šmehlík, MHA, aby přítomné zdravotníky i nezdravotníky seznámil s aktuálními údaji o finančních prostředcích vynakládaných na péči a léčiva v této oblasti medicíny.

„Je potěšující konstatovat, že úhrady za péči o kardiologické pacienty se v uplynulém období téměř vždy podařilo úspěšně realizovat a že i spolupráce s odbornou kardiologickou společností je dlouhodobě na vysoké úrovni,“ zahajuje své vystoupení D. Šmehlík a ukazuje přítomným graf s přehledem vynakládaných prostředků za léčbu a lůžkovou péči, která pro oblast oběhové soustavy každoročně překračuje částku 10 mld. Kč. „Zdravotní péče a úhrady v kardiologii jsou v České republice stále na vysoké úrovni a například v implantacích kardiostimulátorů a kardioverterů patří naše pracoviště v Evropě do prvního kvartilu z 53 sledovaných zemí. Jsme rádi, že po mírném poklesu realizovaných finančních úhrad z minulých let se VZP nyní daří alokovat pro tato zdravotnická zařízení dostatečné prostředky i při stále narůstajících počtech implantovaných pacientů. Mělo by tomu tak být i v následujícím období.“

Podobný růstový trend hrazených finančních prostředků je zaznamenáván i u objemů poskytnuté specializované péče (například při katetrizačních implantacích srdečních chlopní – TAVI) a tento nárůst je ve VZP do úhradových plánů zapracováván i pro blízkou budoucnost. A to i v případě aktuálně zaznamenávaných dramatických meziročních skoků v realizovaných úhradách některých indikovaných pomůcek (jako je systém MitraClip). Ani u mechanických srdečních podpor by aktuálně ve VZP nemělo dojít k poklesu alokovaných finančních prostředků a českým pacientům může být tato péče poskytována v nezmenšené – a naopak rostoucí – míře. Je samozřejmě důležité dodržovat vzájemné dohody mezi VZP, ČKS i jednotlivými pracovišti, co se týká predikcí a realizovaných výkonů.

Léky jsou drahé a zdroje jsou omezené

Předepisované hromadně vyráběné léčivé přípravky konzumují z rozpočtu VZP mimo specializovaná centra každoročně cca 20 mld. Kč a po několikaletém klesání objemu jejich úhrad (kompenzovaném do jisté míry výrazným růstem finanční podpory léčby právě v centrech) došlo v minulém roce ke zlomu a náklady na úhradu proskribované farmakoterapie opět rostou. „Kromě několika dalších ATC skupin vidíme za tímto růstem celkových úhrad v kardiologii především výrazné zvýšení preskripce přímých antikoagulancií (DOACs) a věříme, že i v této oblasti se nám pomocí spolupráce a diskuse s lékaři a odbornými společnostmi podaří nastavit dobrou aktivní lékovou politiku tak, aby rostl počet léčených pacientů, a ne globální úhrady za jejich léčbu. Tak se to v minulých letech koneckonců podařilo dosáhnout u strmě rostoucí centrové léčby, kde úhrady za posledních 5 let narostly o více než 70 %. Je samozřejmě i naším zájmem, aby se pacientům v ČR dostávalo moderní léčby, avšak za udržitelných podmínek v systému zdravotnictví,“ upozorňuje D. Šmehlík.

Aktivní lékovou politikou chce VZP ČR vyváženě a simultánně naplňovat všechny své cíle – realizace jen některých z nich by systém zdravotní péče ovlivnila negativně. Prioritou zcela jistě je a zůstává poskytování kvalitní (efektivní a bezpečné) péče, striktně (terapeuticky i rozpočtově) účelné využívání léčivých přípravků a zajištění udržitelnosti financování a stability rozpočtu. A samozřejmě zachování (a pokud možno i stálé zlepšování) dostupnosti léků a přístupu pacientů i lékařů k nim.

Nové technologie jsou ještě dražší, ale zdroje se najdou

„Velkým příslibem pro nastávající období je to, že VZP podepsala na podzim 2018 memorandum o spolupráci s Českou lékařskou společností J. E. Purkyně, na jehož podkladě bude realizovat další opatření v oblasti úhrad léčebné péče v ČR, a též dohodnutá spolupráce s ČKS a dalšími odbornými společnostmi vypadá slibně. S prof. Táborskými i prof. Linhartem jednáme pravidelně a úspěšně a věřím, že i nadále budeme upřednostňovat komplexní postupy před izolovanými řešeními, a to zcela jistě ku prospěchu obou stran,“ říká s nadějí v hlase D. Šmehlík.

VZP se bude zaměřovat především na oblast doplňování a rozvoje sítě, navyšování kapacit, zlepšování organizace práce, rozvoje kritérií a zvyšování místní i časové dostupnosti léčebné péče, jakož i na zavádění nových technologií i moderních typů výkonů. A také na snahy o zavádění nových postupů při úhradě doposud nehrazených léků, zavádění nových léčiv i indikací, odborné diskuse a snahy o vytváření společných stanovisek s odbornými společnostmi, včetně té kardiologické. Stranou nezůstanou ani aktivity týkající se tvorby a rozvoje Národního registru kardiovaskulárních operací a intervencí a efektivní využívání jeho údajů.

D. Šmehlík se s návštěvníky XXVII. výročního kardiologického kongresu v Brně loučí slovy: „Věřím, že na základě získaných a analyzovaných administrativních i odborných dat a ve spolupráci s kardiology i dalšími kolegy a kolegyněmi se nám bude v České republice dařit dále zvyšovat kvalitu i rozsah poskytované péče v kardiologii i jiných oblastech medicíny.“

(red)