Zdravá mysl = zdravé srdce

K psychologickým faktorům s potenciálem negativně ovlivnit celkový zdravotní stav pacienta patří mimo jiné stres, pesimismus, deprese, anxieta či zlost a hostilita. Naopak k pozitivním psychickým črtám patří optimismus, pozitivní afektivita, emocionální vitalita, pocit štěstí, citlivost, vděčnost či cílevědomost. Je třeba mít na paměti to, že lidská mysl není izolovaným objektem, ale že je propojena s celým tělem (včetně kardiovaskulárních struktur) a koexistuje s nimi ve vzájemné závislosti, jak již před časem publikoval prof. Glenn N. Levine, MD, FAHA, FACC, přednášející autor virtuálního sdělení (Levine GN, Circulation 2019).

Nebuďte smutní!

Perfektním příkladem zde je působení psychického stresu na kardiovaskulární (KV) systém – mozek a mysl jsou propojeny se srdcem a zbytkem těla mimo jiné katecholaminy a kortikoidy v ose HPA (hypotalamus–hypofýza–adrenokortex) a SAM (sympatikus–dřeň nadledvin), ale i přímou inervací myokardu – aktivací neuronů sympatiku v míše a dále přes prevertebrální a paravertebrální ganglia (Levine GN, Am J Med 2022). A z důvodu psychické nepohody může srdce postihnout i (stresová) tako-tsubo kardiomyopatie, při níž se zaznamenávají zásadní změny funkce levé srdeční síně, elevace úseku ST i zvýšení hladiny troponinu. Ostatně se stresem pravděpodobně související výrazný skokový nárůst úmrtí z KV příčin zaznamenali v den zemětřesení v lednu 1994 v Los Angeles (o síle 6,7 Richterovy stupnice) i Leor J et al. (N Engl J Med 1996).

Souvislost deprese a KV mortality se (prospektivně) zkoumala již v minulém století (Frasure-Smith N et al., JAMA 1993), přičemž ze sledovaných 222 pacientů po infarktu myokardu (IM) vykazovali v horizontu 6 měsíců vyšší podíl úmrtí z KV příčin depresivní osoby. Podobně tomu bylo též u 5 let sledovaných 896 pacientů po IM, z nichž vyšší podíl rizika (HR) KV mortality vykazovaly depresivní osoby a nejvyšší (více než čtyřnásobný) nemocní se středně závažnými až těžkými příznaky deprese (Lesperance F et al., Circulation 2002). Na horším KV stavu kardiaků v horším psychickém stavu se může podepisovat i jejich horší adherence k léčbě – v publikaci autorů Reichmann N et al. (J Am Coll Cardiol 2006) léčbu (kyselinou acetylsalicylovou) nedůsledně užívalo 37 % osob se středně závažnými až těžkými symptomy deprese a jen 15 % těch, které žádné sklony k depresi nevykazovaly (ze 185 sledovaných pacientů s akutním koronárním syndromem během 3 měsíců po dimisi). Januzzo JL et al. v Arch Intern Med 2000 shrnuli výsledky několika studií anxiety u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a zjistili vyšší riziko výskytu nestabilní anginy pectoris, fatálních i nefatálních IM a také úmrtí u nemocných, kteří úzkostnými stavy trpěli (oproti těm, kteří nikoliv). A laureátka Nobelovy ceny pro rok 2009 za fyziologii a medicínu publikovala s kolegyní také o vztahu působícího stresu se zkracováním chromosomových telomer (které se pojí s vyšším rizikem budoucího rozvoje diabetu, KV onemocnění a celkové mortality) – Blackburn EZ, Epel ES, Nature 2012.

Buďte na srdíčko hodní!

Pozitivní faktory psychického zdraví mohou napomoci i v uzdravování (a prevenci) KV onemocnění – prospektivní kohortová studie se 43 390 dospělými Japonci (Ohsaki Study) například ukázala, že lidé, kteří měli pozitivní smysl života (tzv. ikigai), vykazovali během 7letého sledování o 33 % nižší riziko rozvoje KV nemocí a poloviční riziko, co se týká celkové mortality, než osoby, které takový smysl neměly (Sone T et al., Psychosom Med 2008). Po vlivu optimismu na KV onemocnění pátrali ve své metaanalýze i DuBois CM et al. (Int J Cardiol 2015) – zjistili, že pozitivní smýšlení významně snižuje u kardiaků mortalitu i míru rehospitalizací.

O pozitivních dopadech nefarmakologické podpory psychických funkcí pacientů (psychoterapií, meditacemi, úlevou od stresu, jógou, cvičením taiči či podporou smysluplného postoje k životu) bylo již též publikováno (Levine GN et al., J Am Heart Assoc 2016; Kubzansky LD et al., J Am Coll Cardiol 2018). Vlivem přidání 12týdenního tréninku zaměřeného na zvládání stresu (kognitivně-behaviorální terapií) ke standardní kardiorehabilitaci se zabývala randomizovaná studie ENHANCED (Blumenthal JA et al., Circulation 2016). Tato studie, sledující 151 ambulantních pacientů s ischemickou chorobou srdeční, zjistila, že kombinovaný přístup během 5letého následného sledování snížil o 33 % výskyt KV endpointů (mortality z jakýchkoliv příčin, IM, revaskularizací, nestabilní anginy pectoris vyžadující hospitalizaci a cerebrovaskulární příhody či tranzitorní ischemické ataky) téměř dvojnásobně více než samotná kardiorehabilitace. Zároveň kombinovaný přístup napomohl u takto rehabilitovaných osob též k vyšší úlevě od stresu, anxiety a tísně, k jejich vyšší tělesné aktivitě, k nižším hodnotám lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) a nižší hladině C-reaktivního proteinu (hsCRP).

Podpora pacienta s KV onemocněním v přechodu od negativních psychických stavů (stres, negativita, anxita, deprese aj.) k těm pozitivním (optimismus, vděčnost, pozitivita, emoční vitalita aj.) omezuje také rozvoj jiných neblahých vlivů se vztahem ke KV zdraví (kouření, přejídání, fyzická neaktivita, hormonální dysregualce, rozvoj zánětlivých změn v organismu, dysfunkce endotelu, non-compliance ve vztahu k terapii aj.) a pomáhá tyto jevy redukovat, pokud již stav pacienta zatěžují. Lepší psychické rozpoložení (a s ním související lepší sociální vztahy, efektivnější regulace emocí a stresu, vyšší tělesná aktivita a další) tak má na KV systém (a pacienty – a ostatně i všechny ostatní jedince) prokazatelně příznivý vliv, odrážející se i v potenciálně lepší výživě, nižší tělesné hmotnosti, nižších hodnotách LDL-cholesterolu, lepšímu dodržování léčby a absolvování KV screeningu i lepší kontrole glykémie. Farmakologické i nefarmakologické intervence směřující k posílení psychického zdraví kardiaků mohou napomoci v léčbě KV onemocnění i snižování KV rizika (ty nefarmakologické navíc poměrně nenákladně).

Redakčně zpracováno ze sdělení, která během virtuálního kongresu preventivní kardiologie ESC 2022 přednesl:
Prof. Glenn N. Levine, MD, FAHA, FACC
Baylor College of Medicine, Houston, USA