Přejít k hlavnímu obsahu

Prognostické faktory u pacientů s mnohočetným myelomem

Cytogenetické vyhodnocování za použití fluorescenční in situ hybridizace (FISH) je v době diagnózy mnohočetného myelomu (MM) základem pro výchozí stratifikaci rizika a zahájení riziku přizpůsobených terapeutických postupů. Pacienti s MM a standardně rizikovou cytogenetikou tvoří heterogenní skupinu. Třetina z nich přežije méně než 3 roky od diagnózy. S tak krátkou celkovou dobou přežití souvisí pokročilý věk pacienta, rozsah postižení kostní dřeně a specifické klonální abnormality. Tato zjištění zdůrazňují význam další stratifikace rizika a potřebu získání spolehlivých prediktorů špatných klinických výsledků u této skupiny nemocných. Právě na tyto potřeby reaguje studie autorů z Mayo Clinic, která byla prezentována letos v červnu, na 21. kongresu European Hematology Association (EHA) v dánské Kodani.

Cílem studie byla identifikace demografických, klinických a cytogenetických vlastností spojených s velmi krátkou, tříletou dobu přežití pacientů s mnohočetným myelomem (MM) se standardně rizikovou cytogenetikou.

Metody

Bylo sledováno 514 pacientů Mayo Clinic Rochester, u kterých byl v období od ledna 2004 do prosince 2015 diagnostikován MM, a v průběhu 6 měsíců od diagnózy bylo provedeno vyšetření metodou FISH. Vyloučeni byli nemocní s vysoce rizikovou cytogenetikou a pacienti, které nebylo možno sledovat 3 roky. Vysoce riziková cytogenetika byla definována jako výskyt del(17p), t(4;14), t(14;16), anebo t(14;20). Nátěry aspirátů kostní dřeně byly za použití chromozom-specifických nebo centromer-specifických vyšetření FISH vyhodnocovány na přítomnost monosomie, trisomie a tetrasomie. IGH přestavby byly hodnoceny pomocí IGH vyšetření, a posuzováno bylo až 5 potenciálních partnerů (FGFR3, CCND1, CCND3, MAF a MAFB). K vyhodnocení souvislostí mezi sledovanými parametry a tříletou dobou přežití byly použity multivariačně přizpůsobené modely logistické regrese.

Výsledky

Průměrný věk v době diagnózy byl 65 let (31–95), 316 (62 %) pacientů byli muži. Průměrná doba přežití pro celou kohortu (n = 514) činila 6,4 roku (5,5–7,7), 9,2 roku u pacientů, kteří přežili alespoň 3 roky (n = 361; 70 %) a 1,2 roku (1,0–1,5) u pacientů, kteří nepřežili 3 roky od diagnózy (n = 153; 30 %). Faktory spojené s krátkou dobou přežití shrnuje tabulka 1.

Závěr

Pacienti s mnohočetným myelomem a standardně rizikovou cytogenetikou tvoří heterogenní skupinu. Třetina z nich přežije méně než 3 roky od diagnózy. S tak krátkou celkovou dobou přežití souvisí pokročilý věk nemocného, rozsah postižení kostní dřeně a specifické klonální abnormality. Tato zjištění zdůrazňují význam další stratifikace rizika a potřebu získání dalších spolehlivých prediktorů špatných klinických výsledků u této skupině pacientů.

(red)

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne