Co přinesla analýza dat z registru BRESCA s pacienty léčenými inhibitory CDK4/6 v 1 linii?

Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr retrospektivních i prospektivních dat pacientů s pokročilým karcinomem prsu (mBC) léčených cílenou terapií, což by mělo pomoci k mapování reálné praxe onkologické terapie těchto nemocných v České republice. Činnost registru byla zahájena v prosinci 2021 a přednesená analýza vychází z údajů exportovaných z registru k 9. 10. 2023.

Nejvíce dat pochází z MOÚ

M. Palácová v úvodu svého sdělení zmínila snahu realizačního týmu zapojit do sběru dat co nejvíce komplexních onkologických center (KOC), což se podle jejích slov zatím ne zcela daří. Nejvíce dat (51,8 %) do registru dodává Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (30,3 %). Dále spolupracují KOC Fakultní nemocnice v Brně, Zlíně, Olomouci, Jihlavě a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Nově se přidala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, plánováno je jednání s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a s Nemocnicí v Novém Jičíně. Analýza tedy vycházela z dat redukovaného počtu KOC. Aktuálně registr čítá 651 nemocných se všemi fenotypy mBC, z nichž 519 bylo léčeno inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i), z toho 419 v první linii. Ve 408 případech šlo o hormonálně pozitivní (HR+), HER2– mBC. Právě na tyto nemocné se M. Palácová ve své analýze soustředila.

Co víme o analyzovaném souboru?

Ve stručné charakteristice souboru M. Palácová uvedla, že u 123 žen došlo ke vzniku mBC de novo, u 285 šlo o relabovaný mBC, medián věku přibližně 64 let. Z histologického hlediska převažovaly duktální invazivní nádory, výkonnostní stav nemocných byl převážně dobrý. Efektivita kombinační léčby byla hodnocena pouze u pacientek s kostními metastázami a s viscerálním postižením. Analýza zahrnovala i údaje o nutnosti redukovat dávku CDK4/6i. K redukci došlo z celkového počtu 408 pacientek v 59 případech, v některých opakovaně. Důvodem ukončení léčby CDK4/6i u 199 nemocných byla nejčastěji progrese onemocnění (82,9 %) a s velkým odstupem toxicita léčby (7,5 %). Co se týká efektivity první linie terapie CDK4/6i u mBC, celkové remise (CR) bylo dosaženo ve 4,2 % případů, parciální remise (PD) ve 27,9 % a stabilizace onemocnění trvající alespoň 6 týdnů (SD) u 34,8 % pacientek, což je v souhrnu necelých 70 %. Progrese (PD) byla zaznamenána u 8,3 % pacientek. CDK4/6i v kombinaci s hormonální léčbou byl podáván celkem 404 nemocným, 293 z nich užívalo aromatázový inhibitor (AI) a 111 fulvestrant (FUL). Celkové remise bylo dosaženo v 5,1 % u kombinace s AI vs. 1,8 % s FUL, parciální remise u 29,4 % s AI vs. 24,3 % s FUL. Stabilizace nemoci byla u obou kombinačních režimů srovnatelná (34,5 % s AI vs. 34,2 % s FUL), progrese u 6,5 % s AI vs. 13,5 % s FUL. Celkové přežití zatím nelze hodnotit, ale již můžeme posoudit dobu přežití bez progrese (PFS). U pacientek s kombinací CDK4/6i + AI, u nichž se předpokládá, že jsou více hormonálně senzitivní, byl medián PFS 25,3 měsíce, což jsou data srovnatelná s klinickými studiemi abemaciklibu, palbociklibu i ribociklibu. Medián PFS u kombinace CDK4/6i + FUL byl 11,6 měsíce, což lze zdůvodnit tím, že jde o nemocné více předléčené a částečně i hormonálně rezistentní, takže lze předpokládat i menší efektivitu léčby. V registru BRESCA zjištěná PFS u této kombinované léčby klinickým studiím neodpovídá, ale podle M. Palácové není správné tyto údaje srovnávat, protože skupiny pacientek zařazované do jednotlivých studií nebyly stejné.

Následná léčba ve 2. linii po progresi na CDK4/6i

Data z registru BRESCA přinesla odpověď také na to, jak byly pacientky léčeny po selhání prvoliniové léčby CDK4/6i, což je problém nabízející více řešení. Největší procento pacientek bylo ve 2. linii léčeno hormonální léčbou v monoterapii, další často využívaná léčebná modalita byla samotná chemoterapie, ale možných léčebných schémat ukázal registr mnohem více. Dalším údajem, který dokážeme z registru BRESCA vyčíst, je, jak může kombinace CDK4/6i + AI nebo FUL oddálit podávání chemoterapie, jež má ve většině případů větší výskyt nežádoucích účinků. U pacientek užívajících kombinaci CDK4/6i + AI (61 nemocných) byl medián do zahájení paliativní chemoterapie 19 měsíců, ve skupině CDK4/6i + FUL (29 nemocných) byl 7,7 měsíce, celkově 12,3 měsíce. „Nicméně si myslím, že každý ten měsíc, kdy lze oddálit zahájení paliativní chemoterapie, pacientka uvítá,“ konstatovala závěrem M. Palácová s tím, že v nadcházejícím roce 2024 má registr BRESCA před sebou další cíle, jak využít uložená data. Kromě léčby po progresi na CDK4/6i to je například efektivita CDK4/6i u pacientů s mutací genů BRCA 1/2.

(red)