Přejít k hlavnímu obsahu

SVL přispívá na pomoc při péči o ukrajinské pacienty

Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů. Kvůli složitému procesu uznávání vzdělání sice nemohou léčit, v ordinacích však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat komunikovat s ukrajinskými pacienty, což představuje velkou pomoc zejména při odebírání anamnézy a upřesňování současné léčby. Díky Projektu Ukrajina, který spustila Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, může každá ordinace praktika získat na práci ukrajinského lékaře 10 000 korun měsíčně.

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

Připomeňme, že podle údajů OSN od začátku ruské invaze z Ukrajiny uprchlo více než pět milionů lidí. Nejvíce jich odešlo přes hranice s Polskem (2,9 milionu) a Rumunskem (780 000), mnozí z nich poté směřují do dalších zemí včetně České republiky, kde bylo v souvislosti s válkou na Ukrajině do 25. dubna 2022 uděleno více než 308 000 pobytových oprávnění. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku bude ovšem ještě vyšší a do budoucna se kvůli na situaci na Ukrajině velmi pravděpodobně ještě zvýší.

Uprchlická krize představuje kromě řady jiných oblastí výzvu i pro český zdravotnický systém – o to větší, že nastala v době, kdy má české zdravotnictví za sebou velmi náročné období v souvislosti s pandemií COVID-19, která navíc ještě neskončila. Kromě zajištění ošetření akutních zdravotních potíží ukrajinských uprchlíků, se kterou kromě praktiků pomáhají i tzv. UA pointy v nemocnicích, bude potřeba koncepčně řešit i jejich primární léčebně preventivní péči (LPP), včetně přebírání pacientů z Ukrajiny do trvalé péče praktických lékařů.

Finanční stránka této péče je díky zdravotnímu pojištění, které uprchlíci získávají na základě udělení tzv. víza strpění a registrace u zdravotní pojišťovny, minimálně na dobu jednoho roku zajištěna. Velkým tématem však zůstává překonávání jazykové bariéry.

Jak řešit problematickou komunikaci s uprchlíky?

Většina českých lékařů v pokročilejším věku si pravděpodobně ze školy trochu pamatuje ruštinu, nicméně mladší kolegové již tyto znalosti nemají, a tak pro ně může být kontakt s ukrajinsky či rusky mluvícími pacienty velmi problematický. Právě v této oblasti pak mohou významně pomoci ukrajinští lékaři a lékařky, kteří v důsledku ruské invaze na Ukrajinu našli v Česku dočasný azyl. Kvůli složitému a časově náročnému systému uznávání kvalifikací nemohou podle ministra Vlastimila Válka ukrajinští lékaři ihned začít léčit, mohou však ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích, například tlumočit a pomáhat s komunikací na tzv. UA pointech v nemocnicích. Podobně mohou zdravotníky z Ukrajiny využívat i soukromé ordinace, včetně primární péče.

SVL spustila Projekt Ukrajina

Pro usnadnění zapojení ukrajinských lékařů z řad uprchlíků v ČR do činnosti ordinací praktických lékařů a také ve snaze zjistit reálné potřeby LPP ukrajinských uprchlíků v primární péči připravila Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP Projekt Ukrajina. Ten by měl zatím probíhat od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022 a nabízí členům SVL ČLS JEP finanční dotaci 10 000 korun měsíčně pro každou ordinaci praktického lékaře, která zaměstná ukrajinského lékaře na DPP minimálně v rozsahu 1–2 hodiny denně po dobu celého měsíce. „Ukrajinští lékaři jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici v Česku,“ vysvětluje MUDr. Cyril Mucha, člen výboru SVL ČLS JEP, který ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal. Tato spolupráce podle něj přináší výhody pro všechny strany. Je přínosem pro ukrajinského pacienta, který je při návštěvě ordinace v obrovském stresu. Má zdravotní problémy tělesné nebo psychické a v této nelehké situaci se musí složitě domlouvat s někým, kdo mu nerozumí. Velmi tak ocení, že je v ordinaci někdo, kdo zná jeho jazyk, chápe ho, ví, jak funguje systém zdravotní péče na Ukrajině, atd. I pro ukrajinského lékaře je možnost vykonávat svoji profesi velmi přínosná, jak po odborné, tak finanční stránce. Ukrajinský kolega může totiž za předpokladu splnění požadovaného rozsahu práce takto poskytovat „administrativní a překladatelské“ služby i několika ordinacím a získat tím prostřednictvím SVL i větší finanční příspěvek. „Každá ordinace praktického lékaře, která se do projektu přihlásí, má však nárok pouze na jednu dotaci 10 000 korun měsíčně,“ upřesňuje C. Mucha s tím, že v průměru ošetřuje tři až čtyři pacienty z Ukrajiny denně. „Většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí o ukrajinské pacienty pomůže, je velmi užitečné.

Praktičtí lékaři, kteří mají zájem o zaměstnávání ukrajinského lékaře, mohou kontaktovat sekretariát SVL, jenž zprostředkuje kontakt s možnými kandidáty. Svůj registr zdravotníků uprchlých z Ukrajiny sestavuje i Spolek lékařů se zahraničním vzděláním Doktor Čechov, s nímž odborná společnost na projektu Ukrajina spolupracuje.

Jak se do Projektu Ukrajina zapojit?

Konkrétní postup zapojení do Projektu Ukrajina SVL ČLS JEP je takový, že český praktický lékař vyplní žádost dostupnou na stránkách odborné společnosti a zašle ji e-mailem na svl@cls.cz s předmětem „Ukrajinský lékař“. Bezprostředně dostane potvrzení o přijetí do projektu. Poté v následujícím měsíci zašle fakturu na maximálně 10 000 Kč na SVL ČLS JEP společně se statistickými dotazníky ošetřených pacientů. V čestném prohlášení k tomu ukrajinský lékař potvrdí, že z objektivních důvodů nemohl předložit písemné potvrzení o svém medicínském vzdělání, s tím, že zde uvede všechny školy, jež absolvoval, včetně roku zakončení a druhu závěrečné zkoušky.

Jak již bylo řečeno, spolupráce s ukrajinskými lékaři přináší řadu výhod. Praktický lékař by si měl v této souvislosti dávat hlavně pozor, na který účet ukrajinskému kolegovi platí odměnu za práci, aby neplatil na účet někoho jiného a dotyčný zaměstnanec nebyl o příjem někým krácen.

(red)

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne