Přejít k hlavnímu obsahu

Jak řešit agitovanost u pacientky s demencí v ordinaci PL?

Poruchy chování patří do klinického obrazu demence všech typů. Jsou nejčastější příčinou selhání ošetřovatelské péče, hospitalizace a následné institucionalizace nemocných. Vedou k akceleraci kognitivního deficitu a funkčních poruch. Při vzniku poruch chování u pacienta s demencí je nutné zajistit bezpečí jeho samotného i jeho okolí, zjistit příčinu stavu a cíleně ji léčit (odstranit). Jak postupovat v ordinaci praktického lékaře v případě pacientky s demencí a agitovaností, která znesnadňuje péči v domácím prostředí?

Neklid, agitovanost, agresivita, zmatenost a další poruchy chování postihují 5–10 % seniorů starších 65 let a jejich prevalence dále narůstá s věkem. Jako agitovanost pak označujeme chronický psychomotorický neklid, kdy nemocný pociťuje stav nepohody nezávisle na přímé interakci s okolím. Objevuje se hlavně v mírném a středním stadiu demence. Bývá maladaptivním vyjádřením potřeb, důsledkem dyskomfortu, úzkosti, deprese, psychózy, tělesného onemocnění či vlivu léků.

Následující kazuistika je modelovým příkladem, jak v ordinaci praktického lékaře postupovat v případě pacientky s demencí a agitovaností.

Agitovanost u pacientky s demencí – kazuistika

Do ordinace vchází pacientka, 82letá paní H. v doprovodu dcery. Dcera referuje: „Maminčin stav se v posledních dvou týdnech zhoršil, musela jsem se k ní nastěhovat. V noci bloudí po bytě, všude rozsvěcuje, je vyděšená. Nervózní je i přes den, pořád něco hledá, ale neví co, vyndává věci ze skříní, dokola jí napomínám, ale snad mi to dělá schválně. Opakovaně se pomočila.“ Dcera je podrážděná, vyčerpaná.

Paní H. se rozpláče: „Ale Helenko, co to povídáš, proč si vymýšlíš?“ Očima těká po místnosti.

Lékař z dokumentace zjišťuje, že pacientka k němu chodí pravidelně na preventivní kontroly, léčí se pro hypertenzi, před čtyřmi lety prodělala tranzitorní ischemickou ataku a dva roky je v péči psychiatra pro středně těžkou demenci u Alzheimerovy nemoci. Poslední laboratorní výsledky před třemi měsíci byly v pořádku, ze stejné doby je uvedena terapie: donepezil 10 mg/den, Prestarium 4 mg/den, kyselina acetylsalicylová 100 mg/den, vápník a vitamin D, fakultativně metamizol na bolesti páteře.

Při vyšetření pacientka neguje subjektivní potíže. Tlak má 135/80 mm Hg, je afebrilní a kardiopulmonálně kompenzovaná. Lékař diagnostikuje poruchu chování ve stáří, předepisuje tiaprid 2× 1 tabletu (pozn. red.: Správná iniciální dávka je 0,5–1 tableta/den). Obě ženy utěšuje, že bude zase vše v pořádku.

Za týden přichází dcera znovu, tentokrát bez paní H. Sděluje, že maminka je spavá a už několikrát upadla. Naštěstí se jí nic nestalo. Navzdory spavosti má v sobě dál neklid.

Co teď? Kde se stala chyba?

Podrobný diagnostický postup u poruch chování paní H. shrnuje následující tabulka:

 Zjištěné faktoryIntervence
Rizika chováníPacientka: Není autoagrese ani heteroagrese, hrozí pád, odchod z bytu, riziko institucionalizace!Odstranit z prostředí rizikové věci (koberečky apod.). Pomůcky pro chůzi? 24hodinová péče! Rychle řešit stav!
Pečující osoba: Pečující je vyčerpaná, bez možnosti odpočinku, bez sociálních kontaktů. Reaguje podrážděně.Viz v další tabulce Práce s pečující osobou.
Cíl terapieNerušený spánek, odeznění nočních delirií a denní agitovanosti.
Větší pohoda pečující osoby.
Viz dále.
Příčiny stavuDemence: Neurodegenerace a mediátorový deficit zvyšují vulnerabilitu pro vznik deliria i poruch chování.Vlastní terapie demence: donepezil spolu s nefarmakologickými postupy.

Tělesné faktory: Fyzikální vyšetření nevykazuje zásadní patologii.
Anamnéza: Nic, co by vysvětlilo současné zhoršení stavu.

 

Vyprazdňování stolice i moči je pravidelné, občasné pomočování.

Doplnit laboratorní vyšetření, popřípadě i EKG, RTG plic, CT mozku aj.
Cíleně pátrat po retenci moči (stolice), infekci močových cest, bolesti!
Léky: Aktuální užívanou medikaci nehodnotíme jako rizikovou.
Alkohol paní H. nepije, benzodiazepiny neužívá (Pozor! Agitovanost může vzniknout i v rámci odvykacího stavu).
Ověřit aktuální seznam veškeré užívané medikace, včetně fakultativně podávané a potravinových doplňků!
Pozor na rizikové léky!
Psychické faktory: Úzkost.Psychoterapeutický přístup, laskavost, vlídnost, trpělivost, ujišťování, odvedení pozornosti aj.
Environmentální faktory:
Prostředí – vyhovuje (klid, teplota aj.).
Osobní komfort – vyhovuje (vhodné oblečení, jídlo, pití aj.).
Program – chybí, paní H. není schopna se sama zabavit.
Přístup pečující osoby – v důsledku vyčerpání nevyhovuje.
Umožnit pečující osobě rozhovor bez přítomnosti pacientky.
Je potřeba velké podpory, pečující osoba si potřebuje odpočinout, dostat se do rovnováhy!
Viz v další tabulce Práce s pečující osobou.

Laboratorní výsledky ukazují známky uroinfekce a lehké renální insuficience. Lékař doporučuje podat antibiotika a aktivně pacientku hydratovat. Tiaprid radí podávat přibližně týden ve večerní dávce. Po zaléčení uroinfekce je třeba znovu zhodnotit stav, při odeznění nočních delirií lze postupně tiaprid vysadit, popřípadě ponechat pro fakultativní podání.

Terapeutický postup u paní H. shrnuje následující tabulka:

Typ terapiePopis terapie
FarmakoterapieSymptomatická: Tiaprid 50–100 mg večer dle míry křehkosti pacienta a tolerance, popřípadě další dávka při deliriu (lze podat v kapkách). Dávku dle potřeby velmi opatrně navyšovat, sledovat nežádoucí účinky, nedávat při nadměrném útlumu apod. Lze podávat i fakultativně.
Kauzální: Léčba zjištěné příčiny dle výsledků vyšetření: antibiotika, zvýšená hydratace.
Práce s pečující osobouEdukace: Vysvětlit možné příčiny stavu, poradit přístup při problémových stavech, poradit vhodný program aj.
Podpora: Vyjádřit pochopení pro negativní pocity, respekt ke zvládání situace aj.
Pomoc v péči: Zapojení dalších rodinných příslušníků, pečovatelek aj.

Při uvedeném postupu u paní H. odezněla noční deliria a chování se velmi pomalu vrátilo do původního stavu před zhoršením, prohloubila se však demence a závislost na pečující osobě. Zůstala mírná úzkostná symptomatika s ojedinělými stavy agitovanosti přes den.

V dalším období lékař pokračuje v práci s pečující osobou – tvorba programu, zajištění pomoci v péči aj. (Pozor! Nelze edukovat pečující osobu, která je zcela vyčerpána).

Psychiatr při kontrole hodnotí progresi demence a donepezil zaměňuje za memantin (v pokročilejších stadiích demence může donepezil agitovat).

Vzhledem k přetrvávající úzkosti lékař indikuje antidepresivum SSRI (k zajištění minimálního rizika nežádoucích účinků a lékových interakcí je vhodné volit monoterapii sertralinem, escitalopramem nebo citalopramem) a po stabilizaci stavu řeší s pečující osobou sociálně-právní problematiku (omezení svéprávnosti, příspěvek na péči, napojení na centrum duševního zdraví, pečovatelskou službu aj.).

Shrnutí pro praxi

Agitovanost u pacienta s demencí může být důsledkem řady poruch tělesných (infekce, retence moči aj.) i psychických (úzkost, deprese, psychóza aj.), nežádoucích účinků léků (léky s anticholinergním efektem, nootropika aj.) či dyskomfortu (bolest, nuda aj.). Vždy je třeba odhalit příčinu stavu a na tu cílit léčbu. Důležitý je vhodný přístup k nemocnému, který vždy zohledňuje jeho individualitu, autonomii i důstojnost.

V rámci prevence institucionalizace je třeba dostatečně pracovat také s pečujícími osobami – edukovat je a podporovat, hledat pomoc, zvyšovat jejich toleranci. V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že potřeby nemocného i osob, které o něj pečují, se v průběhu choroby mění!

Připomeňme, že agitovanost se může někdy vystupňovat v agresi zaměřenou proti sobě nebo svému okolí. Jde o akutní stav, s potřebou okamžité intervence. Na místě je podání tiapridu, pokud pacient nespolupracuje, pak ve formě i.m. injekce, která má rychlý nástup účinku (vrcholu plazmatické koncentrace je dosaženo během 30 minut). Rychlý sedativní účinek mají i benzodiazepiny (v injekci je diazepam, midazolam a klonazepam – není vhodný pro akutní zklidnění), ale u těch je větší riziko ortostatické hypotenze, nadměrného útlumu, pádů a zmatenosti. Vznikne-li agrese v domácím prostředí a nelze podat lék nebo podání nemá efekt, pak je třeba volat rychlou zdravotnickou pomoc; většinou je nutné nemocniční vyšetření (hledání příčiny stavu) a případná hospitalizace.

Redakčně upraveno z podkladů, které připravila:
MUDr. Vanda Franková
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne