Přejít k hlavnímu obsahu

Mohou astmatici sportovat? Na co si dát v praxi pozor?

Ze zprávy Global Initiative for Asthma (GINA) z roku 2014 vyplývá, že fyzická námaha je nejběžnějším spouštěčem krátkých epizod astmatických příznaků. K bronchokonstrikci dochází po zátěži u astmatiků velmi často, až v 90 % případů, zajímavé však je, že u sportovců je to až v polovině případů, přičemž v běžné populaci jen mezi 5–20 %. Astma rozhodně nevylučuje fyzickou aktivitu nebo sportování, je ale potřeba, aby byl pacient v péči odborného lékaře, pravidelně užíval vhodné léky, dokázal správně vyhodnocovat svůj aktuální zdravotní stav a jemu přizpůsobovat trénink.

Respirační obtíže vznikající po fyzické námaze lze rozdělit do dvou základních skupin – na astma indukované tělesnou zátěží (EIA), kdy krátká námaha způsobuje u astmatika dušnost, bronschospasmus indukovaný tělesnou zátěží (EIB, ZIB), definovaný jako spasmus dýchacích cest způsobený krátkou námahou nesouvisející s výskytem symptomů chronického astmatu (jde o formu bronchiální hyperreaktivity).

Mechanismů vzniku pozátěžového astmatu je hned několik. Uplatňují se nejen poškození respiračního epitelu či aktivace neurogenního zánětu, ale také mechanismus osmotický, při kterém dochází po přechodné dehydrataci sliznice s následnou hyperosmolaritou ve slizničních buňkách i tekutině na jejich povrchu k aktivaci žírných buněk, z nichž se uvolňují zánětlivé látky a zároveň se zvyšuje citlivost cholinergních receptorů. To vede ke kontrakci malých bronchiálních svalů a bronchokonstrikci. Při teplotním mechanismu svou roli zase sehrává hyperventilace studeného vzduchu, která zapříčiní vyplavení mediátorů zánětu, zvýšení počtu T-lymfocytů, eozinofilů a makrofágů, přičemž dochází k rozvoji zánětlivých změn bronchiální sliznice.

Důraz na inhalační antiastmatika a pozor na doping

Úlevová i kontrolující léčba sportovců astmatiků se neliší od terapie běžných pacientů a řídí se doporučeními GINA 2017. Cílem je kontrola astmatu, prevence exacerbací a zejména u sportovců, tedy mladých a jinak zdravých jedinců, je stěžejní edukace o pravidelném užívání léků. Terapii je však třeba přizpůsobit antidopingovým pravidlům. Obecně je u astmatiků zásadní neindikovat dlouhodobě působící beta-2 mimetika (LABA) bez inhalačních kortikoidů (IKS); systematické používání pouze krátkodobě působících beta-2 mimetik (SABA) je nevhodné, protože zvyšuje bronchodilatační citlivost dýchacích cest (na cvičení a alergeny), může vést ke zhoršení průběhu exacerbace EIB a snížení účinnosti inhalačních léků při exacerbaci astmatu.

Připomeňme, že většina antiastmatik je zařazena na seznam zakázaných dopingových látek – u sportovců je povolena pouze jejich inhalační aplikace, nikoli perorální či injekční podání. Podle Světového antidopingového kodexu, platného od 1. ledna 2018, jsou všechna selektivní i neselektivní beta-2 mimetika zakázána, kromě tří inhalačních přípravků – salbutamolu (maximálně 1600 μg za 24 hodin v oddělených dávkách), salmeterolu (maximální dávka 200 μg za 24 hodin) či formoterolu (maximální dávka 54 μg za 24 hodin), podávaných popřípadě v kombinaci s glukokortikoidy. Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a formoterolu v koncentraci vyšší než 40 ng/ml je považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že byl abnormální výsledek způsoben terapeutickou dávkou nižší než výše uvedené maximum. Pokud se týká ostatních inhalačních beta-2 agonistů, jejich indikace je stále vázána na udělení terapeutické výjimky. Do budoucna by měly být zakázané látky rozděleny do tří skupin – zakázané stále (při soutěži i mimo ni), zakázané při soutěži a zakázané v určitých sportech.

Záleží na výběru sportovní disciplíny

V souvislosti se zátěžovým astmatem je třeba si také uvědomit, že mezi faktory ovlivňující výskyt dušnosti patří druh a frekvence námahy či sportu, intenzita a délka zátěže, teplota prostředí, znečištění ovzduší či respirační infekce. Proto jsou pacientům s astmatem doporučovány sporty, jako jsou například plavání, tenis, gymnastika, skok do dálky či výšky, nebo kolektivní sporty vyžadující krátkodobou intenzivní námahu, třeba volejbal. Nedoporučují se naopak sporty se značnou námahovou zátěží nebo vykonávané při nízkých teplotách, mimo jiné běh na lyžích, biatlon, vytrvalostní běhy, rychlobruslení, hokej, cyklistika, fotbal či basketbal.

Praktické doporučení pro astmatiky

Astmatici by při pohybových aktivitách měli dodržovat několik doporučení, například sportovat pouze ve stabilním období astmatu, kdy je onemocnění dobře kontrolováno; vždy mít po ruce inhalátor; provádět rozcvičku, která zamezí „studenému startu“; cvičit se submaximálním zatížením; na konci tréninku postupně snižovat intenzitu cvičení; předcházet dehydrataci a popřípadě používat ochrannou masku.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXXV. sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů 2018 v Brně přednesl:
prof. dr. hab. n. med. Radosław Gawlik
Uniwersytet Śląski, Katovice, Polsko

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne