MUDr. Jakubec: U koho po uvolnění režimu neotálet s funkčním vyšetřením?

Jak by se měli pneumologové v současné situaci zachovat v ambulancích a na klinikách? Jak by měl podle Vás vypadat návrat k běžnému režimu pneumologických pracovišť a na jaké změny je třeba se připravit?

Navzdory postupnému návratu k běžnému režimu by měli jak zdravotníci, tak pacienti pokračovat v nošení roušek, zvýšené hygieně rukou, dezinfekci prostor a dodržování vzdálenosti mezi pacienty. V ambulancích je určitě vhodné nastavit objednávání pacientů po předchozí telefonické nebo e-mailové domluvě dle časového rozvrhu tak, aby se nemocní v čekárnách nekumulovali. Při vstupu do ambulance doporučujeme stratifikaci pacientů buď pomocí dotazníku nebo cílenými, přímými dotazy zdravotnického personálu na klinické projevy koronavirové infekce. Na některých pracovištích měří nemocným při vstupu do ambulance i tělesnou teplotu. Pacienty s vysokou suspekcí na infekci COVID – akutní kašel, akutní dechové obtíže, horečka – je třeba ihned odeslat na testování SARS-CoV-2 s tím, že by se dále neměli zdržovat v prostorách ambulance. V případě nemocničních ambulancí by měli být tito pacienti umístěni v samostatné uzavřené místnosti ambulance, kde vyčkají výsledku testu. Pokud je to prostorově možné, je ideální vysoce rizikové pacienty, jako jsou nemocní po transplantaci, s onkologickou diagnózou nebo cystickou fibrózou, umístit v samostatné a oddělené čekárně ambulance. Pacienti z těchto rizikových skupin by měli být také vyšetřeni jako první, aby byl čas jejich pobytu na ambulanci co nejkratší.

Na našem pracovišti máme výhodu dvou oddělení. Jedno oddělení je určeno k diagnostickému procesu pro pacienty onkologické a nemocné bez infekčních příznaků. Na druhém oddělení jsou umístěni pacienti s infekcemi (pneumonie, exacerbace CHOPN apod.). Zde máme vyčleněny dva pokoje pro pacienty, u nichž nemůžeme vstupně vyloučit COVID. Pokud je u nich test na SARS-CoV-2 negativní, mohou být následně přeloženi na „běžné“ pokoje tohoto oddělení. Na těchto vyčleněných pokojích je zaveden zvýšený hygienicko-epidemiologický režim podobný jako u nemocných s MRSA.

Snažíme se také snížit pohyb pacientů ve společných prostorách oddělení, proto je například strava pacientům podávána přímo na pokojích.

Na co by si měli v tuto dobu pneumologové dávat pozor s ohledem na trvající riziko COVID-19 i s ohledem na potřeby a rizika vyplývající z chronických respiračních onemocnění?

Neměli by dlouhodobě odkládat vyšetření pacientů s chronickými respiračními nemocemi, kteří jsou klinicky nestabilní nebo křehcí. Na druhé straně není vždy vhodné svádět jejich akutní potíže jen na chronické onemocnění. V indikovaných případech bychom také u těchto nemocných neměli váhat s provedením testu na SARS-CoV-2. Stává se, že někdy bývá příčinou akutního zhoršení chronického onemocnění nošení roušky, i na to je třeba myslet. U pacientů s imunosupresivní léčbou, kteří nejsou suspektní nebo v riziku COVID-19, by se tato léčba neměla vysazovat nebo snižovat, protože může dojít k progresi základního onemocnění. U onkologických pacientů se může léčba upravit, ale nesmí se přerušit.

V době distanční péče se mimo jiné neprovádělo funkční vyšetření. U kterých pacientů by se s ním nyní nemělo otálet, popřípadě u kterých diagnóz hrozí nebezpečí z prodlení?

Funkční vyšetření by se mělo neodkladně provést u pacientů před plánovanými operacemi, zvláště onkologickými, aby u nich nedošlo ke zpoždění léčby. Dalšími vhodnými indikacemi jsou pacienti s idiopatickou plicní fibrózou, aby u nich mohla být eventuálně co nejdříve zahájena antifibrotická léčba, a také nemocní po transplantaci, kde zhoršení funkčních hodnot může být jedinou známkou akutní či chronické rejekce u jinak asymptomatických jedinců. U pacientů s chronickými respiračními chorobami, kteří jsou ve stabilizovaném stavu, je lepší spirometrii zatím neprovádět, i zde však platí důraz na individuální přístup. Funkční vyšetření plic je také nutno provést z diagnostických důvodů, jako je dušnost nejasné etiologie apod. Totéž se týká skiagramu hrudníku.

Na jaká možná potenciální rizika je potřeba se připravit v blízké budoucnosti? Odborná veřejnost diskutuje například o druhé vlně COVID-19 nebo o „zanedbání péče“ v důsledku toho, že pacienti měli obavu přijít k lékaři se svými potížemi.

Termín „zanedbání péče“ se mi jeví poněkud nešťastný. Zásluhou moderních technologií jsme byli schopni být s našimi pacienty v dostatečném kontaktu a při akutních potížích nebo zhoršení stavu byli vždy nemocní akutně vyšetřeni a léčeni, včetně hospitalizace. Odloženy byly pouze diagnostické výkony u intersticiálních plicních procesů a pacientů po transplantaci plic, ale jen v řádu několika týdnů, a nyní již fungují v běžném režimu. Péče o onkologické pacienty včetně diagnostiky a léčby, a to i chirurgické, nebyla nijak omezena. Roli spíše hrál strach některých lidí z nákazy ve zdravotnických zařízeních, ale i ten poměrně rychle odeznívá a počty pacientů se již blíží normálním časům.

Druhou vlnu COVID-19, respektive spíše očekávání jejího příchodu, vidím jako závažný psychologický a logistický problém. Na podzim můžeme jako každoročně očekávat vlnu respiračních infekcí, způsobenou řadou běžných komunitních virů. Určitě vypukne obava z návratu pandemického koronaviru. Na jedné straně mohou být zdravotnická zařízení zahlcena osobami, které budou chtít být vyšetřeny na COVID-19, na druhé straně naopak část lidí z obavy z nákazy zůstane s jinými a závažnými zdravotními potížemi doma. Jejich zdravotní stav pak skutečně může být negativně ovlivněn opožděným vyšetřením a léčbou.

Důležitý i z hlediska psychiky bude rychlý start masivního testování SARS-CoV-2, které s velkou pravděpodobností ukáže, že naprostá většina těchto infekcí není COVID-19. Obvyklá hygienická opatření by měla být samozřejmostí vždy, stejně jako ochrana rizikových skupin. Otázka je, zda se vrátí celoplošné povinné nošení roušek, nebo bude stačit zvýšená opatrnost a lidská ohleduplnost. Zdravotnická zařízení mají už připraveny a vyzkoušeny krizové plány provozu, které mohou být použity, avšak pravděpodobně bude stačit jen částečná modifikace provozu, přičemž běžná péče o nemocné by neměla být razantněji omezena. Velkou roli přisuzuji médiím, která mohou pozitivně ovlivnit a zklidnit atmosféru ve společnosti, což by byla vítaná změna oproti situaci z jara tohoto roku.

Chtěl byste ještě něco dodat závěrem?

Závěrem bych chtěl poděkovat všem českým zdravotníkům i sociálním pracovníkům za maximální nasazení, obětavost a odpovědnost v minulých týdnech a měsících. To stejné platí pro ohromné množství občanů, kteří prokázali to nejlepší z charakteru českého národa. Kéž by to vydrželo i v klidnějších dobách.

Tomáš Novotný