Věřím, že se s plátci na vyúčtování péče domluvíme

Poté, co se zástupcům ambulantních specialistů podařilo na začátku nouzového stavu dojednat s pojišťovnami zachování zálohových plateb na maximální výši a následně i dostatečnou úhradu elektronických konzultací a další opatření, která pomohla zachovat alespoň bazální funkčnost ambulancí, se nyní jedná o podobě financování ambulantní péče pro zbytek roku. Zástupci ambulantních specialistů vycházejí z faktu, že pacientů do ambulancí nyní chodí a ještě dlouho bude chodit významně méně, než bylo dříve běžné, a také se dá předpokládat, že v rámci epidemiologické situace bude stále nutné četnost návštěv nemocných v ordinacích regulovat. Navíc, i přes velmi vstřícnou úpravu finanční hodnoty telefonického kontaktu, je to pro ambulance pouze částečná pomoc. Pokud nedojde ke změně systému ve výpočtu konečných úhrad, mohou mít některá ambulantní zařízení koncem roku problém s vrácením části zálohových plateb. Proto zástupci ambulantních specialistů vyzvali zdravotní pojišťovny k jednání s cílem, aby se mimo jiné neuplatňovaly žádné regulace a limity, neboť pandemie COVID-19 bude sama o sobě velmi pravděpodobně příčinou poklesu a změny struktury poskytované péče. Zástupci ambulantních specialistů usilují také o to, aby byly zohledněny zvýšené náklady na nákup ochranných pomůcek v úhradách a aby rok 2020 nebyl referenční pro další období.

Jak hodnotí současnou situaci i výhled financování ambulantní pneumologické péče, jsme se zeptali MUDr. Ivany Čierné Peterové, první místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Jak hodnotíte možnost negativních finančních dopadů pandemie COVID-19 na pneumologické ambulance?

Dle předchozích vyjádření plátců osobně doufám, že nám zdravotní pojišťovny vyjdou vstříc. My o své pacienty opravdu pečujeme. Vím, že téměř všichni kolegové pneumologové zůstali ve svých ambulancích pro své pacienty, kterým jsme poskytovali péči prostřednictvím telefonického kontaktu a vystavování eReceptů. Celkový počet námi vykázaných výkonů bude sice v období od března do května nižší, protože jsme neprováděli funkční vyšetření, ale podle objemu preskripce a počtu ošetřených nemocných si mohou plátci snadno ověřit, jak velký objem péče jsme poskytli.

Neobáváte se ale toho, že se výpadek počtu výkonů na konci roku promítne v nižších celkových úhradách?

Zatím máme stejné měsíční zálohy jako loňském roce, a pokud dojde k velkým výpadkům ve vykázané péči, budeme se zdravotními pojišťovnami jednat, aby tyto výpadky nějakým způsobem kompenzovaly. Věřím tomu, že se domluvíme, protože k provedení menšího počtu funkčních vyšetření existovaly objektivní důvody. Až to situace dovolí, tak se mohou funkční testy u pacientů, s nimiž byli pneumologové v době pandemie pouze v telefonickém styku, dovyšetřit. Osobně jsem to řešila tak, že jsme v naší ambulanci nemocné, kteří byli již před pandemií objednáni, kontaktovali telefonicky, zjišťovali jsme jejich potíže, a pokud potřebovali nějaké léky, vystavili jsme eRecepty. Jinými slovy, snažili jsme se základní dispenzární péči poskytnout svým pacientům alespoň distančně. Nyní již 14 dní ordinujeme jako dříve a objednáváme pacienty k osobním návštěvám.

Nemáte však kvůli nutnosti dodržovat protiepidemiologická opatření menší počet návštěv než obvykle?

V rámci běžné ordinační doby máme kvůli hygienicko-epidemiologickým opatřením samozřejmě menší počet pacientů, ale snažíme se rozšířit návštěvní dobu až do odpoledních hodin, abychom mohli poskytnout péči většímu počtu nemocných. Proto si nemyslím, že pacientů k nám dorazí výrazně menší počet. Je pravda, že do naší ambulance nyní přichází výrazně méně nemocných odeslaných od praktických lékařů, ale věřím, že se tento stav brzy normalizuje a že nám pojišťovna tyto objektivní výpadky bude kompenzovat. V souvislosti se zvýšenou platbou za státní pojištěnce by na to systém zdravotního pojištění měl být připraven.

Pokud by plátci chtěli koncem roku uplatňovat nějaké restrikce, navzdory tomu, že lékař může doložit dostatečný objem distanční péče a počet unicitních rodných čísel, určitě bych se proti takovému rozhodnutí odvolala.

Mnozí odborníci nyní varují před rizikem zanedbání péče u nemocných, kteří nemohli v nouzovém stavu osobně navštívit lékaře. Hrozí podobné riziko také u některých pneumologických diagnóz?

U některých pacientů může samozřejmě v době pandemie dojít ke zhoršení jejich astmatu nebo CHOPN, popřípadě intersticiální plicní fibrózy. Obecně se dá říci, že může dojít k progresi všech našich plicních diagnóz, nicméně máme doporučené algoritmy, jak hodnotit dušnost a další příznaky, které jsou pro respirační onemocnění typické. Největší obavu v tomto ohledu však máme z nárůstu prevalence, popřípadě horší operability pozdě diagnostikovaných bronchogenních karcinomů.

U kterých typických příznaků by pacient osobní návštěvu v ordinaci neměl odkládat?

Z pohledu diagnostiky bronchogenního karcinomu je to v první řadě výskyt hemoptýzy a také bolest ramene, která může signalizovat prorůstání nádoru nervově-cévními plexy, popřípadě hubnutí ve spojení s kašlem. Dušnost, která progreduje i při malé zátěži, může zase naznačovat zhoršené astma nebo CHOPN. Nejvíce alarmující je ale výskyt hemoptýzy.

Jaké jsou v současnosti nejčastější dotazy kolegů z terénu?

Nejvíce se kolegové ptají, jakým stylem se mají vrátit k provádění funkčních testů u svých pacientů. Na webových stránkách odborné společnosti máme pro tuto situaci vypracován poziční dokument, ale kolegům jde spíše o upřesnění situací, u nichž si nejsou jisti. Jinak bych situaci v terénu z pohledu naší odbornosti hodnotila jako velmi klidnou a stabilizovanou. Postupně se vše vrací k normálu, i když musíme samozřejmě dodržovat protiepidemiologická opatření. Také nám pomáhá, že můžeme v případě sebemenšího podezření posílat pacienty na testy na COVID-19. Praktickým lékařům bych tak ráda vzkázala, že se nemusejí obávat odesílat své pacienty do našich ordinací – jsme na ně připraveni.

Vláda schválila lékařům a nelékařským pracovníkům zdravotnických záchranných služeb jednorázovou odměnu ve výši 40 000 Kč za každý měsíc v období březen až květen. Na stránkách Sdružení ambulantních specialistů ČR se také objevují úvahy o určité „bonifikaci“ lékařů v terénu, kteří byli pro pacienty k dispozici ve svých ordinacích. Souhlasila byste s tím?

Určitě je to dobrý nápad. Myslím, že pneumologové by si nějakou formu bonifikace rovněž zasloužili, protože s ohledem na charakter nákazy byli velmi exponovaným oborem. Neznám nikoho z kolegů, kdo by přerušil péči o pacienty, byť nejprve byla prováděna v maximálně možné míře jen distančně. Poslední dva týdny již navíc ordinujeme ve standardním režimu a objednáváme pacienty k osobním návštěvám, kdy kromě klinického vyšetření provádíme i základní spirometrické vyšetření a bodypletysmografický test. Používáme covidový dotazník, ve kterém pacient podepisuje, zda byl v karanténě nebo se setkal s COVID-19 pozitivní osobou, dále měříme nemocným před vstupem do čekárny teplotu, používáme dezinfekci a všechny doporučené ochranné prostředky. Pokud k nějaké formě bonifikace u nás nedojde, věřím, že plátci budou minimálně velmi vstřícní, až budeme jednat o propadech ve vykazování výkonů a o vyúčtování zálohových plateb za tento rok.

Dlouhodobá aplikace hygienicko-epidemiologických opatření v ordinacích a čekárnách s sebou ponese poměrně velké dodatečné náklady. Budete jednat se zdravotními pojišťovnami o jejich náhradě?

Až dosud jsme dostávali ochranné prostředky ze zásob krajských úřadů, ale v dalším období si je již budeme muset zajišťovat sami a je pravda, že náklady s tím spojené nebudou zanedbatelné. Například cena jednoho respirátoru, který vydrží několik hodin, se může pohybovat v řádu 200–300 korun. Proto doufáme, že se najde nějaký mechanismus, pomocí kterého bude možné tyto vícenáklady ambulancím refundovat. Toto téma by určitě mělo být součástí nějakého budoucího jednání s plátci.

Tomáš Novotný