Umějí urologové správně dávkovat antibiotika u těhotných?

Naprostá většina infekcí močových cest je vyvolána bakteriemi Escherichia coli. Ty mají mimo jiné schopnost vytvářet ve svém okolí biofilm, což poměrně výrazně komplikuje léčbu antibiotiky. Biofilm představuje nejen chemickou bariéru pro prostup léčiv, ale také prostor pro mezibuněčnou komunikaci jednotlivých bakterií. Ta probíhá pomocí jevu zvaného quorum sensing, během kterého si bakterie skupinově vyměňují signální molekuly. V současné době jsou již známé látky, které jsou in vitro schopné se signálními molekulami interagovat a tím správnému fungování biofilmu zamezit. Jde o potenciálně slibnou zbraň v rukou zdravotníků, její nasazení v praxi je ovšem zatím hudbou budoucnosti. Prozatím jsou tedy pro terapii infekcí močových cest k dispozici pouze antibiotika.

Jak tedy správně dávkovat léčiva u těhotných žen? V první řadě je důležité si uvědomit, že ruku v ruce s fyziologickými změnami ženského těla během těhotenství, jako je například zvýšení celkového objemu tělesné tekutiny a zrychlení krevního oběhu, jdou u těchto pacientek i změny farmakokinetických vlastností podávaných léčiv. Ukazuje se, že změny jako zvýšená clearance léčiva a zkrácený biologický poločas mají za následek snížení jím dosažené hladiny v krevní plazmě až o 40 % (Jaká antibiotika nasadit v těhotenství a při kojení? Medicína pro praxi 2015;12:135–136). Z toho důvodu by teoreticky měla být dávka antibiotika v těhotenství navýšena až o 30–50 %. V souhrnu údajů o daném přípravku se píše, že je zapotřebí brát v potaz zdravotní stav pacienta, jemuž je lék podáván, a kromě běžného dávkování je v něm uvedeno i rozmezí množství účinné látky na kilogram tělesné hmotnosti na den. Je proto vhodné si toto rozmezí u těhotných žen propočítat a zvážit, zda je daná dávka antibiotika pro pacientku vhodná, nebo není. Vzhledem k tomu, že beta-laktamová antibiotika patří mezi léky, jejichž účinek závisí na časovém okně, po něž je sérová koncentrace léčiva vyšší než minimální inhibiční koncentrace, měla by se podávat v kratších časových intervalech.

Zajímavým způsobem, jak zlepšit efekt léčby, je využít imunomodulačních vlastností vitaminu D na buňky uroepitelu. Studií již bylo prokázáno, že ženy, které mají nedostatek vitaminu D, častěji trpí močovými infekcemi (Ramos NL et al., Clin Microbiol Infect 2015;21:482.e1–482.e7). Suplementace vitaminem D proto v naší chronicky poddávkované společnosti nemůže být na škodu. Je zajímavé, že synergické účinky s antibiotiky mají i mnohé rostlinné silice, jako například ty z tymiánu obecného, či rozmarýny obecné. Bohužel fytofarmaka s jejich obsahem jsou v těhotenství kontraindikována. Pomoci si jimi lékaři mohou alespoň v léčbě netěhotných žen a mužů.

(red)