Příslib využití inhibitorů Janus kináz v dermatologii

„Využití inhibitorů Janus kináz v dermatologii je v dnešní době velmi moderním tématem,“ pronáší v úvodu videokomentáře MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D., působící v Nemocnici České Budějovice. A nejinak tomu bylo na virtuálním 30. výročním kongresu EADV, jehož program tento přední odborník sledoval a o němž informuje ve videokomentáři, k jehož zhlédnutí Vás co nejsrdečněji zveme.

J. Horažďovský v jeho úvodu samozřejmě dopodrobna osvětluje, co to Janus kinázy (JAK) jsou a jakou funkci v organismu plní (ovlivňují mimo jiné činnost cytokinů a chemokinů a jsou zodpovědné i za přenos informací z povrchu buňky do buněčného jádra). A zmiňuje také to, že mutace pro JAK/STAT (signal transducer and activator of transcription protein) byla zaznamenána u řady systémových onemocnění pojiva – Crohnovy nemoci, revmatoidní artritidy, psoriázy, psoriatické artritidy, atopického ekzému, vitiliga a dalších. Prezentuje na obrazovce též schéma přenosu cytokinové informace do nitra buňky po stimulaci interleukinem (IL) 23, IL-12 a interferonem typu 1, jakož i využití těchto mechanismů v léčbě psoriázy (především blokády JAK2 a TYK2) s ovlivněním diferenciace lymfocytů Th1 a Th17 (a též aktivací dendritických buněk a sekreci IL-17, TNF-alfa a interferonu gamma).

J. Horažďovský v další části sdělení zmiňuje i další imunologické procesy, které terapeutické ovlivňování JAK alteruje, jako je tvorba osteoklastů, přežívání neuronů, metabolismus lipidů či diferenciace granulocytů. A také dozrávání lymfoidních buněk, podporu T-regulačních buněk, změny růstových faktorů a regulaci metabolické aktivity.

„Z hlediska psoriázy nás nejvíce zajímá cesta zahrnující sekreci IL-17 se stimulací proliferace keratinocytu a vznikem psoriatického ložiska,“ vysvětluje podrobně ve videu J. Horažďovský za pomoci obrazového schématu, na němž Janus kinázy působí na buňku Th17, kterou stimulují k uvolňování IL-17, jehož vlivem se formuje psoritické ložisko. A pokračuje: „Efekt léčby inhibitory JAK tedy vlastně znamená zablokování přenosu této aktivační informace a tím pádem zablokování proliferace keratinocytů. V současnosti prozatím není v Evropě ani USA schválen žádný inhibitor JAK pro léčbu chronické ložiskové psoriázy, avšak klinické studie v této oblasti intenzivně probíhají,“ přičemž jich několik adresně zmiňuje. A blíže přibližuje studii fáze 3 s inhibitorem JAK1,3 tofacitinibem v léčbě středně těžké až těžké psoriázy (Papp K et al., Br J Dermatol 2015) a výsledky účinnosti a bezpečnosti v jejím 16. týdnu (léze u 59 % pacientů zhojeny či téměř zhojeny a identicky u 59 % nemocných též dosaženo skóre PASI 75). „Tato léčba je spojena s nežádoucími účinky, nicméně 96,8 % z nich bylo lehkých či středně silných, typu bolesti hlavy či nazofaryngitidy,“ uvádí v této souvislosti autor videokomentáře, kromě mnoha dalších souvisejících informací a také dat ze studie autorů Papp K et al., Br J Dermatol 2016 s dalším slibným inhibitorem JAK1,2 – baricitinibem. A zmiňuje též to, že tofacitinib již byl agenturou FDA schválen k použití u psoriatické artritidy.

Celý videokomentář J. Horažďovského zhlédněte ve výše připojeném videu.