Na jaké technologické novinky se diabetici mohou těšit?

Koncentrace glykovaného hemoglobinu (HbA1c) je nejčastěji používaným parametrem dlouhodobé kompenzace glykemie. Bohužel příliš úzká glykemická kontrola má za následek zvýšené riziko život ohrožujících hypoglykemických epizod. Podle studie DCCT, prezentované na letošní konferenci ATTD, se ukázalo, že křivka rizika hypoglykemie v závislosti na hodnotě HbA1c má u osob s DM1 na CGM tvar písmene J s tím, že nejnižší incidence hypoglykemií je v pásmu koncentrace HbA1c 8,1–8,6 % (65–70 mmol/mol). Silně motivovaný pacient je přitom s vynaložením velkého úsilí schopný snížit koncentraci HbA1c bezpečně i více, v široké populaci to nicméně nelze doporučit. A právě zde se otevírá obrovský prostor pro přístrojovou techniku založenou na CGM a inzulinových pumpách, která by mohla glykemii regulovat stabilně a dlouhodobě v cílovém rozmezí.

Senzory jsou menší a déle vydrží

Trendem na poli glykemických senzorů pro CGM je především miniaturizace a prodloužení životnosti. Moderní nalepovací senzory mohou mít tvar a velikost ploché lentilky, takže poskytují uživateli komfort, nezatrhávají se za oblečení a jsou maximálně diskrétní. Výhodou je také možnost kalibrace jen jednou denně s výbornou přesností (MARD) kolem 9 %. Do budoucna se očekávají přístroje s dvoutýdenní životností, které by mohly být dokonce dodávané již zkalibrované a poskytovaly by tak naprostý uživatelský komfort. Možností jsou také subkutánní senzory, které sice vyžadují invazivní zavedení, in situ nicméně vydrží 3–6 měsíců.

I drobné kroky se počítají

Některé inovace jsou medicínsky převratné, jiné sice drobné, ale pro pacienty zcela zásadní. Novější inzulinové pumpy lze nyní snadno nabíjet pomocí mikro USB kabelu podobně jako mobilní telefon. Výhodou je také možnost softwarových aktualizací, pomocí kterých lze hardwarově starší zařízení fakticky převést na modernější verzi. Platí přitom, že každý update musí být schválen regulačními agenturami.

Zlatým grálem je uzavřený okruh

Cesta k uzavřenému okruhu se diabetologií táhne již několik dekád a nyní se konečně tento cíl zdá být na dohled. Starší inzulinové pumpy pouze automaticky injektovaly inzulin, postupně se je povedlo napojit na data z CGM. Pomocí těchto dat byla nejprve pumpa pouze brzděna v případě rizika hypoglykemie, později i naopak akcelerována při hyperglykemii. Záhy tak vznikl poloautomatizovaný hybridní systém, který stále vyžadoval zadání některých vstupů a příkazů pacientem. Nyní přicházejí na trh první plně automatizované přístroje a do budoucna se počítá rovněž s uzavřenými multihormonálními okruhy, které by kromě podávání inzulinu titrovaly také aplikaci dalších hormonů, především glukagonu. Ten přitom až do nedávné doby nebyl dostupný v dostatečně stabilní rozpustné formě, látka do 24 hodin denaturovala a nebyla tak vhodná k přímé aplikaci pacientem. Nyní se nicméně povedla průmyslová syntéza stabilních forem, a kromě okamžité léčby hypoglykemií by se event. mohlo povést aplikovat glukagon uzavřeným systémem na základě přirozené cirkadiánní křivky a dat z CGM.

Netrpěliví kutilové experimentují na vlastní pěst

Čekání na v Evropě schválený uzavřený okruh je dlouhé a celá řada pacientů se rozhodla tento problém vyřešit po svém. Na internetu je dostupný systém Open APS (Artificial Pancreas System), s jehož využitím lze kutilsky propojit CGM a inzulinovou pumpu do amatérského a regulačními agenturami neschváleného uzavřeného okruhu. Řada pacientů si pochvaluje, že zařízení skvěle funguje, lékařská obec by nicméně měla být k takovému postupu skeptická. Open APS by lékaři rozhodně neměli aktivně doporučovat, naopak by měli pacienty poučit o rizicích s ním spojených. Za aplikaci inzulinu je nicméně mimo zdravotnické zařízení zodpovědný sám pacient, a pokud se svobodně rozhodne za tímto účelem použít necertifikovaný systém, pak nese také příslušná rizika. Svěření se lékaři s tím, že nemocný používá Open APS, by tak nemělo vést k přerušení preskripce inzulinu.

Aplikace jako osobní kouč

Trendem na poli inovací v diabetologii jsou také nejrůznější počítačové a mobilní aplikace, které v konečném důsledku pomáhají diabetikům dodržovat terapeutická i lifestylová doporučení. Ve světě rozšířená je například aplikace MySugr, která umí zobrazovat data z CGM, kalkulovat dávky inzulinu, odhadovat koncentraci HbA1c a ukládat data o tělesné hmotnosti a životním stylu. Aplikace kromě toho nemocné koučuje a motivuje k žádoucímu chování. Českou alternativou je potom aplikace Čas pro zdraví, kterou vyvíjí tuzemský tým v čele s MUDr. Martinem Matoulkem, Ph.D. Její výhodou pro diabetiky v našich zemích může být i rozměr sociální sítě. Aplikace sleduje například počet kroků a ukazuje rekordmany a ostatní statistiky v reálném českém prostředí. Data lze kromě toho sdílet s ošetřujícím lékařem, který tak má přehled o situaci v reálném čase a může na ně při konzultaci s pacientem reagovat.

Podívejte se také na krátký videokomentář doc. MUDr. Martina Prázného, Ph.D., ve kterém nastiňuje, v čem mohou být moderní technologie užitečné nejen pro pacienty, ale i jejich ošetřující lékaře.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na letošních Diabetologických dnech v Luhačovicích přednesl:
doc. MUDr. Martin Prázný, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze