Růst úhrad, nebo hrozba revizí? Co diabetologům přinese rok 2022?

Domnívám se, že rok 2022 by vedle pokračující pandemie mohl přinést i některé pozitivní změny. Pokud jsem dobře informována, tak nová vláda uvažuje o znovuzavedení nadstandardní péče, což by znamenalo přínos finančních prostředků do sektoru zdravotních služeb a péče. Myslím, že by mnoho klientů zdravotních pojišťoven uvítalo možnost si za nadstandardní zdravotní péči připlatit.

Plátci zdravotních pojišťoven budou mít k dispozici výsledky programu VZP Plus, který podněcuje lékaře ke zlepšování kvality poskytované zdravotní péče; podobný program zavedla i Zdravotní pojišťovna MV ČR. Ve své ordinaci však vnímám, že pozitivní výsledky tohoto programu se dostavily až s určitou latencí. První program hodnocení kvality léčby trval pouze půl roku, ale u mnohých pacientů jsme dosáhli výrazného zlepšení péče až po delším časovém úseku.

Ptáte-li se, jaké chování lze očekávat od plátců, tak ideální by byla situace, kdyby zdravotní pojišťovny akceptovaly inflaci a zdražování a navýšily zdravotnickým zařízením adekvátně hodnotu bodu.

Pacienti už mají osobní zkušenosti s onemocněním COVID-19, většina jich je očkována, část onemocnění prodělala, bohužel část nám i zemřela buď na COVID-19 samotný nebo komplikace spojené s tímto onemocněním. Od svých pacientů proto očekávám přizpůsobení se situaci a určitý návrat k normálu. Trochu se potýkám s malou částí nemocných, kteří si zvykli pouze na zasílání receptů a nechtějí chodit na pravidelné kontroly do ordinace. Stojí mne to čas a energii jim vysvětlovat, že je to potřeba a hlavně v jejich zájmu. Proto pro ně hledáme nejschůdnější cestu kontroly, která je nezbytná.

Není jednoduché v dnešní době předvídat, jak se bude situace vyvíjet v roce 2022. Pokud ale srovnám činnost ambulance v prvním a druhém pololetí 2021, tak druhá polovina loňského roku se určitě přiblížila „normálnímu“ provozu ambulance před pandemií COVID-19. Doufám, že tento trend bude nadále pokračovat a budeme s pacienty v častém osobním kontaktu při pravidelných návštěvách. Diabetes je chronické progresivní onemocnění, které se u řady pacientů během uplynulých dvou let z různých důvodů destabilizovalo. Tato zkušenost nám ukázala, jak důležitá je trvalá, kontinuální edukace a motivace nemocných k dodržování zdravého životního stylu. Distanční konzultace zdravotního stavu a vystavování eReceptů není z dlouhodobého hlediska vzhledem k narůstajícímu riziku komplikací diabetu udržitelný stav.

Moderní diabetologie aktuálně disponuje celou řadou moderních léčivých přípravků, které mají prokázaný kardioprotektivní a nefroprotektivní efekt, snižují kardiovaskulární riziko a mortalitu diabetiků. Od plátců proto očekávám takový vývoj úhrad těchto antidiabetik, který bude směřovat k větší dostupnosti pro naše pacienty, jejichž osud významným způsobem ovlivňují. Na druhou stranu od svých pacientů očekávám větší podíl osobní zodpovědnosti za své zdraví.

Do roku 2022 hledím s mírným optimismem. Doufám, že nové vlny koronavirové epidemie budou slabší a slabší, až se z COVID-19 stane běžné „chřipkovité“ onemocnění. Také doufám, že už nikdy nenastane období převažující distanční péče, že se distanční péče stane doplňkem k osobním kontrolám v ambulanci.

Myslím, že teprve strach z vážného průběhu infekce COVID-19 přiměl některé pacienty zamyslet se nad tím, zda se přeci jen nevyplatí mít diabetes co nejvíc pod kontrolou, i když nebolí a momentálně jim žádné problémy nezpůsobuje. Že by se pacienti jako celek ve svých výsledcích v průběhu posledních dvou let vylepšili, sice nepozoruji, ale vzhledem k tomu, že diabetes je choroba progredující a mí pacienti stárnou, intervaly mezi kontrolami se stále prodlužují, mnozí diabetici z různých důvodů omezili své pohybové aktivity, stresu v našich životech spíše přibylo, považuji i udržení předchozí kompenzace za úspěch. Těším se na další pokrok v technologiích, na další zdokonalování možností monitorace i aplikace inzulinu, stále dokonalejší inzulinové pumpy a chytrá pera. Myslím, že v průměru se diabetici o svou chorobu více zajímají, více je zajímají výsledky z laboratoře i vyhodnocení jejich vlastních měření, nelpí na zavedené léčbě, ale jsou vděční za změnu, která jim přinese také jiné benefity, i když možná s mírným nepohodlím.

Velmi zvědavá jsem na rozšíření preskripce gliflozinů kardiology a možná jednou i nefrology. Pomohou kardiologové nám, diabetologům, zlepšit kompenzaci u pacientů, kteří by si moderní léčbu zasloužili, ale vzhledem k omezením od pojišťoven na ni nedosáhnou? Budou kardiologové při indikaci inhibitorů SGLT2 brát v úvahu těsnost kompenzace diabetu, léčbu diabetu a možné riziko hypoglykemie? Pokud kardiolog indikuje gliflozin, bude to muset vzít v úvahu diabetolog při úpravách léčby diabetu vzhledem k úhradě pojišťovnou? Budou glifloziny faktorem, který více sblíží kardiology a diabetology v regionech?

Přála bych si, aby se naše ambulance v tomto roce úspěšně rozvíjela. Abychom pracovali v příjemné atmosféře, abychom co nejvíce využívali moderních léků i možností současných technologií. Aby se nám stále více dařilo do omezeného času kontrol vměstnat i preventivní vyšetření, zejména bychom měli více využívat vyšetření rizika syndromu diabetické nohy a screening poruch prokrvení dolních končetin. Od pojišťoven bych uvítala, kdyby přehodnotily svou úhradu léčby na základě našich i mezinárodních doporučení a aby podporovaly preventivní programy. Přeji celé české diabetologii úspěšný rok 2022 bez zbytečných komplikací.

Odpověď bude hodně složitá, neboť nejsem jen diabetolog, ale „fusion“, což bude asi v příštím roce hodně populární slovo po 13. komnatě. Jsem totiž také internista a zaměstnavatel.

Obávám se velké nestability, rozhodnutí nové vlády se mění den ode dne, čeká nás velká inflace. Našim zaměstnancům jsme se snažili na začátku roku zvýšit platy, zvedají se všechny vstupy, energie, ceny služeb, více peněz musíme zaplatit účetní firmě, správcům sítě, čekám na cenu ročního servisu EKG a defibrilátoru. Příští týden chci vymalovat ambulanci. Vše podraží. Platby od zdravotních pojišťoven se asi příliš nezvýší, takže nás čeká velká nejistota.

Se zdravotní sestrou jsme probíraly kartotéky a loňský rok považuji za nejtragičtější v historii mé ambulance. Počet zemřelých byl hodně vysoký, o to smutnější je, že velký počet pacientů zemřel na komplikace COVID-19 v době, kdy již vakcinace byla volně dostupná.

Trápí mne nekonečné spory vaxerů a antivaxerů. Mezi nimi stojí skupina normálních lidí, která se bojí vyjádřit, aby nebyla osočena nebo napadena radikály obou skupin. Spory rozdělují celou společnost, ale i rodiny, včetně té mojí. Věřím, že nové ministerstvo bude využívat služeb poradců, kteří přinesou do rozdělené společnosti větší smír.

Mnoho optimismu nenabízejí ani úvahy nad chováním plátců. Od 1. 1. 2022 dochází k zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění, více zaplatí jedinci, stát i zaměstnavatelé. Plátci však budou nadále řešit důsledky pandemie, které sníží příjem systému. Dle mého mínění bude v systému ubývat rezerv a zdravotní pojišťovny se budou bránit našim snahám o vyšší úhradu léčiv.

V současné době se na mezioborové úrovni diskutuje o nových kardiologických i nefrologických doporučeních, která se prolínají s diabetologií. Závěry studií nabízejí tvrdá data o lepší prognóze nemocných s moderní terapií, která zatím není hrazena ze zdravotního pojištění a která by mohla výrazně ovlivnit životní prognózu většiny diabetiků 2. typu.

Chování našich nemocných je velmi ovlivněno socioekonomickým statutem. Pracuji v malém městě s vysokou nezaměstnaností a absencí  průmyslu. Naši pacienti nyní řeší děsivou krizi energií, Bohemia Energy se skloňuje denně. Nerada chodím nakupovat do místního obchodu Lidl nebo Penny. Jednak mě všichni znají, ale také vidím, co lidé nakupují. Jsou to pytle zlevněných rohlíků, nejlevnější salámy, sladké limonády atd. Za této situace je pak obtížné přesvědčovat pacienty o nutnosti racionální diety, které bude pestrá, s dostatkem všech živin, minerálů a vitaminů. Potřebovala bych spolupráci nutričního terapeuta, líbily by se mi krátké lázeňské víkendové pobyty pro nové diabetiky. Bohužel nemocní nejsou ochotni investovat do svého zdraví. Nakoupí si různé přípravky z reklam, ale doplatek na léky, popřípadě úhradu léků, který jim zlepší prognózu života, odmítají.

Přála bych si, abychom se k sobě chovali všichni slušně a byli schopni naslouchat jeden druhému. Snad příští rok nebude tak černý, jak ho vidím já dnes v lednu 2022.

Očekávám, že v roce 2022 dojde k dalšímu rozvoji oboru Diabetologie.

Jednak hrazení ambulancí podle úhradové vyhlášky povede k přibližně 20% nárůstu úhrad naší práce ve srovnání s referenčním obdobím, kterým je nyní rok 2019. Projeví se také navýšení ceny naší práce dohodnuté v minulých letech. Dále velmi pravděpodobně budou pokračovat bonifikační programy jednotlivých zdravotních pojišťoven (například VZP PLUS DIABETES, ale také pojišťoven ČPZP 205, OZP 207 a ZPMV ČR 211), díky kterým lze dosáhnout dalšího navýšení úhrad za péči o pacienty. Již nyní víme, že dojde k dalšímu navýšení úhrad léků, zdravotnického materiálu a indukované péče pro naše nemocné s diabetem.

Ze strany pacientů pevně věřím, že dojde k posilování jejich vlastní zodpovědnosti za vývoj jejich onemocnění, chcete-li „zkompetentnění“ pacienta. My diabetologové, ani nikdo jiný, nemůžeme za pacienta udělat to, co pro sebe může udělat pouze on sám. U diabetu to platí ještě více než u jiných chorob. To již pochopili i plátci, tedy zdravotní pojišťovny, a chystají se různými finančními pobídkami ve formě úhrad některých nadstandardních služeb odměňovat pacienty lépe pečující o své zdraví. A tím je vést k lepšímu managementu léčby své choroby.

Věřím, že rok 2022, v němž slavíme krásné 100. výročí zahájení léčby diabetiků inzulinem, bude pro diabetologii rokem úspěšným.

Rok 2022 vidím jako rok velkých změn. V diabetologii půjde zejména o nástup nových léků a především uplatňování nových způsobů monitorace diabetu a komunikace s našimi pacienty. Bouřlivě se rozvíjejí senzorové technologie, aktuální data našich pacientů můžeme vidět na svých tabletech a mobilech on-line. Chtěl bych se o těchto systémech dozvědět více, vzdělávat se v nových technologiích, snažit se být se svými pacienty více ve virtuálním kontaktu. Na druhou stranu mám obavy, co nastane, až skončí pandemie COVID-19. Zda tyto nové technologie budou stále tak dostupné jako doposud.

Myslím, že ekonomické dopady pandemie COVID-19 teprve přijdou. Zatím jsme žili na dluh a tyto následky příliš nepocítili, ale mám za to, že i plátci začnou šetřit. Zpomalí se nástup nových technologií do diabetologie, začnou revize a seškrtávání vykazované péče, které jsme díky dosavadní konjunktuře nemuseli řešit. I pacienti budou mít ekonomické starosti a hlouběji do kapsy. Budou vyvíjet tlak na to, aby léčba byla pokud možno s co nejnižším doplatkem, protože budou řešit i jiné ekonomické aspekty pandemie, které se jich budou dotýkat – inflaci, zdražující se hypotéky a energie. Myslím, že se všichni budeme mít v následujících pár letech hůře. Ale zase vyjde slunce – věřím, že to následující horší období nebude trvat příliš dlouho.