Hypertenze není jediným rizikovým faktorem, který je třeba korigovat

Předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., se ve svém sdělení zamýšlí nad tím, jaké benefity má pro pacienty časná a souběžná terapie hypertenze a dyslipidemie. Zmínil aktuální data i doporučení, ale i Program kardiovaskulární prevence Plus, jehož cílem je podpora kardiovaskulární (KV) prevence a screeningu rizikových pacientů v ambulancích praktických lékařů i specialistů.

A. Linhart popisuje vliv hypertenze a dyslipidemie – čím vyšší je koncentrace LDL-cholesterolu v krvi, tím je také větší KV riziko. A podobnou lineární závislost lze vysledovat i v případě krevního tlaku (TK), především systolického. Případná vzájemná potenciace těchto negativních vlivů je pro pacienta doslova maligní. Co se týká rizika vzniku cévní mozkové příhody, neplatí, že by se odvíjelo pouze od výše TK a hladina cholesterolu by hrála jen marginální roli. Data jasně hovoří o tom, že toto riziko závisí kromě hypertenze i na dyslipidemii. U osob akumulujících oba rizikové faktory je, ve srovnání s lidmi s optimálními hodnotami, relativní riziko osminásobné.

Tabulka SCORE, s procenty rizika v následujících 10 letech, je pro nemocného často abstraktní a velmi špatně uchopitelná. V tabulkách uvádějících přímo vaskulární věk je možné pacientovi ukázat, jak se při akumulaci rizikových faktorů zvýší jeho vaskulární věk oproti jeho věku kalendářnímu. To je velká motivace jak pro to, aby byl pacient adherentní k léčbě, tak pro to, aby s ní vůbec začal.

Kdy uvažovat o léčbě? U pacientů s hypertenzí 1. stupně v sekundární prevenci je třeba zahájit terapii ihned, zejména tehdy, pokud existuje vysoké riziko orgánových změn. To se týká i nemocných s hypertenzí 2. a 3. stupně, tam o okamžitém zahájení léčby nelze diskutovat. Současně je důležité, aby byl pacient kompenzován rychle, ideálně do tří měsíců. Proto je dnes doporučováno začínat již v prvním kroku kombinační terapií. Preferovaná kombinace je blokáda systému renin-angiotenzin s přidáním blokátorů kalciového kanálu nebo eventuálně diuretik. A potom následují další kroky, kdy se kombinují tyto léky dohromady a popřípadě se přidávají další, u rezistentní hypertenze preferenčně spironolakton^[1].

Hypertenze ale není jediným rizikovým faktorem, který je potřeba korigovat. Teprve nízké hodnoty TK a LDL-cholesterolu jsou spojeny s regresí aterosklerózy, to dokládá studie ASCOT^[2]. Ta ukázala, že přidání hypolipidemika k metabolicky neutrální léčbě radikálně snižuje riziko vzniku a úmrtí na infarkt myokardu, a sice o 53 %. Za zmínku stojí, že přidáním téhož léčiva ke kombinaci beta-blokátoru a diuretika bylo dosaženo redukce pouze 16 %. Dnešní doporučení jsou postavena na zjištění, že vzájemná potenciace snížení TK a celkového cholesterolu o nijak zásadních 10 % může vyústit do redukce rizika vzniku KV příhod až o 45 %, což by mělo být argumentem pro časnou intervenci obou rizikových faktorů současně^[3].

Jak delšího života ve zdraví dosáhnout? A. Linhart apeluje na lékaře, aby se věnovali jak časné kombinační léčbě arteriální hypertenze a dyslipidemie, tak jejich screeningu a prevenci, včetně komplexní intervence rizikových faktorů. Nutností je i adekvátní financování českého zdravotnictví. Proto Česká kardiologická společnost iniciovala jednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o vzniku bonifikačního programu kardiovaskulární prevence (VZP PLUS – Hypertenze), který by ocenil lékaře za dobře provedenou KV prevenci a screening rizikových pacientů a nemocným zaručil účinnou léčbu, podle nejnovějších odborných doporučení.

Vše důležité Vám prof. Linhart shrne ve videu.

(red)

Literatura: 
^[1] Williams B et al., European Heart Journal (2018) 39, 3021–3104
^[2] Gupta et al., Lancet 2018
^[3] Emberson J et al., Eur Heart J 2004;25:484-91