Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Jak ovlivňuje variabilita TK vznik demence u seniorů?
Krevní tlak (TK) vykazuje určitou variabilitu jak na úrovni 24hodinového cyklu, tak mezi jednotlivými dny, ale i v delším časovém horizontu. Ačkoliv se pozornost pacientů a často i jejich lékařů široce soustředí pouze na absolutní hodnoty TK, zobrazené na displeji domácích přístrojů, recentní data ukazují, že rovněž jejich rozptyl může poskytovat cenné informace. Asociaci variability krevního tlaku mezi každodenními měřeními a rizikem demence v běžné japonské seniorské populaci se věnovala studie HISAYAMA, jejíž výsledky byly zveřejněny nedávno v časopise Circulation.
To, že je vyšší variabilita hodnot TK mezi jednotlivými návštěvami lékaře spojená s významnějším rizikem kognitivního poškození a demence, bylo již popsáno v rámci několika observačních studií. Prospektivní komplexní šetření vztahu mezi každodenní variabilitou TK měřeného v běžných domácích podmínkách a kognitivními patologiemi však dosud nebylo provedeno. A právě studie HISAYAMA japonských autorů si kladla za cíl tuto mezeru v datech zaplnit.
Této studie se zúčastnilo celkem 1674 seniorů, žijících v komunitním prostředí. Mezi klíčová vstupní kritéria patřil věk nad 60 let a absence demence v době zařazení. Krevní tlak byl seniorům měřen v domácím prostředí každé ráno, vždy třikrát, po celkový medián 28 dní. Soubor byl následně sledován po dobu pěti let. Hodnoceny byly variační koeficienty systolického (sTK) i diastolického TK (dTK), které byly následně roztříděny do kvartilů. Jejich vliv na rozvoj demence ze všech příčin, vaskulární demence a Alzheimerovy choroby byl zhodnocen pomocí hazard ratio (HR).
Variabilita TK nezpůsobuje jenom vaskulární demenci
Demence ze všech příčin se během sledovaného období objevila u celkem 194 seniorů z celého souboru, 47 z nich trpělo vaskulární demencí a 134 Alzheimerovou chorobou. Zároveň se potvrdilo, že zvyšující se hodnota variačního koeficientu TK v úvodní fázi studie korelovala i po statistické úpravě respektující pohlaví a věk sledovaných osob jak s incidencí demence ze všech příčin, tak s incidencí vaskulární demence, a dokonce Alzheimerovy choroby. Tyto výsledky zůstaly konstantní i po zhodnocení případných konfaunderů, včetně absolutních hodnot sTK v úvodní fázi. Ve srovnání se seniory v prvním kvartilu měly osoby ve čtvrtém kvartilu nejen signifikantně zvýšené riziko demence ze všech příčin (HR = 2,27), ale i riziko vaskulární demence (HR = 2,79) a také Alzheimerovy choroby (HR = 2,22). Analogické výsledky byly pozorovány také pro domácí variabilitu dTK. Dále bylo pozorováno, že vliv absolutních hodnot sTK a jejich variability na riziko vzniku demence se liší. Zatímco prostá hodnota sTK signifikantně korelovala pouze se zvýšeným rizikem vaskulární demence, zvýšená variabilita sTK měla negativní vliv i na rozvoj demence ze všech příčin a Alzheimerovy choroby. Samotná variabilita sTK bez ohledu na absolutní hodnoty TK se tak ukázala jako nezávislý prediktor rizika rozvoje různých typů demence.
Riziko Alzheimerovy demence absolutní hodnoty TK neodhalí
Zajímavý je výklad závěrů studie HISAYAMA z hlediska rizika rozvoje Alzheimerovy choroby. To je totiž významnější u osob s vyšší variabilitou sTK, systolická hypertenze se nicméně sama o sobě neukázala jako rizikový faktor. Konvenční přístup, při kterém jsou hodnoceny pouze absolutní čísla TK se tak podle dat ze studie HISAYAMA ukázal jako suboptimální, neboť nedovede uspokojivě identifikovat osoby se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Tento fakt je o to důležitější, že vyhodnocení variability TK pomocí přístrojů běžně používaných v domácím prostředí nemusí být technologicky složité. Zda se stane variabilita TK novým sledovaným parametrem a případně i modalitou navigující používanou léčbu, ukáží až další data. Již v tuto chvíli se nicméně jedná o snadno zjistitelný a hodnotitelný parametr, který je však dosud často přehlížen.
Literatura:
Oishi E, Ohara T, Sakata S. et al. Day-to-Day Blood Pressure Variability and Risk of Dementia in a General Japanese Elderly Population: The Hisayama Study. Circulation. 2017 Aug 8;136(6):516-525