Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Káva proklínaná i milovaná – jed, nebo lék?
Káva. „Horká jako peklo, černá jako ďábel a sladká jako láska“, jak říká známý citát. Nápoj, o němž se toho už napsalo mnoho. Pro mnohé také nápoj „srdci nejbližší“. Platí to ale i doslova? Má pití kávy protektivní vliv na kardiovaskulární systém? Nebo je to úplně naopak? Nastává čas kávu prozkoumat vědecky, od historie a způsobů přípravy až po chemickou strukturu na molekulární úrovni.
Původ kávovníku je pravděpodobně v Etiopii, kde se tato rostlina zřejmě pěstovala v oblasti Kaffa už v 6. století. Počátek užívání kávy jako povzbuzujícího nápoje popisuje pověst o jistém pasáčkovi, jehož ovce pozřely plody kávovníku a poté se začaly chovat aktivněji a nemohly spát. Potvrzené zmínky o pití kávy však pocházejí až z 13.–14. století z Jemenu, odkud se nápoj dostal do Mekky. Do Evropy byla káva přivezena roku 1615; z Itálie se rozšířila do Francie a Anglie a odtamtud do celého známého světa. Pravý rozkvět pěstování kávy nastal ovšem až v 18.–19. století. Na začátku 20. století pak pan Luigi Bezzera vynalezl espresso.
První kavárna byla v Brně
Co se českých zemí týče, první zmínky o kávě pocházejí ze zápisků Heřmana Černína z Chudenic, který ji stejně jako Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ochutnal na cestách. První kavárna v Království českém byla založena v Brně roku 1702. Vedl ji jistý Ahmed původem z dnešního Turecka. Pražané si na svou kavárnu museli počkat dalších devět let.
V dnešní době je nejvíce rozšířených asi pět druhů kávy. Přibližně 70 % světové produkce tvoří odrůda Arabica, která se pěstuje ve vyšších polohách, převážně na sopečné půdě. Káva obsahuje méně kofeinu, má jemnou chuť a připravuje se fermentací, což oproti druhé nejrozšířenější odrůdě Robusta zvedá její cenu. Robusta však oproti Arabice obsahuje až dvakrát více kofeinu, je tmavší, má drsnou, zemitou chuť a zpracovává se výrazně levnějším sušením.
Káva se skládá z 30 % sacharidů, 13 % bílkovin, zbytek tvoří voda, tuky, vosky, kávové kyseliny, minerální a stopové látky a kofein, ona známá povzbudivá složka nápoje. Kofein je přírodní alkaloid, který se metabolizuje na dimetylxantiny. Oddaluje únavu, zlepšuje koncentraci a působí euforii. Má aktivační vliv na sympatikus.
„Turecká káva“ se v Turecku ve skutečnosti nepije
Příprava kávy se během let měnila. Dnes je populární hned několik způsobů, ať už je to filtrovaná káva, espresso, vacuum pot nebo french press. V ČR a na Slovensku se stále připravuje i tzv. turecká káva, která ale s kávou připravovanou v Turecku nemá nic společného. Český „turek“ ve skutečnosti není příliš vhodný ke konzumaci, protože po dlouhém louhování se z kávy uvolňují třísloviny kazící její chuť i pozitivní efekt na lidské tělo.
Základním způsobem přípravy kávy je espresso. Tzv. lungo je espresso s dvojnásobným objemem vody, přičemž množství kávy zůstává stejné. Pojem piccolo znamená v italštině „malý“ a neoznačuje žádný speciální způsob přípravy. Toto slovíčko k nám nejspíš dovezli italští turisté, kteří se při objednávání kávy ujišťovali, že pod označením espresso dostanou takovou kávu, na jakou jsou zvyklí z domova – silnou a v malém hrnku. Ristretto znamená espresso v ještě menším objemu, ale se stejným obsahem kofeinu.
Kávu ano, ale všeho moc škodí
Pitím kávy se zabývá překvapivé množství systematických review a metaanalýz. Přístup k její konzumaci se během let několikrát proměnil, takže je vhodné zohlednit aktuální studie a články. Jednou z nejvýznamnějších prací je metaanalýza publikovaná v roce 2016 skupinou kolem Giuseppa Grosso (Eur J Epidemiol 2016). Ta ukazuje, že pití kávy snižuje celkovou úmrtnost, kardiovaskulární mortalitu i mortalitu na nádory. Všechny tyto grafy však mají tvar J-křivky, což znamená, že nejlepší výsledky má konzumace jen určitého, omezeného množství kávy, konkrétně tří šálků denně. V případě vyššího příjmu už mortalita opět stoupá, nižší příjem chrání méně. Trend je nejvýraznější u kardiovaskulární mortality.
O rok později byl skotskou skupinou vedenou Robinem Poolem (BMJ 2017) publikován systematický shrnující článek (umbrella review) o několika metaanalýzách. V této práci byl vytvořen obsáhlý materiál, který ukazuje, jak působí na zdraví nízký a vysoký příjem kávy. V tabulce je uvedeno deset nemocí, jež excesivní pití kávy prokazatelně zhoršuje, a k tomu též deset chorob, na které má káva ve velkých dávkách veskrze pozitivní vliv. A které to jsou? Káva velmi výrazně pomáhá při diabetu, cirhóze a nádorech jater. Pozitivní efekt prokázala také u Parkinsonovy nemoci či v případě ledvinných kamenů. Též snižuje mortalitu po akutním infarktu myokardu. Naopak škodí u akutní leukemie v dětství, při rakovině plic, revmatoidní artritidě či lymfomech. Při srovnání jakéhokoliv, i malého pití kávy s žádným příjmem se mezi pozitivně ovlivněné choroby dostává i kolorektální karcinom a Alzheimerova nemoc, nemoci negativně ovlivněné kávou zůstávají stejné.
Negativní vliv kávy na celkový cholesterol
Ve stejné studii se hodnotil vliv kávy na lipidový metabolismus. Diterpeny v kávě obsažené totiž lipidový metabolismus zhoršují. Práce ukázala, že zvýšený příjem kávy zvyšuje hladinu celkového cholesterolu i hladinu triglyceridů. Za zmínku stojí, že v tomto případě opravdu nejde o kofein – stejně negativní vliv má i káva bezkofeinová.
V roce 2019 vyšla metaanalýza, v níž už křivky závislosti mortality na příjmu kávy nevykazovaly původní tvar písmene J. Podle těchto nových studií ani vyšší množství kávy neškodí a celková mortalita se stále snižuje. Podle studie je tedy bezpečné pít i více než čtyři šálky denně i s ohledem na kardiovaskulární mortalitu; káva dle práce také pomáhá snižovat riziko respiračních onemocnění, nejvíce v dávce pěti šálků během dne. Až při požití sedmi a více káv za den riziko opět stoupá. Nejlepších výsledků obdobně jako v předchozích studiích dosahovali pacienti, kteří pili tři šálky kávy denně. Závěry jsou platné pro všechny dospělé, bez ohledu na věk a pohlaví. Výsledky nejsou ovlivněny ani obezitou, konzumací alkoholu nebo kouřením. Ukazuje se však, že záleží na oblasti, odkud účastníci studie pochází – nejlepších výsledků je dosahováno v Evropě, USA a Asie jsou na tom poněkud hůře.
Káva snižuje mortalitu po infarktu
Vliv kávy na kardiovaskulární mortalitu byl už zmiňován. Ne všem oblastem kardiovaskulárních chorob je však věnována stejná pozornost. Zatímco vlivem kávy na mortalitu po akutním infarktu myokardu se zabývaly dvě studie (Brown OI et al., Coron Artery Dis 2016), které prokázaly její blahodárný vliv, ohledně cévních mozkových příhod žádná komplexní data neexistují. Celkem pět prací zkoumalo vliv kávy na srdeční selhání; výsledky všech naznačují významný pozitivní efekt její konzumace (Mostofsky E et al., Circ Heart Fail 2012). Na fibrilaci síní a kávu se zaměřilo šest studií zkoumajících data celkem 248 910 pacientů. I zde se ukázalo, že konzumace kávy stav částečně zlepšuje, posun ale není, na rozdíl od ostatních studií, statisticky významný (Larsson SC et al., BMC Medicine 2015).
Velice zajímavý je i fakt, že pití tří a více šálků kávy denně snižuje riziko rozvoje hypertenze, a to i přesto, že v krátkodobém měřítku konzumace kávy tlak zvyšuje. Existují také práce, které zjistily, že pravidelné pití kávy snižuje pravděpodobnost rozvoje melanomu (Yew YW et al., Am J Clin Dermatol 2016) nebo deprese (Grosso G et al., Eur J Epidemiol 2016). U deprese se podařilo prokázat snížení rizika rozvoje až o čtvrtinu, ale pouze v případě, že pacient pije cca 400 ml kávy denně, což už je opravdu značné množství.
Vyloženě negativní efekt má káva na karcinom pankreatu (Li TD et al., Int J Food Sci Nutr 2019), výsledky u kolorektálního karcinomu jsou také poněkud kontroverzní (Micek A et al., Int J Food Sci Nutr 2019). Na kognitivní funkce a demenci nemá pití kávy v podstatě žádný vliv (Liu Q-P et al., Nutrition 2016).
Mechanismus zdravotních benefitů pití kávy
Proč káva tak dobře působí na lidský organismus? Pravděpodobně to není genetikou, i když se ví, že jsou lidé, kteří metabolizují kofein jiným způsobem než ostatní. Nebude to ani obsaženým kofeinem, protože výsledky systematických review vycházely stejně i pro bezkofeinovou kávu. Ani protizánětlivá aktivita není tím klíčem. Vysvětlení by mohly přinést polyfenoly a polyfenolové kyseliny (kávová a chlorogenová) obsažené v kávě. Stejné látky obsahuje většina zeleniny. Jaký je mechanismus účinku? Přes jaderný receptor Nrf2 dochází k up-regulaci proteinů s vlivem na geny vedoucí k vyšší produkci antioxidačních enzymů; celá kaskáda vede k potlačení prozánětlivých mediátorů a k indukci tvorby enzymů opravujících DNA. Káva má svůj vliv také na střevní mikrobiom. Polyfenoly i kofein upravují poměr mikrobů ve střevech ve prospěch těch „hodných“ bakterií.
Habituální konzumace kávy je spojena s nižším výskytem některých onemocnění a se snížením celkové mortality. Tento nápoj je největším zdrojem polyfenolů aktivujících systém Nrf2, který v buňkách spouští ochranné a opravné mechanismy. Káva má zkrátka jednoznačně blahodárné účinky. Co k tomu říci závěrem? Inu – kdo pije kávu, pije skutečně „na zdraví“.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXVIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti přednesla:
prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA
Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FN Olomouc