ACTRIMS 2022: predikce průběhu onemocnění – napoví železo?

Přítomnost přesného prognostického biomarkeru průběhu roztroušené sklerózy (MS) je pro klinické lékaře klíčovým faktorem při rozhodování o časném podání účinné léčby modifikující chorobu. V poslední době byl v této souvislosti předmětem zájmu specifický typ lézí v bílé hmotě centrální nervové soustavy (CNS) pacientů, které jsou lemovány mikrogliemi naplněnými železem – tzv. léze s železitým okrajem (IRL – iron rim lesions). Předpokládá se totiž, že jejich přítomnost je spojena s těžším průběhem choroby. Dosud ale byly publikovány výsledky pouze z malých longitudinálních kohort pacientů s IRL nebo bez nich, takže nebylo možné stanovit, jak silná je asociace tohoto fenoménu, viditelného na magnetické rezonanci (MR), s klinickým obrazem nemocných.

Výsledky ve shodě

Výsledky studie prezentované v rámci kongresu ACTRIMS 2022 potvrzují dosavadní nálezy. Podle ní mají pacienti s roztroušenou sklerózou, u nichž byl nález IRL potvrzen, závažnější průběh onemocnění a větší pravděpodobnost vzniku progresivní choroby.

Do studie bylo v období let 2008 až 2013 zařazeno celkem 91 nemocných s MS, z nichž 56 bylo žen. U všech pacientů bylo vstupně provedeno vyšetření MR, přičemž přítomnost IRL se hodnotila za pomoci speciálních filtrových zobrazení. Zároveň se na základě posledního dostupného klinického vyšetření stanovilo validované skóre stupně disability vztažené na věk nemocných (ARMSS – Age Related Multiple Sclerosis Severity Score).

Při vstupu do studie mělo 22 nemocných klinicky izolovaný syndrom (CIS), 34 relaps-remitentní MS (RRMS), 17 pacientů trpělo sekundárně progresivní MS (SPMS) a 18 osobám byla diagnostikována primárně progresivní forma (PPMS). Necelá polovina z celkového počtu pacientů (46 %) měla na začátku studie při vstupním vyšetření MR alespoň jednu IRL (CIS: 50 % IRL+; RRMS: 38 % IRL+; SPMS: 71 % IRL+; PPMS: 38 % IRL+), přičemž u necelé třetiny (30 %) bylo pozorováno jedno až tři taková ložiska a 16 % snímků ukazovalo čtyři a více IRL.

Pacienti se SPMS měli signifikantně více IRL v porovnání s CIS a PPMS (p < 0,05) a u nemocných s PPMS bylo pozorováno méně IRL než u osob s diagnostikovaným CIS či RRMS (p < 0,05). Po devítiletém mediánu klinického sledování došlo k progresi do SPMS u 18 nemocných s CIS či RRMS (56 % IRL+) a 24 osob bylo stabilních (33 % IRL+).

Rychlejší progrese disability

Vstupní medián skóre ARMSS celé kohorty pacientů byl 5,4 (mezikvartilové rozpětí, IQR 2,8–7,6). Závažnost onemocnění při vstupu do studie byla statisticky významně vyšší u osob s IRL než u jednotlivců bez nich. Nemocní IRL pozitivní měli vstupní skóre ARMSS vyšší (medián 6,7; IQR 3,1–8,1) v porovnání s osobami s negativním nálezem (medián 5,0; IQR 2,2–6,5). Signifikantní rozdíl ARMSS u nemocných s IRL, respektive bez jejich přítomnosti, byl zachován i po devítiletém mediánu sledování (medián 7,3; IQR 4,6–8,7 vs. 6,3; IQR 2,9–7,9). Statistické analýzy ukázaly významnou pozitivní korelaci mezi počtem IRL a zhoršováním ARMSS (p =  0,005).

Analýzy tedy naznačují, že predikce dlouhodobé progrese disability na základě přítomnosti lézí s železitým okrajem je přesnější než podobné analýzy hodnotící počet nebo objem ložisek v bílé hmotě centrální nervové soustavy. V tomto devítiletém sledování došlo k progresi disability u pacientů s přítomností IRL průměrně o 0,75 bodů skóre ARMSS více než u pacientů bez přítomnosti těchto specifických ložisek.

Limitacemi výzkumu byl retrospektivní design a fakt, že studie byla prováděna pouze na jednom pracovišti. Navzdory tomu výsledky přinášejí určitou naději do budoucna na využití tohoto paraklinického markeru při predikci průběhu MS, budou ale potřeba další, rozsáhlejší hodnocení.

Redakčně zpracováno z příspěvku, který v rámci ACTRIMS Forum 2022 přednesla:
Amjad AlTokhis, MD, PhD
Nottingham University Hospitals NHS Trust, Nottingham, Velká Británie