Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Naplní se očekávání vkládaná do screeningu karcinomu plic?
Karcinomem plic v Česku každý rok onemocní téměř 7 000 pacientů a v souvislosti s tímto onemocněním ročně umírá více než 5 500 osob, což představuje cca 20 % všech úmrtí na zhoubné novotvary. Důvodem této nelichotivé statistiky je fakt, že se dlouhodobě velká část pacientů diagnostikuje ve fázi pokročilého onemocnění, kdy již není možná operace a někdy ani jiné aktivní způsoby léčby. Prognóza těchto pacientů tak není uspokojivá a jejich léčba je navíc ekonomicky velmi nákladná. Opravdu musí v ČR umírat 80 % pacientů s karcinomem plic? Co je třeba k jeho časné detekci?
Karcinom plic je malignita s nejvyšší mortalitou u nás i ve světě. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem, ročně u nás umírá 3 500 mužů a 1 500 žen. Současné epidemiologické trendy jsou velmi nepříznivé, zvláště stoupá incidence i mortalita u žen. Ve více než 50 % je dokonce nádor detekován v inoperabilním stádiu. Delší dobu trvající snahy o zlepšení časné diagnostiky této zákeřné nemoci vyústily v přípravu pilotního projektu screeningu karcinomu plic u rizikové populace kuřáků s cílem zvýšit záchyt počátečních stádií této nemoci.
Podoba screeningu
Pilotní program počítá s tím, že by se screening týkal současných či bývalých kuřáků ve věku 55–74 let, kteří vykouřili alespoň 150 tisíc cigaret, tedy alespoň 20 balíčkoroků. Zjednodušeně bude systém fungovat tak, že praktický lékař mezi svými pacienty najde člověka, který splňuje uvedené podmínky, a odešle jej na vyšetření k ambulantnímu pneumologovi. Ten by po nezbytném fyzikálním a funkčním vyšetření plic zajistil u rizikových pacientů provedení nízkodávkového CT hrudníku na radiologickém oddělení nejbližšího komplexního onkologického centra. Při suspektním či pozitivním nálezu by byl pacient odeslán k chirurgické intervenci, v případě negativního nálezu by se vyšetření pomocí nízkodávkového CT hrudníku opakovalo v doporučených intervalech. Podmínkou vstupu do screeningu pro současné kuřáky by byla ochota zapojení se do programu léčby závislosti na tabáku a další obecnou podmínkou je nepřítomnost závažné komorbidity, jež by limitovala životní výhled pacienta v nejbližších 5 letech.
Potenciální slabé místo
Pro ambulantní pneumology by spuštění screeningu karcinomu plic mělo výhledově znamenat vyšetření většího množství osob ve vysokém riziku vzniku tohoto onemocnění. Z větší části by měly přicházet na doporučení svých praktických lékařů, částečně také přímo na základě chystané mediální kampaně a aktivit zdravotních pojišťoven.
Podle ředitele ÚZIS prof. Ladislava Duška je podmínkou úspěšného fungování programu včasné detekce karcinomu plic existence velmi precizního plánu péče, jak budou jednotlivé složky multidisciplinárního týmu komunikovat a spolupracovat (zejména mezi praktickými lékaři a ambulantními pneumology), a za jakých podmínek budou lidé odesíláni do komplexních onkologických center na CT vyšetření. Tato metodická guidelines se v současné době intenzivně připravují. Nedostatečná spolupráce mezi všemi aktéry širšího multidisciplinárního týmu v daném regionu a komunikace při realizaci různých fází screeningového procesu tak může být i nejslabším místem celého projektu, a proto se screening karcinomu plic bude nejprve spouštět v pilotním režimu, jehož parametry se nyní dolaďují.
Odborné kapacity by měly být dostatečné
Předpokládaný zvýšený nápor kuřáků s vysokým rizikem vzniku karcinomu plic by ambulantní pneumologové měli podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP zvládnout. Dle vyjádření zástupců radiologické společnosti by rovněž kapacity pro vyšetření nízkodávkového CT měly být dostatečné. Ostatně podle prof. Duška nelze po spuštění pilotní fáze screenigu čekat žádné „davy“ lidí, kteří by se do něj spěchaly zapojit. „I když je v nejrizikovějším věku stále potenciálně až půl milionu těžkých kuřáků splňujících kritéria pro zařazení do programu časné detekce, za úspěch budeme považovat, pokud se první rok do pilotní fáze screeningu zapojí více než 5 % z cílové populace,“ říká prof. Dušek. Odhadem se tak v pilotní fázi může screeningu účastnit až 30 000 vysoce rizikových kuřáků za rok.
O tom, zda screening karcinomu plic příští rok opravdu začne, rozhodnou ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny na podzim. Pokud program časné detekce schválí, bude pilotní fáze po spuštění trvat minimálně 5 let, aby ji bylo možné vyhodnotit.
Očekávané dopady zvýšené detekce časných stadií
Záchyt karcinomu plic ve stadiích I a II se v ČR dlouhodobě pohybuje kolem 15-20 %. Podle provedených studií však ve screeningových programech stoupá záchyt těchto časných stadií až na cca 70 %. To by se kromě jiného mělo odrazit i v k poklesu úmrtnosti na karcinom plic. Podle evropské studie NELSON vedl screening ke snížení úmrtnosti na karcinom plic o 26 %, a to zejména u mužů, obdobně americká studie National Lung Screening Trial dokládá 20% pokles úmrtnosti.
Podle prof. Vašákové lze i na základě dřívějších zkušeností předpokládat, že po spuštění pilotní fáze screeningu se podaří ročně zachytit karcinom plic v časném stadiu u cca 650 nemocných z odhadovaných 30 000 osob vstupujících do screeningu. Sekundárním výstupem screeningu by mělo být zvýšení počtu sledovaných, kteří zanechají kouření, a zvýšení záchytu dalších závažných plicních nemocí.
Co říkají data z registru LUCAS
Komplexní péči o pacienty s karcinomem plic v rámci českého zdravotnictví mapuje registr LUCAS (LUng CAncer focuS), který v současnosti obsahuje data o více než 2500 nemocných. V 61 % případů se jedná o muže, dosahují průměrného věku 69 let a z 88 % jsou to kuřáci nebo bývalí kuřáci. Alarmují je, že 83 % pacientů je diagnostikováno v lokálně pokročilém či metastatickém stádiu onemocnění (stadium I pouze 9 %, stadium II 8 %).
Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která do registru přispívají, začínají pacienti s karcinomem plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ doplňuje prof. Vašáková s tím, že rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v jednom ze sedmi pneumoonkochirurgických center která jsou schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. Realita je však taková, že nemocný bohužel občas stále zůstává v péči regionálního menšího pracoviště, což není optimální postup.
(red)