Působí hormonální antikoncepce jako prevence vůči astmatu?

Menarche, menstruace, těhotenství i přechod jsou spojeny s hormonálními změnami, které mají vliv i na průběh astmatu. Například během menstruace se tíže jeho příznaků u řady žen zhoršuje, pravděpodobně na základě proměnlivých koncentrací estradiolu a progesteronu. Jak estrogeny, tak gestageny přitom mají efekt na hladkou svalovinu, zánětlivé procesy i reaktivitu dýchacích cest. HAK má na endogenní produkci těchto působků vliv a její podávání má potenciál bronchospastické příznaky redukovat. Ačkoliv se o tomto tématu diskutuje již po více než čtyři dekády, úroveň dosavadní klinické evidence je omezená a její závěry kontroverzní. Dostupné práce jsou zatíženy významným selekčním a jiným zkreslením a nedostatečnou objektivitou.

Autoři pracovali s velkou databází z primární péče

Mezinárodní tým výzkumníků z Velké Británie, Švédska, Singapuru a Nového Zélandu proto počítal s odlišným longitudinálním, retrospektivním designem založeném na velkém vzorku reprezentativní populace. Pracoval s britskou databází obsahující informace z primární péče od více než půl milionu žen v reprodukčním věku mezi 16–45 lety. Ženy byly sledovány v časovém období 17 let a celkem byla získána data o více než 3,5 milionu pacientorocích, během kterých se astma vyvinulo u 25 288 žen (míra incidence 7,0 na 1 000 pacientoroků). HAK užívalo v úvodu sledování 26 % celého souboru. Hodnoceno bylo nejenom samotné užívání HAK, ale i jeho délka a typ podávaných hormonů (kombinovaná vs. pouze gestagenní HAK). Autoři data statistickou analýzou kontrolovali z hlediska zavádějících faktorů, jako je body mass index, kouření nebo vliv onemocnění léčených HAK z jiné indikace, než je zabránění početí.

Riziko snižovalo i krátké užívání hormonální antikoncepce v minulosti, na typu nezáleželo

Ukázalo se, že užívání HAK v minulosti vedlo k významně sníženému riziku rozvoje nově diagnostikovaného astmatu (hazard ratio [HR] ve srovnání s neužíváním 0,70; 95% konfidenční interval [CI], 0,68–0,72). Mezi jednotlivými účinnými látkami, respektive kombinovanou a gestagenní antikoncepcí, nebyl rozdíl. Riziko vzniku nově diagnostikovaného astmatu přímo během užívání HAK bylo ve srovnání s neužíváním ještě nižší (HR, 0,63; 95% CI, 0,61–0,65). Čím déle pacientky HAK užívaly, tím byl efekt výraznější (HR pro dobu užívání 1–2 roky byl 0,83; 95% CI, 0,81–0,86; pro dobu užívání 3–4 let byl HR 0,64; 95% CI, 0,61–0,67; a pro dobu užívání 5 a více let byl HR 0,46; 95% CI, 0,44–0,49, vše ve srovnání s neužíváním HAK).

Další otázky zodpoví až randomizovaná klinická studie

HAK tak sledovaným ženám přinesla robustní a klinicky významné omezení rizika vzniku nového astmatu, a to především při dlouhodobém současném užívání, benefit byl ale pozorován i u žen, které HAK užívaly relativně krátce v minulosti. Limitací práce byla nedostupnost informací o podávaných lékových formách nebo dávkování HAK. Autoři také připouštějí, že šlo o databázovou, retrospektivní studii a pro potvrzení jejích výsledků bude nutné provést dostatečně velkou prospektivní, randomizovanou, placebem kontrolovanou klinickou studii, která kromě účinnosti exogenního podávání pohlavních hormonů zhodnotí také jejich bezpečnost a ekonomický přínos. Podle odhadu investigátorů bude muset zahrnout alespoň 3 300 účastníků, rozdělených do dvou paralelních větví. Doplnit bude nutné také některé poznatky o biologických procesech na pozadí patofyziologie astmatu a jejich vlivu na různé astmatické fenotypy. Teprve potom bude možné výsledky plně extrapolovat do běžné praxe a primárních preventivních programů.

Redakčně zpracováno podle odborného článku:
Nwaru BI, Pillinger R, Tibble H, et al. Hormonal contraceptives and onset of asthma in reproductive-age women: population-based cohort study. J Allergy Clin Immunol [online]. 2020 Apr 9 [cit. 2020-06-18]. DOI: 10.1016/j.jaci.2020.02.027