Jaká opatření si v ambulanci vyžádá nouzový stav kvůli COVID-19?

Vláda ČR v důsledku epidemie COVID-19 vyhlásila nouzový stav, který umožňuje výjimky a odchýlení od obvyklých postupů, což platí i pro zajišťování léčebného režimu pro pacienty s respiračním onemocnění. Jak postupovat, aby lékaři poskytli efektivně pomoc nemocným, ale přitom se sami nenakazili? Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, nabízí praktická doporučení, která jsou modifikací doporučení Italské respirační společnosti (AIPO) s doplněnými vlastními praktickými zkušenostmi. Vedle dodržování těchto doporučení však také nabádá, aby pneumologové, pokud je to možné, zachovali péči o své pacienty, byť alespoň on-line cestou.

Podle prof. Vašákové by lékaři i další zdravotnický personál ambulancí měli dodržovat používání ochranných prostředků (minimálně roušek, optimálně však respirátorů FFP3). Pokud v ordinaci ochranné pomůcky dojdou, lékař přestává ordinovat prezenčně, ale měl by být pro pacienty dostupný na telefonu či e-mailu. Zdravotní pojišťovny navíc přislíbily, že pokud lékař předepíše po on-line kontaktu s nemocným e-recept a zapíše to do dokumentace, může takový výkon vykázat jako cílené vyšetření.

V ambulanci by se v současnosti měly řešit zejména akutní stavy s tím, že plánované odložitelné kontroly chronických pacientů by měly být odloženy. Prof. Vašáková také radí vyvěsit na dveře čekárny informaci, aby pacienti, kteří mají podezření, že jsou infikováni koronavirem, putovali rovnou na testovací místa, a doporučuje rovnou jmenovitě uvést to nejbližší.

Každý člověk, který přichází s horečnatým onemocněním anebo s kašlem, musí být brán jako pacient s možnou infekcí COVID-19, výše suspekce je samozřejmě větší, pokud byl dotyčný ve styku s pacientem s COVID-19 nebo pokud přijel ze země s vysokým výskytem této nemoci. Optimálně by se takovému pacientovi měla nasadit běžná rouška, pokud je v ordinaci k dispozici. Následně se doporučuje, aby ambulantní pneumolog kontaktoval místem příslušného hygienika, který rozhodne, zda pacient sám může odejít nechat se otestovat do testovacího centra, nebo zda má být okamžitě transportován na oddělení vyhrazená pro pacienty s COVID-19.

Má-li lékař či sestra kontakt s nemocným s COVID-19 a má přitom adekvátní ochranné pomůcky, není třeba si nechat dělat test na SARS-CoV-2 a zůstávat v karanténě. Nekrytý styk s nakaženým s COVID-19 však znamená, že lékař i sestra se musejí dostavit k odběru na koronavirus a následujících 14 dní zůstat v domácí izolaci.

Navzdory výzvám, které na zdravotníky klade současná situace, by podle prof. Vašákové neměli zapomínat, že důsledky kolapsu veškeré standardní zdravotní péče mohou výrazně předčit následky infekce COVID-19.

Plné znění doporučení prof. Vašákové najdete ZDE.