Environmentální znečištění jako původce kožních nádorů

V prezentaci „Znečištění prostředí a karcinomy kůže“ byly na kongresu představeny nejdůležitější negativní environmentální zdroje ovlivňující vznik nádorových onemocnění a zejména nádorů kůže. Za tyto zdroje lze považovat záření, znečištění ovzduší, kontaminaci vody nebo jídla mikroby a kouření.

Radiace

Příklady z praxe dokládají například vyšší výskyt nádorových onemocnění mezi komerčními piloty létajícími severoatlantické trasy, častější karcinomy kůže mezi armádními piloty, vyšší výskyt melanomu u civilních pilotů a posádek letadel. Ukazuje se, že piloti a jejich posádky mají dvojnásobný výskyt melanomu ve srovnání s běžnou populací (Sanlorenzo M et al., JAMA Dermatol 2015) a také nejvyšší relativní riziko pro melanom (hodnota 9,88) a pro bazocelulární karcinom (6,65). Je pochopitelné, že výše rizika koreluje s délkou zaměstnání a s počtem nalétaných hodin. Za důvody zdravotních rizik v uvedené oblasti se považuje ultrafialová a kosmická radiace a elektromagnetické vlnění zařízení letadla. K riziku je ovšem nutné vždy připočítat životní styl konkrétní osoby. Pokud se týká radiace, nelze v této souvislosti nezmínit tzv. ozonové díry vzniklé v ozonové ochranné vrstvě Země. Dobrá zpráva je, že snížením emisí CFC (chlorofluorokarbonu) došlo k 20% redukci ozonového úbytku. Množství oxidu dusného, dalšího skleníkového plynu ve stratosféře, se ale nesnížilo.

Znečištění ovzduší

Nejškodlivější efekt na kůži mají následující polutanty vyskytující se v atmosféře:

• polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), většinou mutagenní a karcinogenní, vznikající převážně během nedokonalého spalování (zdrojem jsou obvykle průmyslové podniky, spalovací motory, ale i kouření a grilování),
• těkavé organické látky – mají neurotoxické účinky a jsou emitovány z výrobních technologií (např. tepelné zpracování plastů, práce s rozpouštědly),
• oxidy dusíku (NO_x, zejména oxid dusnatý a dusičitý) – zdroji jsou spalovací motory, vytápění, elektrárny; vedou ke vzniku přízemního ozonu,
• ozon (O₃) ve formě přízemního (troposférického) ozonu, který je složkou fotochemického smogu a způsobuje nemoci dýchacích cest, podráždění očí a bolest hlavy,
• znečištění částicové povahy (PM – particulate matter). Studie prokázaly, že znečištění polétavým prachem PM10 souvisí s výskytem nádorů kůže stejně jako s karcinomem plic. Ukazuje se i zvýšený výskyt melanomu u pracovníků vystavených znečištění černým uhlíkem (současně bez zvýšení výskytu NMSC – non-melanoma skin cancer).

Ke kontaminaci ovzduší lze souhrnně uvést, že vyšší koncentrace polutantů zvyšuje riziko karcinomu úst a hrdla, stejně jako NMSC. Dále bylo prokázáno, že rozsáhlejší zelené rezidenční plochy mají vůči NMSC protektivní efekt. Na druhé straně má znečištění ovzduší fotoprotektivní efekt – O₃, NO₂, SO₂ a polétavé částice v troposféře snižují UV záření; v takto znečištěných oblastech je také sníženo UVB o 50 %, avšak beze změny u UVA.

Kouření, pesticidy a kontaminace vody a potravy

Vztah mezi kouřením a melanomem není dodnes zcela jasný. Některé studie paradoxně doložily inverzní asociaci mezi kouřením a rizikem vzniku melanomu. V jiném ohledu však byla prokázána korelace například mezi kouřením a tloušťkou tumoru, ulcerací a metastazováním do lymfatických uzlin. V každém případě kouření vyvolává produkci reaktivních forem kyslíku a zánětlivých cytosinů v kůži.

Vystavení člověka pesticidům (například v zaměstnání, v zemědělství) jednoznačně zvyšuje riziko melanomu, stejně jako byla shledána vyšší incidence mnohočetného myelomu u mužů a melanomu u žen.

Nejzávažnější znečištění vody a potažmo potravy je jejich kontaminace arzenem, jemuž je vystaveno víc než 140 milionů lidí v 70 zemích světa. Arzen je karcinogen způsobující karcinom kůže, plic, močového měchýře, jater a prostaty. Nejběžněji je mu lidský organismus vystaven prostřednictvím vody a v potravě (rýže). Další nebezpečnou látkou, často obsaženou v rybách, jsou polychlorované bifenyly (PCB), ovlivňující melanogenezi a podporující progresi melanomu.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 27. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Paříži přednesla:
Dr. Yolanda Gilaberte Calzadaová, PhD
Instituto Aragonés de Ciencias de la Salud, Zaragoza, Španělsko