Pevné vztahy posilují kardiovaskulární zdraví

Lidé, žijící v manželství, se dožívají vyššího věku než jejich svobodní vrstevníci. Důvodů pro to může být celá řada. Kromě těch banálních, že ve sdílené domácnosti je nemocnému člověku snadněji přivolána pomoc, se jedná o složité psychosociální mechanismy. Článek z Journal of the American Heart Association (JAHA), uveřejněný loni v prosinci, se věnoval prognóze pacientů s kardiovaskulárním onemocněním v závislosti na jejich rodinném stavu.

Autoři recentně zveřejněné prospektivní kohortové studie se opřeli například o práci z roku 2012 z časopisu Health Psychology, podle které měli sezdaní pacienti 2,5krát vyšší šanci, že přežijí 15 let od provedení koronárního bypassu. Jiná studie z roku 2013, uveřejněná v American Heart Journal potom sledovala nemocné podstupující perkutánní revaskularizaci. Také v ní se ukázalo, že lidé žijící v manželském svazku vykazují nižší incidenci kardiovaskulárních (KV) příhod ve srovnání s těmi ostatními.

Práce se věnovala již kardiovaskulárně nemocným lidem

Nejnovější studie zveřejněná v prosinci 2016 v JAHA sledovala celkem 6051 pacientů v období mezi léty 2003 a 2015. Průměrný věk účastníků byl 63 let, 36 % souboru tvořily ženy a 23 % patřilo k afroamerickému etniku. Inkluzním kritériem bylo podstoupení srdeční katetrizace z indikace předpokládané nebo potvrzené ischemické choroby srdeční (ICHS). U 70 % pacientům byla v rámci katetrizace diagnostikována závažná obstrukce koronálního řečiště a u 8 % potom akutní infarkt myokardu. Medián sledování byl 3,7 roku. Účastníci byli stratifikováni na vdané/ženaté (68 %) a ostatní, mezi které patřilo 7 % osob, které nikdy nevstoupily do manželského svazku, 14 % rozvedených a odloučených a 11 % ovdovělých. Během sledovaného období zemřelo 18 % nemocných ze souboru, 11 % z KV příčin. Infarkt myokardu postihl 4,5 % subjektů.

Život v manželství působí protektivně na srdce

Nemocní, žijící mimo manželství, byli zatíženi jak vyšší celkovou mortalitou s HR (hazard ratio) 1,24, tak vyšší mortalitou z KV příčin (HR=1,45). Častější u nich byl rovněž primární sledovaný parametr. Jako ten byl označen kompozit fatálního a nefatálního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a náhlé srdeční smrti (HR=1,52). Zajímavé přitom bylo, že jak rozvedení, tak nikdy nesezdaní měli HR pro tento kompozit v podstatě srovnatelně kolem 1,4. Pacienti, kterým životní partner zemřel, měli prognózu z hlediska primárního sledovaného parametru podstatně horší s HR 1,71. Výsledky byli konstantní i po úpravě s přihlédnutím k medikaci, závažnosti ICHS a socioekonomickým faktorům.

Samota škodila mužům i ženám

Osoby, které nikdy nevstoupili do manželského svazku, byli v průměru mladší než rozvedení nebo ovdovělí (53 vs. 60, respektive 73 let). Mimo manželství žily častěji ženy, častěji se jednalo o Afroameričany a tito lidé současně častěji trpěli hypercholesterolémií, hypertenzí a srdečním selháním. Naopak méně z nich pravidelně kouřilo. I po statistické úpravě pro tyto parametry nicméně měli pacienti, žijící mimo manželství, o 24 % vyšší riziko úmrtí z jakékoliv příčiny, o 45 % vyšší riziko úmrtí z KV příčin a o 52 % vyšší riziko primárního sledovaného parametru. Tyto výsledky byly přitom srovnatelné mezi muži a ženami, v rozporu s některými předchozími pracemi, podle kterých svobodný život škodil ze zdravotního hlediska mužům více než ženám.

Lékaři mají tendenci vztahy bagatelizovat

Jako vysvětlení uvedeného fenoménu nabídli autoři práce přímo stres spojený se samotou. Mimo to ale rovněž připomněli, že ve dvou je obecně jednodušší dodržovat obecné doporučení zdravé životosprávy, racionálního stravování a přirozeného pohybu. Kromě přímé implikace zhodnocení konkrétního rodinného stavu nemocného by se měl klinik na základě této práce zamyslet v okamžiku, kdy se mu pacient například svěří, že od poslední návštěvy přišel o partnera nebo partnerku. Takovou situaci většinou odbude vyjádřením soustrasti, management nemocného nicméně neupraví. Analogicky na oznámení, že nemocný od poslední návštěvy začal kouřit nicméně většina kliniků zareaguje.

Také na základě rodinné situace by mohla být nemocnému šita léčba na míru

Ukázalo se tak, že rodinný status je nezávislým KV rizikovým faktorem u pacientů, kteří již v minulosti podstoupili srdeční katetrizaci. Ačkoliv se jedná o poměrně silnou závislost, lékaři mají často podobná data tendenci ignorovat a soustředit se na jednoduše měřitelné faktory jako je přítomnost kouření, koncentrace LDL-cholesterolu nebo hodnota krevního tlaku. I v rámci této práce se nicméně projevuje, že člověk není jen souborem číselných charakteristik a zhodnotit je tak třeba celou psychosociální situaci nemocného. Do budoucna je potom zajímavá myšlenka zahrnutí rodinného stavu do prognostických modelů s tím, že svobodným, rozvedeným a ovdovělým pacientům by mohla být doporučena agresivnější léčba, zejména pokud u nich dochází ke kumulaci více KV rizikových faktorů.

Literatura:
Schultz WM, Hayek SS, Samman Tahhan A et al. Marital Status and Outcomes in Patients With Cardiovascular Disease. J Am Heart Assoc. 2017 Dec 20;6(12)