Přejít k hlavnímu obsahu

Deprese a roztroušená skleróza = vyšší riziko kardiovaskulárních chorob a úmrtí!

Zhruba každý čtvrtý pacient s roztroušenou sklerózou trpí depresí. Ta negativně ovlivňuje progresi disability a kvalitu života nemocných. Souvislost deprese se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a mortalitou v obecné populaci byla prokázána již dříve. Dosud ale nebylo jasné, zda tato spojitost platí i u osob s roztroušenou sklerózou. I když je v tomto směru stále hodně otazníků, nedávno publikovaná studie na ledacos odpovídá.

Bylo prokázáno, že deprese je jednou z nejčastějších komorbidit u pacientů s roztroušenou sklerózou (MS). Vyskytuje se u nich významně častěji než v obecné populaci. Uvádí se, že v průběhu svého života se s depresí setká pětina až čtvrtina nemocných s MS. Deprese u nich má negativní vliv na progresi disability a kvalitu života související se zdravím.

V obecné populaci je deprese spojena s až 30% zvýšením relativního rizika vzniku kardiovaskulárního (KV) onemocnění a až 70% navýšením relativního rizika úmrtí z jakékoliv příčiny. Čím je deprese závažnější, tím tato rizika narůstají. Mnohem méně je o těchto asociacích známo u osob s MS.

Zhodnotit souvislost deprese, KV onemocnění a rizika úmrtí u pacientů s MS bylo cílem populační retrospektivní kohortové studie provedené ve Velké Británii. Do analýz byly zahrnuty lékařské záznamy z období od ledna 1987 do prosince 2018, které byly párovány dle přítomnosti, respektive nepřítomnosti MS. Celkem 12 251 osob s MS bylo nakonec porovnáváno s 72 572 kontrolami. Vstupně mělo depresi ve skupině s MS 21 % pacientů (n = 2 535) v porovnání s 9 % v kontrolním rameni (n = 6 278). V obou kohortách tvořily většinu ženy a zároveň měly větší pravděpodobnost onemocnění depresí.

Vyšší mortalita u depresivních pacientů je nesporná

U osob trpících zároveň MS a depresí byla mortalita z jakékoliv příčiny 10,3 případu na 100 000 pacientoroků (95% CI 9,17–11,57), u nemocných s MS bez deprese činila 10,6 (95% CI 9,99–11,21). Úmrtnost z jakékoliv příčiny u depresivních osob bez MS dosáhla 3,6 případu na 100 000 pacientoroků (95% CI, 3,18–4,05) a u lidí bez jakékoliv z těchto dvou diagnóz pak 2,5 (95% CI, 2,42–2,64). V porovnání s kontrolami bez deprese bylo desetileté riziko úmrtí z jakékoliv příčiny významně vyšší u kontrol s depresí (HR 1,75; 95% CI, 1,59–1,91), osob s MS bez deprese (HR 3,88; 95% CI, 3,66–4,10) a pacientů s MS i depresí (HR 5,43; 95% CI, 4,88–5,96). Z celkového pozorovaného vlivu na úmrtnost se synergický účinek MS a deprese podílel ze 14 %.

Pacienti s MS, bez ohledu na přítomnost či absenci deprese, měli také vyšší riziko vzniku KV onemocnění, než tomu bylo u kontrol. Ti bez deprese měli riziko o 48 % vyšší (HR 1,48; 95% CI, 1,23–1,74), depresivní dokonce více než trojnásobné (HR 3,30; 95% CI, 2,37–4,23). V obou sledovaných parametrech nebyl zaznamenán rozdíl mezi muži a ženami.

Souvislost deprese a vzniku KV onemocnění či vyššího rizika úmrtí lze vysvětlit několika způsoby. Deprese samotná je prozánětlivý stav a dochází při ní k dysregulaci imunitního systému, hypothalamo-hypofyzární osy a dysfunkci autonomního nervového systému s vyššími plazmatickými hladinami noradrenalinu. Tyto faktory se určitě budou podílet na vyšším KV riziku a celkové mortalitě, ale pravděpodobně zcela nevysvětlují vliv deprese jako takové na uvedené sledované parametry. O synergistickém vlivu MS a deprese na úmrtnost z jakékoliv příčiny lze jen spekulovat. Do určité míry se na něm může podílet i nižší adherence depresivních pacientů k léčbě MS či zlozvyky a návyky, ke kterým se takoví lidé ubírají, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu nebo nezdravá strava. Synergistický vliv MS a deprese na KV mortalitu v této studii pozorován nebyl a není úplně jasné proč. Jedním z vysvětlení je nízká statistická síla, protože těchto příhod bylo pozorováno napříč kohortami méně.

Slabými stránkami studie byla mimo jiné neschopnost sledovat další KV rizikové faktory, jako je diabetes nebo tělesná hmotnost v jednotlivých kohortách. Také ze shromážděných dat nebylo možné vyloučit potenciálně ovlivnitelná úmrtí – sebevraždy, které by vysvětlovaly vyšší mortalitu u depresivních pacientů.

Pokud bychom tedy shrnuli závěry této studie, tak ty prokázaly souvislost deprese u pacientů s MS s vyšším výskytem KV onemocnění a mortalitou z jakékoliv příčiny. Účinek deprese a MS je v těchto případech synergistický. Výsledky poukazují na důležitost diagnostiky této psychické poruchy v populaci nemocných s MS. Zda ale účinná léčba deprese u těchto nemocných povede ke snížení KV rizika, zpomalení progrese disability a nižší mortalitě, musejí ukázat budoucí výzkumy.

(red)

Zdroj:

  1. Palladino R, Chataway J, Majeed A, Marrie RA. Interface of multiple sclerosis, depression, vascular disease, and mortality: a population-based matched cohort study. Neurology 2021;97:e1322–e1333. doi: 10.1212/WNL.0000000000012610. Epub 2021 Sep 1.
Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne