Kam nechodí slunce, chodí lékař: pouhých 30 minut denně venku snižuje riziko roztroušené sklerózy u dětí

Roztroušená skleróza (MS) je typicky diagnostikována mezi dvacátým a padesátým rokem života, nicméně asi pět procent případů se objeví před dosažením plnoletosti. Etiologicky se na vzniku MS u dospělých podílí mnoho rizikových faktorů, z nichž jako hlavní byly identifikovány věk, ženské pohlaví, dědičnost, infekce, obezita, kouření, nízká hladina vitaminu D a nízká expozice slunečnímu a ultrafialovému (UV) záření. Jedna z teorií říká, že MS u pediatrických pacientů vzniká následkem většího zatížení modifikovatelnými rizikovými faktory, mezi které expozice slunečnímu svitu zcela určitě patří. Potvrzení této hypotézy by určitě přineslo významný potenciál pro intervenci ve smyslu prevence a léčby choroby.

Prezentovaná multicentrická studie zahrnovala 332 dětí s diagnostikovanou MS, z nichž 63 % bylo děvčat, a medián věku činil 15,9 roku. Do kontrolní skupiny bylo zařazeno 534 zdravých dětí, které byly párovány s nemocnými dle věku a pohlaví. Výzkum probíhal v 16 pediatrických centrech pro roztroušenou sklerózu napříč USA. Hlavním cílem studie bylo prokázat, či vyvrátit souvislost mezi rozvojem MS v dětství a intenzitou expozice slunečnímu svitu, UV záření v místě bydliště, používáním ochrany proti slunci či hladinou vitaminu D. Výsledky pak byly vztaženy k věku, pohlaví, ročnímu období v době narození, barvě kůže, vzdělání matky, expozici cigaretovému kouři během prvního roku života, nadváze a infekci virem Epsteina-Barrové (EBV).

30 minut denně venku se vyplatí

Analýzy prokázaly, že s rizikem vzniku MS v pediatrické populaci opravdu koreluje doba strávená venku. A platí, že čím delší je, tím lépe. I pouhá půlhodina až hodina denně na letním slunci znamená dle výzkumu 2,6× nižší riziko MS než u dětí, které se venku pohybují méně než 30 minut (OR =  0,39; 95% CI, 0,17–0,86; p < 0,05). Pokud je dítě venku jednu až dvě hodiny, snižuje se toto riziko více než sedmkrát (OR =  0,13; 95% CI, 0,06–0,31; p < 0,001).

Lépe žít na Floridě než v New Yorku

Intenzita UV záření je závislá na geografické poloze a směrem k rovníku se zvyšuje. Rozdíl dávky 1 kJ/m² UV záření v letním období, na kterou bylo riziko MS přepočítáváno, je pro představu rozdíl mezi jeho intenzitou v New Yorku (40° severně od rovníku) a na Floridě (28° severně od rovníku). A právě floridské dítě má podle výzkumu o 20 % nižší riziko MS než to newyorské (OR =  0,83; 95% CI, 0,69–1,00).

Nečekané výsledky

Výsledek, který se sice očekával, ale v této studii se nepotvrdil, byla souvislost používání ochrany proti slunci s rizikem dětské MS. Předpokládalo se totiž, že větší míra této protekce, která účinně limituje expozici slunečnímu záření, bude spojena s vyšším rizikem onemocnění. Rozdíl mezi porovnávanými skupinami byl ale pouze nevýznamný. Vysvětlením zřejmě je, že lidé používající tuto ochranu zároveň tráví mnohem více času venku, čímž se nakonec jejich výsledná expozice slunečnímu svitu zvětšuje, zatímco ti bez opalovacích krémů mají tendenci trávit většinu času v uzavřených prostorách.

Studie došla i k dalšímu zajímavému zjištění. Hladina vitaminu D byla, navzdory předpokladům, vyšší u pediatrických pacientů s MS (27,7 ng/ml) než u kontrolní skupiny (23,7 ng/ml). Pravděpodobně to je dáno tím, že jakmile je u dítěte diagnostikována MS, zahajuje se suplementace kalciferolu. Nicméně podrobnější vysvětlení k dispozici není, a to z důvodu neúplných dat.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na ACTRIMS Forum 2021 přednesl:
Sebastian Prince
student 3. ročníku College of Medicine, Biology and Environment, Australian National University, Canberra, Austrálie