Efektivita mRNA vakcín u pacientů s mnohočetným myelomem léčených anti-CD38 protilátkou

Pacienti s mnohočetným myelomem, kteří jsou léčeni anti-CD38 protilátkami, mají vyšší riziko infekčních komplikací v porovnání s ostatními jedinci. Analýza dat z registru monoklonálních gamapatií zároveň ukázala, že pětina myelomových pacientů, kteří onemocněli COVID-19, na tuto infekci zemřela. Maximální prioritou je tedy jejich nemocnost limitovat prostřednictvím očkování. Úspěšnost mRNA vakcín v prevenci symptomatické infekce SARS-CoV-2 dosáhla v registračních studiích přibližně 95 %. Jak si ale vedou v rozvoji imunitní odpovědi na tyto očkovací látky osoby s mnohočetným myelomem léčené anti-CD38? Data z českých center byla představena v rámci nedávného CMG Workshopu 2021 v Mikulově.

Pacienti léčení anti-CD38 protilátkami mají vyšší riziko infekčních komplikací, než je tomu u ostatních nemocných s mnohočetným myelomem (MM). V různých klinických studiích s daratumumabem (dara) a isatuximabem (isa) se infekce třídy 3–4 vyskytly u pětiny až třetiny léčených, pneumonie třídy 3–4 pak u 5–15 % pacientů dostávajících dara, respektive u 30 % s léčbou isa. V době pandemie je proto maximální prioritou limitovat nemocnost takto léčených i prostřednictvím úspěšné vakcinace proti COVID-19.

Pětina pacientů s MM na COVID-19 umírá

Dosud nebylo k dispozici mnoho informací o tom, zda mají pacienti s MM vyšší riziko těžkého průběhu infekce COVID-19 či s ní souvisejícího úmrtí, ani jakou imunitní odpověď jsou při léčbě anti-CD38 protilátkami schopni vyvinout po očkování. První zajímavé informace přináší analýza dat z registru monoklonálních gamapatií od 371 pacientů s MM, kteří onemocněli COVID-19. Ukázalo se, že mortalita na infekci SARS-CoV-2 u nich dosahuje necelých 21 %.

V tuto chvíli jsou k dispozici mRNA vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Obě očkovací látky ve svých registračních studiích prokázaly schopnost prevence symptomatické infekce po podané druhé dávce dosahující 95 % (Polack FP et al., N Engl J Med 2020; Jackson LA et al., N Engl J Med 2020). Jak to vypadá v reálné klinické praxi, ukazuje retrospektivní analýza, která sledovala hladiny protilátek, neutralizační schopnost séra a buněčnou odpověď u pacientů s MM, kteří byli léčeni anti-CD38 protilátkou a v rámci běžného očkování dostali některou z mRNA vakcín.

Vyšetření imunitní odpovědi na vakcínu bylo prováděno s minimálním odstupem sedmi dnů od druhé dávky očkování. Sledovaly se hladiny protilátek proti Spike-proteinu třídy IgG, popřípadě i IgA, virus neutralizační test (VNT) a vyšetřovala se T-buněčná imunita za použití Quantiferonu SARS-CoV-2. Jsou k dispozici údaje od reprezentativní kohorty 60 pacientů s MM, jejichž průměrný věk činil 67 let (rozmezí 41–80) a přibližně dvě třetiny tvořili muži. Nemocní byli předléčeni v mediánu jednou linií předchozí terapie (rozmezí 0–5), tedy naprostá většina dostala anti-CD38 protilátku po prvním relapsu. Přibližně 90 % z nich dosáhla při této léčbě nějaké odpovědi. Více než polovina pacientů dostala režim dara-Rd, shodně po 15 % pak dara-Vd nebo dara v jiné kombinaci, desetina byla léčena režimem obsahujícím isa a byl zastoupen i malý podíl těch, kteří byli léčeni dara v monoterapii. V době očkování bylo podáno v mediánu devět cyklů léčby (1–37). Většina center (necelých 80 %) očkovala látkou od firmy Pfizer, zbytek vakcínou od společnosti Moderna. V době vyšetření činil medián doby od druhé dávky 18 dní.

Slušná imunitní odpověď i při léčbě anti-CD38

Téměř 77 % pacientů s MM léčených anti-CD38 protilátkou vyvinulo po očkování mRNA vakcínou protilátkovou odpověď s pozitivitou IgG a IgA. Jde o poměrně slušný výsledek. Další parametry byly už méně povzbudivé. Virus neutralizační test a markery buněčné imunity byly pozitivní přibližně u poloviny nemocných (VNT: 54 %, CD4+: 47 %, CD8+: 57 %). Žádný z očkovaných pacientů neonemocněl COVID-19, je ale nutné podotknout, že prezentovaná retrospektivní analýza byla prováděna v době ústupu pandemie. Ukázala se poměrně solidní korelace mezi výsledky pozitivity IgG a IgA, tedy ti nemocní, kteří vytvořili IgG protilátky, většinou měli i IgA protilátky. Hlavním cílem očkování je ale dosáhnout schopnosti séra neutralizovat infekci. I v případě VNT byl jistý souhlas s hladinou IgG prokázán, i když méně než v případě IgA. Korelace markerů buněčné imunity s hladinou IgG prokázána nebyla, přestože byl patrný určitý trend.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které v rámci CMG Workshopu 2021 přednesl:
doc. MUDr. Jakub Radocha, Ph.D.
IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové